Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Extavia (interferon beta-1b) – Souhrn údajů o přípravku - L03AB08

Updated on site: 06-Oct-2017

Název léku Extavia
Kód ATCL03AB08
Látkainterferon beta-1b
VýrobceNovartis Europharm Ltd

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

Extavia 250 mikrogramů/ml, prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Extavia obsahuje 300 mikrogramů (9,6 milionů IU) rekombinantního interferonu beta-1b v jedné injekční lahvičce*.

Po naředění obsahuje jeden ml 250 mikrogramů (8 milionů IU) rekombinantní interferonum beta- 1b.

* vyrobeno genetickým inženýrstvím z kmene Escherichia coli.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Prášek - bílé až špinavě bílé barvy.

Rozpouštědlo - čirý/bezbarvý roztok.

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

Přípravek Extavia je určen pro léčbu:

Pacientů s jedinou demyelinizační příhodou s aktivním zánětlivým procesem, která byla natolik závažná, že k léčbě bylo nutno podat intravenózně kortikoidy. U těchto pacientů byla vyloučena jiná možná diagnóza a bylo u nich stanoveno vysoké riziko klinicky definitivní roztroušené sklerózy (viz bod 5.1).

Pacientů s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy se dvěma nebo více relapsy v posledních dvou letech.

Pacientů se sekundárně progresivní formou roztroušené sklerózy, u aktivního onemocnění projevujícího se relapsy.

4.2Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Extavia musí být zahájena pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou tohoto onemocnění.

Dávkování

Dospělí a dospívající ve věku od 12 do 17 let

Doporučená dávka přípravku Extavia je 250 mikrogramů (8 milionů IU) obsažená v 1 ml rekonstituovaného roztoku (viz. bod 6.6) aplikovaná subkutánně obden.

Všeobecně se na začátku léčby doporučuje titrace dávky.

Pacient by měl začít dávkou 62,5 mikrogramů (0,25 ml) subkutánně obden a dávka by se měla pomalu zvyšovat do 250 mikrogramů (1,0 ml) obden (viz tabulka A). Dobu titrace lze upravit, pokud dojde k jakémukoliv významnému nežádoucímu účinku. Pro dosažení adekvátní účinnosti by se mělo dosáhnout dávky 250 mikrogramů (1,0 ml) obden.

Tabulka A: Harmonogram pro titraci dávky*

Den léčby

Dávka

Objem

1, 3, 5

62,5

mikrogramu

0,25

ml

7, 9, 11

mikrogramu

0,5

ml

13, 15, 17

187,5

mikrogramu

0,75

ml

mikrogramu

1,0

ml

* Dobu titrace lze upravit, jestliže se vyskytne jakýkoliv závažný nežádoucí účinek.

Optimální dávka nebyla ještě zcela určena.

V současné době není známo, jak dlouho by měl být pacient léčen. Existují data z 5ti letého klinicky kontrolovaného sledování u pacientů s relaps - remitentní roztroušenou sklerózou a

z 3 letého klinicky kontrolovaného sledování u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou. Účinnost léčby byla prokázána po dobu prvních dvou let u pacientů s relaps - remitentní roztroušenou sklerózou. Dostupná data z léčby v dalších třech letech podporují dostatečnou léčebnou účinnost přípravku Extavia po celou dobu sledování.

U pacientů s jedinou klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu byla účinnost prokázána po dobu tří let.

Léčba se nedoporučuje u pacientů s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy, kteří prodělali méně než 2 relapsy během posledních dvou let, nebo u pacientů se sekundárně progresivní formou, jejichž onemocnění nebylo aktivní v předchozích dvou letech. O déletrvající léčbě musí v individuálních případech rozhodnout lékař.

Pokud pacient neodpovídá na léčbu, například trvalou progresí v Expanded Disability Status Scale (EDSS) po dobu 6 měsíců, nebo jestliže během jednoho roku i přes léčbu přípravkem Extavia je nezbytné nejméně třikrát aplikovat léčbu adrenokortikotropní hormon (ACTH) nebo kortikosteroidy, léčba přípravkem Extavia by měla být ukončena.

Pediatrická populace

Žádné cílené klinické nebo farmakokinetické studie nebyly u dětí nebo dospívajících provedeny. Avšak omezená publikovaná data naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících ve věku od 12 do 17 let dostávajících obden dávku 8 milionů IU přípravku Extavia subkutánně je podobný jako u dospělých lidí. O podávání přípravku Extavia dětem ve věku do 12 let nejsou dostupné žádné údaje, a proto by přípravek Extavia neměl být u této skupiny pacientů používán.

Způsob podání

Rekonstituovaný roztok má být podáván podkožně obden.

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na přirozený či rekombinantní interferon beta, na lidský albumin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Zahájení léčby v těhotenství (viz bod 4.6).

Pacienti trpící závažnou depresivní poruchou a/nebo suicidálním myšlenkami (viz body 4.4 a 4.8).

Pacienti s dekompenzovaným onemocněním jater (viz body 4.4, 4.5 a 4.8).

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Poruchy imunitního systému

Podávání cytokinů pacientům s již dříve existující monoklonální gamapatií bylo spojeno

s rozvojem syndromu systémového kapilárního průsaku s příznaky podobnými šoku a majícímu za následek smrt.

Gastrointestinální poruchy

Při užívání přípravku Extavia byly pozorovány případy pankreatitidy, často spojené s hypertriacylglycerolemií.

Poruchy nervového systému

Přípravek Extavia by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří trpěli dříve nebo trpí nyní depresivními poruchami, zvláště těm, u kterých se již projevily suicidální myšlenky (viz bod 4.3). Je známo, že deprese a suicidální myšlenky se vyskytují se zvýšenou frekvencí u pacientů trpících roztroušenou sklerózou a ve spojitosti s použitím interferonů. Pacienty, kteří jsou léčeni přípravkem Extavia je třeba upozornit, že musí okamžitě hlásit svému lékaři jakékoliv známky deprese nebo suicidálních myšlenek. Pacienty trpící depresí je třeba během léčby přípravkem Extavia pečlivě sledovat a náležitě léčit. Případné přerušení léčby přípravkem Extavia by mělo být zváženo (viz body 4.3 a 4.8).

Přípravek Extavia by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří mají v anamnéze záchvaty křečí, pacientům léčeným antiepileptiky a zejména pacientům s epilepsií, jejich nemoc není antiepileptiky adekvátně kontrolována (viz body 4.5 a 4.8).

Tento léčivý přípravek obsahuje lidský albumin, a proto představuje možné riziko přenosu virových onemocnění. Riziko přenosu Creutzfeld-Jacobovy nemoci ( CJD) nemůže být vyloučeno.

Laboratorní vyšetření

Doporučuje se pravidelně provádět funkční vyšetření štítné žlázy u pacientů s dysfunkcí štítné žlázy v anamnéze, nebo pokud existuje klinická indikace.

K běžně požadovanému laboratornímu vyšetření u pacientů s roztroušenou sklerózou se doporučuje provést kompletní rozbor krve a stanovení diferenciálního počtu bílých krvinek, stanovení krevních destiček, chemického složení krve, včetně jaterních testů (např. aspartátaminotransferáza/ sérová glutamátoxalacetátransamináza (SGOT), alaninaminotransferáza/ sérová glutamátpyruváttransamináza (SGPT) a gamaglutamyltransferáza), před zahájením léčby přípravkem Extavia a v pravidelných intervalech po zahájení léčby, následně pak v pravidelných intervalech po vymizení klinických příznaků.

U pacientů s anemii, trombocytopenií nebo leukopenií (samostatnou nebo v jakékoliv kombinaci) je nezbytné intenzivnější sledování celkového počtu krvinek s diferenciálním počtem bílých krvinek a počtu destiček. U pacientů, u nichž dojde ke vzniku neutropenie, by sledování mělo být přísnější kvůli riziku horečky či infekce. Byly hlášeny případy trombocytopenie s výrazným poklesem počtu krevních destiček.

Poruchy jater a žlučových cest

V klinických studiích se u pacientů léčených přípravkem Extavia velmi často vyskytlo asymptomatické zvýšení sérových transamináz, ve většině případů bylo mírné a přechodné. Jako u jiných interferonů beta, byly u pacientů léčených přípravkem Extavia vzácně uváděny případy závažného poškození jater, včetně jaterního selhání. Nejzávažnější případy se vyskytovaly často u pacientů, kteří byli vystaveni jiným léčivým přípravkům nebo látkám se známou spojitostí

s hepatotoxicitou nebo v přítomnosti chorobných stavů (např. metastazující maligní onemocnění, závažná infekce a sepse, abusus alkoholu).

U pacientů by měly být sledovány známky jaterního poškození. Zvýšení sérových transamináz je důvodem k pečlivému monitorování a vyšetření. Je-li zvýšení hladin signifikantní nebo je-li spojeno s klinickými příznaky, jako je například žloutenka, mělo by se zvážit přerušení léčby přípravkem Extavia. Nejsou-li klinické projevy poškození jater, lze po úpravě hladin jaterních enzymů zvážit obnovení terapie při řádném průběžném sledování jaterních funkcí.

Trombotická mikroangiopatie (TMA)

V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické mikroangiopatie projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura (TTP) nebo hemolyticko-uremický syndrom (HUS), včetně fatálních případů. Případy byly hlášeny v různých časových bodech během léčby a mohou se objevit několik týdnů až několik let po zahájení léčby interferonem beta. Mezi časné klinické příznaky patří trombocytopenie, nově nastupující hypertenze, horečka, symptomy týkající se centrální nervové soustavy (např. zmatenost, paréza) a zhoršená funkce ledvin. Mezi laboratorní nálezy naznačující TMA patří snížený počet krevních destiček, zvýšená hladina laktát dehydrogenázy (LDH) v séru v důsledku hemolýzy a schistocyty (fragmentované erytrocyty) v krevním nátěru. Proto, pokud jsou zjištěny klinické příznaky TMA, doporučuje se provést další kontrolu počtu krevních destiček, hladiny LDH v séru, krevních nátěrů a funkce ledvin. Jestliže je diagnostikována TMA, je třeba okamžitě zahájit léčbu (a zvážit výměnu plazmy), přičemž se doporučuje okamžitě přerušit léčbu přípravkem Extavia.

Poruchy ledvin a močových cest

Při podávání interferonu beta je třeba zachovávat opatrnost a pečlivě sledovat pacienty se závažnou poruchou funkce ledvin.

Nefrotický syndrom

Během léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu spojeného s různými základními nefropatiemi, které zahrnují kolabující fokální segmentální glomerulosklerózu (FSGS), nefropatii s minimálními změnami (MCD), membranoproliferativní glomerulonefritidu (MPGN) a membranózní glomerulopatii (MGN).

Příhody byly hlášeny v různých časových bodech během léčby a mohou se objevit po několika letech léčby interferonem beta. Doporučuje se pravidelně sledovat časné příznaky nebo symptomy, např. edém, proteinurii a poruchy funkce ledvin, zejména u pacientů s vysokým rizikem onemocnění ledvin. Je vyžadována rychlá léčba nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Extavia.

Srdeční poruchy

Také při podávání přípravku Extavia pacientům, kteří mají preexistující srdeční onemocnění, je třeba opatrnosti. Pacienti s již existujícím signifikantním srdečním onemocněním, například s kongestivním srdečním selháváním, s onemocněním koronárních artérií nebo s arytmií, by měli být sledováni z hlediska případného zhoršování jejich kardiálních funkcí, zejména při zahájení léčby přípravkem Extavia.

I když Extavia nemá žádnou známou přímo působící kardiální toxicitu, příznaky syndromu připomínajícího chřipku spojované s beta interferony mohou být stresujícím faktorem u pacientů s již dříve existujícím signifikantním kardiálním onemocněním. Po uvedení na trh byly velmi vzácně popsány případy dočasného zhoršení kardiálních funkcí spojené se zahájením léčby přípravkem Extavia u pacientů s již dříve existujícím srdečním onemocněním.

Byly hlášeny případy kardiomyopatie, dojde-li k jejímu výskytu a existuje-li podezření na souvislost s přípravkem Extavia, léčba by měla být ukončena.

Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání

Mohou se objevit závažné hypersenzitivní reakce (závažné akutní reakce, jako například bronchospazmus, anafylaxe a kopřivka). Pokud jsou reakce závažné, léčba přípravkem Extavia by měla být přerušena a měl by být zahájen odpovídající lékařský zásah.

U pacientů léčených přípravkem Extavia (viz bod 4.8) byla hlášena nekróza v místě vpichu injekce. Může být rozsáhlá a může postihnout i svalové fascie společně s tukovou tkání, a proto může způsobit vznik jizvy. Někdy je třeba odstranit mrtvou tkáň z rány, méně často je nutné provést transplantaci kožního štěpu. Zhojení může trvat až 6 měsíců.

Jestliže u pacienta dojde k jakémukoliv porušení kůže, které může být spojeno například s otokem či vytékáním tekutiny z místa vpichu, pacient by měl být poučen, aby o tom informoval svého lékaře předtím, než bude v injekčním podávání přípravku Extavia pokračovat.

Má-li pacient vícečetné léze, léčba přípravkem Extavia by měla být přerušena, dokud nedojde ke zhojení. Pacient s jednou lézí může pokračovat v léčbě přípravkem Extavia v případě, že nekróza není příliš rozsáhlá, protože u některých pacientů došlo ke zhojení nekrózy v místě vpichu i bez přerušení léčby přípravkem Extavia.

Pro minimalizaci rizika nekrózy v místě vpichu injekce je třeba upozornit pacienty na to, aby:

používali aseptickou injekční techniku,

obměňovali místa injekčního vpichu po každé dávce.

Výskyt reakcí v místě vpichu může být snížen při použit autoinjektoru. V pivotní studii pacientů s jedinou klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu byl u většiny pacientů použit autoinjektor. Reakce v místě vpichu a nekrózy v místě vpichu byly v této studii pozorovány méně často než v jiných pivotních studiích.

Postup při aplikaci samotným pacientem je třeba pravidelně kontrolovat, zvláště pokud se vyskytnou reakce v místě vpichu.

Imunogenita

Jako u všech terapeutických proteinů, i v tomto případě existuje možnost imunogenity. Vzorky séra v kontrolovaných klinických studiích byly odebírány každé 3 měsíce ke sledování vývoje protilátek proti přípravku Extavia.

V různých kontrolovaných klinických studiích došlo u 23 % až 41 % pacientů ke vzniku sérové neutralizační aktivity proti interferonu beta-1b potvrzené nálezem nejméně dvou po sobě následujících pozitivních titrů. U 43 % až 55 % těchto pacientů došlo ke konverzi na stabilní negativní stav protilátek (na základě dvou po sobě jdoucích negativních titrů) během následujícího období sledování příslušných studií.

Rozvoj neutralizační aktivity je spojen se snížením účinnosti jen s ohledem na množství relapsů. Některé analýzy naznačují, že tento efekt může být výraznější u pacientů s vyšším titrem neutralizační aktivity.

Ve studii s pacienty s jedinou klinickou příhodou připomínající roztroušenou sklerózu byla neutralizační aktivita, měřená každých 6 měsíců, pozorována nejméně jednou u 32 % (89) pacientů okamžitě léčených přípravkem Extavia; z nichž se na základě posledního dostupného vyšetření během pětiletého období vrátilo 60 % (53) těchto pacientů do negativního stavu. Během této doby byl rozvoj neutralizační aktivity spojen s významným vzrůstem počtu nových aktivních lézí a objemu T2 lézí při zobrazení magnetickou rezonancí. Nicméně toto nemusí být spojeno se snížením klinické účinnosti (pokud jde o dobu do vzniku klinicky definitivní roztroušené sklerózy (CDMS), doby do potvrzení progrese EDSS a výskytu relapsu).

S rozvojem neutralizační aktivity nebyly spojeny žádné nové nežádoucí účinky.

In vitro byla prokázána zkřížená interakce mezi přípravkem Extavia a přirozeným interferonem beta. Toto testování však neproběhlo in vivo a jeho klinický význam je nejistý.

Údaje získané od pacientů, u kterých došlo k rozvoji neutralizační aktivity a kteří dokončili léčbu přípravkem Extavia, jsou nepříliš četné a neprůkazné.

Rozhodnutí v léčbě pokračovat nebo ji ukončit by mělo být založeno na klinické aktivitě onemocnění spíše než na stavu neutralizační aktivity.

Pomocné látky

Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě je „bez sodíku“.

Osoby citlivé na latex

Odnímatelná krytka hrotu předplněné injekční stříkačky Extavia obsahuje derivát přírodního latexu. Ačkoli krytka neobsahuje latex, bezpečné použití předplněné injekční stříkačky Extavia u jedinců citlivých na latex nebylo hodnoceno, a tak potenciální riziko alergické reakce nelze zcela vyloučit.

4.5Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí.

Účinek podávání 250 mikrogramů (8 milionů IU) přípravku Extavia každý druhý den pacientům s roztroušenou sklerózou na jejich lékový metabolismus je neznámý. Léčba kortikosteroidy nebo ACTH během relapsů po dobu až 28 dnů byla pacienty léčenými přípravkem Extavia dobře tolerována.

Vzhledem k nedostatku klinických zkušeností u pacientů s roztroušenou sklerózou, léčba přípravkem Extavia probíhající současně s podáváním jiných imunomodulancií než kortikosteroidů nebo ACTH se nedoporučuje.

Interferony snižují u lidí i zvířat aktivitu enzymů závislých na jaterním cytochromu P450. Je třeba velké opatrnosti, je-li přípravek Extavia podáván v kombinaci s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jejichž clearance je silně závislá na systému jaterního cytochromu P450, např. antiepileptika. Velké opatrnosti je třeba také při současné léčbě léky ovlivňujícími hematopoetický systém.

4.6Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku

Ženy ve fertilním věku musí používat vhodnou kontracepční metodu.

Těhotenství

O užívání přípravku Extavia v těhotenství existují pouze omezené informace. Dostupné údaje naznačují možné zvýšení rizika spontánních potratů. Zahájení léčby v průběhu těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3). Pokud pacientka léčená přípravkem Extavia během léčby otěhotní, nebo zamýšlí otěhotnět, musí být informována o možných rizicích a mělo by být zváženo ukončení léčby (viz bod 5.3). U pacientek s velkým počtem relapsů před zahájením léčby by mělo být zváženo riziko závažných relapsů po přerušení léčby přípravkem Extavia z důvodu těhotenství oproti možnému riziku spontánního potratu.

Kojení

Není známo, zda se interferon beta-1b vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem

k nebezpečí závažných nežádoucích reakcí na Extavia u kojených dětí je třeba rozhodnout, zda ukončit kojení nebo léčbu přípravkem Extavia.

Fertilita

Nebyly provedeny žádné studie vztahující se k fertilitě (viz bod 5.3).

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.

Nežádoucí účinky na centrální nervový systém spojené s užíváním přípravku Extavia by mohly u vnímavých pacientů ovlivnit schopnost řídit a používat stroje.

4.8Nežádoucí účinky

Přehled bezpečnostního profilu

Na začátku léčby je výskyt nežádoucích účinků častý, ale obecně se s další léčbou zmírňují. Nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky je komplex příznaků podobných chřipce (horečka, mrazení, bolest kloubů, malátnost, pocení, bolest hlavy nebo bolest svalů), což je hlavně způsobeno farmakologickými účinky léčivého přípravku a reakcí v místě podání injekce. Reakce v místě vpichu injekce se po podání přípravku Extavia vyskytly často. Zarudnutí, otok, zblednutí, zánět, bolest, hypersenzitivita, nekróza a nespecifické reakce byly signifikantně spojeny s léčbou přípravkem Extavia v dávce 250 mikrogramů (8,0 milionů IU).

Obecně se doporučuje titrace dávky na počátku léčby, aby se zvýšila snášenlivost přípravku Extavia (viz bod 4.2). Symptomy připomínající chřipku mohou být rovněž sníženy podáním nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků. Incidence výskytu reakcí v místě aplikace může být snížena při použití autoinjektoru.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následujících tabulkách je k popsání jednotlivých reakcí použit nejvhodnější termín dle MedDRA spolu s jeho synonymy a souvisejícími stavy.

Následující výčet nežádoucích účinků je založen na hlášeních z klinických studií (Tabulka 1, nežádoucí příhody a laboratorní abnormality) a na hlášeních po zavedení přípravku Extavia na trh (Tabulka 2, četnosti - kde jsou známé - založené na poolovaných klinických studiích (velmi

časté ≥1/10, časté ≥1/100 až <1/10, méně časté ≥1/1 000 až <1/100, vzácné ≥1/10 000 až

<1/1 000, velmi vzácné <1/10 000)). Zkušenosti s přípravkem Extavia u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) jsou omezené, proto nežádoucí účinky, které se objevují velmi vzácně, nemusely ještě vůbec být zaznamenány.

Tabulka 1 Nežádoucí příhody a laboratorní abnormality s incidencí ≥10 % a odpovídající procenta při použití placeba; nežádoucí účinky s významnou asociací <10 % na základě hlášení z klinických studií

Třídy orgánových

Jediná

Sekundárně

Sekundárně

Relaps-

systémů

příhoda

progresivní

progresivní

remitentní

 

připomínající

roztroušená

roztroušená

roztroušená

Nežádoucí příhoda

roztroušenou

skleróza

skleróza

skleróza

a laboratorní anomálie

sklerózu

(evropská

(studie

 

 

(BENEFIT)

studie)

Severní

 

 

 

 

Ameriky)

 

 

Extavia

Extavia

Extavia

Extavia

 

250 mikrogra

250 mikrogra

250 mikrogra

250 mikrogra

 

mů (placebo)

mů (placebo)

mů (placebo)

mů (placebo)

 

n=292 (n=176)

n=360 (n=358)

n=317 (n=308)

n=124 (n=123)

Infekce a infestace

 

 

 

 

Infekce

6 % (3 %)

13 % (11 %)

11 % (10 %)

14 % (13 %)

 

 

 

 

 

Absces

0 % (1 %)

4 % (2 %)

4 % (5 %)

1 % (6 %)

Poruchy krve a lymfatického systému

 

 

 

Snížený počet lymfocytů

79% (45 %)

53 % (28 %)

88 % (68 %)

82% (67 %)

(<1500/mm³) x °

 

 

 

 

Snížený celkový počet

11 % (2 %)

18 % (5 %)

4 % (10 %)

18 % (5 %)

neutrofilů (<1500/mm³) x

 

 

 

 

 

 

 

 

Snížený počet leukocytů

11 % (2 %)

13 % (4 %)

13 % (4 %)

16 % (4 %)

celkem (<3000/mm³) x

 

 

 

 

Lymfadenopatie

1 % (1 %)

3 % (1 %)

11 % (5 %)

14 % (11 %)

Poruchy metabolismu a výživy

Snížená hladina glukózy

 

3 % (5 %)

27 % (27 %)

5 % (3 %)

15 % (13 %)

v krvi (<55 mg/dl)x

 

 

 

 

 

Psychiatrické poruchy

 

 

 

 

Deprese

 

10 % (11 %)

24 % (31 %)

44 % (41 %)

25 % (24 %)

Úzkost

 

3 % (5 %)

6 % (5 %)

10 % (11 %)

15 % (13 %)

Poruchy nervového systému

 

 

 

 

Bolest hlavyA

 

27% (17 %)

47 % (41 %)

55 % (46 %)

84 % (77 %)

Závrať

 

3 % (4 %)

14 % (14 %)

28 % (26%)

35 % (28 %)

Nespavost

 

8 % (4 %)

12 % (8 %)

26 % (25 %)

31 % (33 %)

Migréna

 

2 % (2 %)

4 % (3 %)

5 % (4 %)

12 % (7 %)

Parestezie

 

16 % (17 %)

35% (39 %)

40 % (43 %)

19 % (21 %)

Poruchy oka

 

 

 

 

Konjunktivitis

 

1 % (1 %)

2 % (3 %)

6 % (6 %)

12 % (10 %)

Poruchy vidění

 

3 % (1 %)

11 % (15 %)

11 % (11 %)

7 % (4 %)

Poruchy ucha a labyrintu

 

 

 

 

Bolest uší

 

0 % (1 %)

<1 % (1 %)

6 % (8 %)

16 % (15 %)

Srdeční poruchy

 

 

 

 

Palpitace *

 

1 % (1 %)

2 % (3 %)

5 % (2 %)

8 % (2 %)

Cévní poruchy

 

 

 

 

Vazodilatace

 

0 % (0 %)

6 % (4 %)

13 % (8 %)

18 % (17 %)

Hypertenze °

 

2 % (0 %)

4 % (2 %)

9 % (8 %)

7 % (2 %)

 

 

 

 

 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

 

 

 

Infekce horních cest

 

18 % (19 %)

3 % (2 %)

 

 

dýchacích

 

 

 

 

 

Sinusitis

 

4 % (6 %)

6 % (6 %)

16 % (18 %)

36 % (26 %)

Zhoršení kašle

 

2 % (2 %)

5 % (10 %)

11 % (15 %)

31 % (23 %)

Dyspnoe *

 

0 % (0 %)

3 % (2 %)

8 % (6 %)

8 % (2 %)

Gastrointestinální poruchy

 

 

 

 

Průjem

 

4 % (2 %)

7 % (10 %)

21 % (19 %)

35 % (29 %)

Zácpa

 

1 % (1 %)

12 % (12 %)

22 % (24 %)

24 % (18 %)

Nauzea

 

3 % (4 %)

13 % (13 %)

32 % (30 %)

48 % (49 %)

Zvracení

 

5 % (1 %)

4 % (6 %)

10 % (12 %)

21 % (19 %)

Bolest břicha °

 

5 % (3 %)

11 % (6 %)

18 % (16 %)

32 % (24 %)

Poruchy jater a žlučových cest

 

 

 

Zvýšená

 

18 % (5 %)

14 % (5 %)

4 % (2 %)

19 % (6 %)

alaninaminotransferáza

 

 

 

 

 

(SGPT>5 násobek výchozí

 

 

 

 

 

hodnoty) x * o

 

 

 

 

 

Zvýšená

 

6 % (1 %)

4 % (1 %)

2 % (1 %)

4 % (0 %)

aspartátaminotransferáza

 

 

 

 

 

(SGOT>5 násobek výchozí

 

 

 

 

 

hodnoty) x * o

 

 

 

 

 

Poruchy kůže a podkožní tkáně

 

 

 

Kožní poruchy

 

1 % (0 %)

4 % (4 %)

19 % (17 %)

6 % (8 %)

Vyrážka °

 

11 % (3 %)

20 % (12 %)

26 % (20 %)

27 % (32 %)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

 

 

Hypertonie o

 

2 % (1 %)

41 % (31 %)

57 % (57 %)

26 % (24 %)

Myalgie * °

 

8 % (8%)

23 % (9 %)

19 % (29 %)

44 % (28 %)

Myasténie

 

2 % (2 %)

39 % (40 %)

57 % (60 %)

13 % (10 %)

Bolest zad

 

10 % (7 %)

26 % (24 %)

31 % (32 %)

36 % (37 %)

Bolest končetin

 

6 % (3 %)

14 % (12 %)

 

0 % (0 %)

Poruchy ledvin a močových cest

Retence moče

1 % (1 %)

4 % (6 %)

15 % (13 %)

-

Pozitivní nález proteinů

25 % (2 6%)

14 % (11 %)

5 % (5 %)

5 % (3 %)

v moči (>1+)x

 

 

 

 

Časté močení

1 % (1 %)

6 % (5%)

12 % (11 %)

3 % (5 %)

Inkontinence

1 % (1 %)

8 % (15%)

20 % (19 %)

2 % (1 %)

Urgentní močení

1 % (1 %)

8 % (7%)

21 % (17 %)

4 % (2 %)

Poruchy reprodukčního systému a prsu

 

 

 

 

 

 

 

 

Dysmenorea

2 % (0 %)

<1 % (<1 %)

6 % (5 %)

18 % (11 %)

Menstruační poruchy *

1 % (2 %)

9 % (13 %)

10 % (8 %)

17 % (8 %)

Metroragie

2 % (0 %)

12 % (6 %)

10 % (10 %)

15 % (8 %)

Impotence

1 % (0 %)

7 % (4 %)

10 % (11 %)

2 % (1 %)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

 

 

 

Reakce v místě aplikace

52 % (11 %)

78 % (20 %)

89 % (37 %)

85 % (37 %)

(různého druhu) * ° §

 

 

 

 

Nekróza v místě aplikace*°

1 % (0 %)

5 % (0 %)

6 % (0 %)

5 % (0 %)

Chřipce podobné příznaky&

44 % (18 %)

61 % (40 %)

43 % (33 %)

52 % (48 %)

* °

 

 

 

 

Horečka , * o

13 % (5 %)

40 % (13 %)

29 % (24 %)

59 % (41 %)

Bolest

4 % (4 %)

31 % (25 %)

59 % (59 %)

52 % (48 %)

Bolest na hrudi °

1 % (0 %)

5 % (4 %)

15 % (8 %)

15 % (15 %)

Periferní edém

0 % (0 %)

7 % (7 %)

21 % (18 %)

7 % (8 %)

Asténie *

22 % (17 %)

63 % (58 %)

64 % (58 %)

49 % (35 %)

Mrazení * °

5 % (1 %)

23 % (7 %)

22 % (12 %)

46 % (19 %)

Pocení *

2 % (1 %)

6 % (6 %)

10 % (10 %)

23 % (11 %)

Slabost *

0 % (1 %)

8 % (5 %)

6 % (2 %)

15 % (3 %)

Pro popis určitých reakcí a souvisejících stavů se používá nejvhodnější termín dle MedDRA a jeho

synonyma.

x

Laboratorní abnormalita

 

 

Signifikantně spojeno s léčbou přípravkem Extavia u pacientů s první příhodou připomínající

 

 

SM, p<0,05

*

Signifikantně spojené s léčbou přípravkem Extavia pro relaps-remitentní RS, p<0,05

°

Signifikantně spojené s léčbou přípravkem Extavia pro sekundárně progresivní RS, p<0,05

§

Reakce v místě vpichu (různého druhu) zahrnují všechny nežádoucí příhody, které se

 

vyskytly v místě podání, tj. následující stavy: krvácení v místě aplikace, hypersenzitivita

 

v místě aplikace, zánět v místě aplikace, nahromadění látky v místě aplikace, nekróza v místě

 

aplikace, bolest v místě aplikace, reakce v místě aplikace, edém v místě aplikace a atrofie

 

v místě aplikace

&

„Chřipce podobné příznaky“ označují chřipkový syndrom a/nebo kombinaci nejméně dvou

 

následujících nežádoucích příhod: horečka, mrazení, myalgie, slabost, pocení.

Tabulka 2: Nežádoucí účinky (NÚ) zjištěné po zavedení přípravku na trh (četnosti - kde jsou známé - vypočtené na základě shromážděných dat z klinických studií n=1 093)

Třídy orgánových

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Četnost

systémů

( 1/10)

( 1/100 až

( 1/1 000 až

( 1/10 000 až

není známo

 

 

<1/10)

<1/100)

<1/1 000)

 

Poruchy krve a

 

Anemie

Trombocytopenie

Trombotická

 

lymfatického

 

 

 

mikroangiopatie

 

systému

 

 

 

včetně trombotické

 

 

 

 

 

trombocytopenické

 

 

 

 

 

purpury/hemolyticko

 

 

 

 

 

-uremického

 

 

 

 

 

syndromu#

 

Poruchy

 

 

 

Anafylaktické reakce

Syndrom

imunitního systému

 

 

 

 

zvýšené

 

 

 

 

 

propustnosti

 

 

 

 

 

kapilár u již dříve

 

 

 

 

 

existující

 

 

 

 

 

monoklonální

 

 

 

 

 

gamopatie*

Endokrinní

 

Hypotyreóza

 

Hypertyreóza,

 

poruchy

 

 

 

porucha štítné žlázy

 

Poruchy

 

Zvýšení tělesné

Zvýšení triglyceridů

Anorexie*

 

metabolismu a

 

hmotnosti,

v krvi

 

 

výživy

 

snížení tělesné

 

 

 

 

 

hmotnosti

 

 

 

Psychiatrické

 

Stavy

Suicidální pokusy

 

 

poruchy

 

zmatenosti

(viz také bod 4.4),

 

 

 

 

 

emocionální labilita

 

 

Poruchy nervového

 

 

Křeče

 

 

systému

 

 

 

 

 

Srdeční poruchy

 

Tachykardie

 

Kardiomyopatie*

 

Respirační, hrudní

 

 

 

Bronchospasmus*

Plicní arteriální

a mediastinální

 

 

 

 

hypertenze**

poruchy

 

 

 

 

 

Gastrointestinální

 

 

 

Pankreatitida

 

poruchy

 

 

 

 

 

Poruchy jater a

 

Zvýšený

Zvýšená

Poškození jater

 

žlučových cest

 

bilirubin v krvi

gamaglutamyl-

(včetně hepatitidy),

 

 

 

 

transferáza,

selhání jater*

 

 

 

 

hepatitis

 

 

Poruchy kůže a

 

Kopřivka,

Změny barvy kůže

 

 

podkožní tkáně

 

pruritus,

 

 

 

 

 

alopecie

 

 

 

Poruchy svalové a

Artralgie

 

 

 

Léky vyvolaný

kosterní soustavy a

 

 

 

 

lupus

pojivové tkáně

 

 

 

 

erythematodes

Poruchy ledvin a

 

 

Nefrotický

 

 

močových cest

 

 

syndrom,

 

 

 

 

 

glomeruloskleróza

 

 

 

 

 

(viz bod 4.4)* , #

 

 

Poruchy

 

Menoragie

 

 

 

reprodukčního

 

 

 

 

 

systému a prsu

 

 

 

 

 

* Nežádoucí účinky získané v postregistračním období.

# Tyto nežádoucí účinky se vztahují k celé skupině přípravků obsahujících interferon beta (viz bod 4.4).

** Znění textu dle druhu přípravků obsahujících interferon viz dále Plicní arteriální hypertenze“

Plicní arteriální hypertenze

U přípravků s interferonem beta byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH). Příhody byly hlášeny v různých časových bodech až do několika let od zahájení léčby interferonem beta.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9Předávkování

Interferon beta-1b byl podáván dospělým pacientům s karcinomem v individuálních dávkách až 5 500 mikrogramů (176 milionů IU) intravenózně třikrát týdně bez závažných nežádoucích účinků ovlivňujících vitální funkce.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB08

Interferony patří do skupiny cytokinů, což jsou přirozeně se vyskytující proteiny. Interferony mají molekulovou hmotnost od 15 000 do 21 000 daltonů. Jsou známy tři velké skupiny interferonů: alfa, beta a gama. Interferon alfa, interferon beta a interferon gama mají překrývající se a přesto odlišnou biologickou účinnost. Účinky interferonu beta-1b jsou druhově specifické, a proto farmakologické informace, které se nejvíce týkají interferonu beta-1b jsou získány ze studií na kulturách lidských buněk nebo ze studií in vivo na lidech.

Mechanismus účinku

Interferon beta-1b má antivirovou i imunoregulační aktivitu. Mechanismus účinku interferonu beta-1b u roztroušené sklerózy dosud není přesně znám. Jisté však je, že vlastnosti interferonu beta-1b modifikující biologickou odpověď u roztroušené sklerózy jsou zprostředkovány jeho interakcí se specifickými buněčnými receptory nacházejícími se na povrchu lidských buněk. Vazba interferonu beta-1b na tyto receptory indukuje expresi množství genových produktů, které jsou považovány za mediátory biologického účinku interferonu beta-1b. Množství těchto produktů bylo měřeno v séru a v buněčné frakci krve odebrané pacientům léčeným interferonem beta-1b. Interferon beta-1b snižuje vazebnou afinitu a zvyšuje internalizaci a degradaci receptorů interferonu gama. Interferon beta-1b také zesiluje supresorovou aktivitu mononukleárních buněk v periferní krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Nebyla prováděna žádná zvláštní sledování týkající se vlivu přípravku Extavia na kardiovaskulární systém, respirační systém a funkci endokrinních orgánů.

Recidivující-remitentní roztroušená skleróza (RR–RS)

Byla provedena jedna kontrolovaná klinická studie u pacientů s relaps-remitentní roztroušenou sklerózou, kteří byli schopni chodit sami bez pomoci (počáteční EDSS 0-5,5). U pacientů dostávajících přípravek Extavia došlo ke snížení frekvence (30 %) a závažnosti klinických relapsů a počtu hospitalizací vztahujících se k onemocnění. Navíc se prodloužil interval bez relapsů. Není důkaz o účinku přípravku Extavia na trvání relapsů nebo na příznaky mezi dvěma relapsy a nebyl pozorován významný účinek na progresi onemocnění u relaps-remitentní RS.

Sekundární progresivní roztoušená skleróza (SP–RS)

Byly provedeny dvě klinické studie s přípravkem Extavia u 1657 pacientů trpících sekundárně progresivní formou RS (základní EDSS 3-6,5, tj. pacienti byli schopni chodit). Pacienti s mírným onemocnění a pacienti, kteří nebyli schopni chodit, nebyli studováni. Tyto dvě studie přinesly nekonsistentní výsledky pro primární endpoint potvrzení progrese onemocnění představované dobou opoždění progrese invalidity:

První z těchto dvou studií prokázala statisticky významné oddálení progrese (Hazard Ratio – poměr rizika = 0,69, 95% interval spolehlivosti (0,55, 0,86), p=0,0010, odpovídající 31% redukci rizika přisouzené přípravku Extavia) a oddálení progrese k těžké invaliditě, kdy se pacienti stávají závislí na invalidním vozíku (Hazard Ratio - poměr rizika = 0,61, 95% interval spolehlivosti (0,44, 0,85), p=0,0036, odpovídající 39% redukci rizika přisouzené přípravku Extavia) u pacientů, kteří byli léčeni přípravkem Extavia. Tento účinek pokračoval po celé období pozorování až do doby 33 měsíců. Tento efekt byl pozorován na všech úrovních hodnocených schopností a byl nezávislý na aktivitě relapsů.

Ve druhé studii hodnotící léčbu přípravku Extavia u sekundárně progresivní roztroušené sklerózy nebylo pozorováno žádné časové opoždění progrese postižení. Existují důkazy o tom, že pacienti sledovaní v rámci této studie měli celkově méně aktivní onemocnění než pacienti se sekundárně progresivní RS v první studii.

V retrospektivních meta-analýzách včetně údajů z obou studií byl zjištěn statisticky významný celkový léčebný účinek, který byl (p=0,0076, 8,0 MIU přípravku Extavia versus všichni pacienti léčení placebem).

Retrospektivní analýzy v podskupinách ukázaly, že léčebný efekt na progresi postižení je nejpravděpodobnější u pacientů s aktivním onemocněním před zahájením léčby (Hazard Ratio – poměr rizika = 0,72, 95% interval spolehlivosti (0,59, 0,88), p=0,0011, odpovídající 28% redukce rizika přisouzené účinku přípravku Extavia u pacientů s relapsy nebo s vyjádřenou EDSS progresí, 8,0 MIU přípravku Extavia versus všichni pacienti léšení placebem). Z těchto retrospektivních analýz podskupin je zřejmé, že relapsy stejně jako vyjádřená EDSS progrese

(EDSS >1 bod nebo >0,5 bodu pro EDSS >=6 v předchozích dvou letech) mohou pomoci identifikovat pacienty s aktivním onemocněním.

V obou studiích došlo ke snížení (30 %) četnosti klinických relapsů u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou léčených přípravkem Extavia. O tom, že by přípravek Extavia měl efekt na trvání relapsů, není důkaz.

Jediná klinická příhoda připomínající roztroušenou sklerózu

Jedno kontrolované klinické hodnocení léčby přípravku Extavia bylo provedeno u pacientů s jedním klinickým projevem připomínajícím roztroušenou sklerózu podpořeným nálezem na magnetické rezonanci (MRI), (nejméně dvě klinicky němé léze v T2 váženém obraze). Do hodnocení byli zahrnuti pacienti s monofokálním či multifokálním nástupem onemocnění ( tj. pacienti s klinickými projevy jedné nebo přinejmenším dvou lézí centrálního nervového systému). Jiné onemocnění, které by mohlo lépe vysvětlit příznaky pacienta, muselo být vyloučeno. Tato studie měla dvě fáze, placebem kontrolovaná fáze následovaná předem naplánovanou fází následného sledování. Placebem kontrolovaná fáze trvala podle toho, které z kritérií nastalo dříve: buď 2 roky nebo do doby, než se u pacienta objevila klinicky jednoznačná roztroušená skleróza (clinically definite multiple sclerosis CDMS). Po placebem kontrolované fázi vstoupili pacienti do předem naplánované fáze sledování s přípravkem Extavia, aby se hodnotily účinky okamžitého zahájení léčby přípravkem Extavia, oproti jejímu opožděnému zahájení. Byli porovnáváni pacienti na začátku randomizovaní do skupiny s přípravkem Extavia („skupina s okamžitou léčbou“) a do skupiny s placebem („skupina s opožděnou léčbou“). Pacienti ani zkoušející neznali počáteční alokaci léčby.

V placebem kontrolované fázi přípravek Extavia zpomalil progresi z první klinické příhody do klinicky definitivní roztroušené sklerózy (CDMS) statisticky signifikantním a klinicky významným způsobem, což odpovídalo snížení rizika o 47 % (poměr rizika = 0,53, 95% interval spolehlivosti (0,39, 0,73), p<0,0001). Během dvou let trvání studie došlo k CDMS u 45 % pacientů ve skupině s placebem v porovnání s 28 % ve skupině s přípravkem Extavia (výpočet odhadu dle Kaplan-Meier). Přípravek Extavia prodloužil dobu do CDMS o 363 dnů, z 255 dnů ve skupině s placebem, a až na 618 dnů ve skupině s přípravkem Extavia (založeno na 25. percentilech). Tento léčebný efekt byl stále patrný po dalším roce sledování a tehdy bylo riziko redukováno o 41 % (poměr rizika = 0,59, 95% interval spolehlivosti (0,42, 0,83), p=0,0011). Během tříletého hodnocení se CDRS objevila u 51 % pacientů ze skupiny s opožděnou léčbou ve srovnání s 37 % pacientů ze skupiny s okamžitou léčbou (výpočet odhadu dle Kaplan-Meier). Bylo pozorováno přetrvávání léčebného účinku, přestože většina pacientů z placebové skupiny byla v třetím roce studie léčena přípravkem Extavia.

Robustnost léčebného účinku se rovněž projevila zpomalením progrese roztroušené sklerózy podle McDonaldových kritérií. Během dvou let bylo riziko 85 % ve skupině s placebem a 69 % ve skupině s přípravkem Extavia (poměr rizika = 0,57, interval spolehlivosti 95% (0,46, 0,71), p<0,00001).

Po 3 letech ukázala předem plánovaná interim analýza, že k progresi EDSS (potvrzeno zvýšení o více než nebo rovno 1,0 ve srovnání s výchozí hodnotou) došlo u 24 % pacientů ve skupině s opožděnou léčbou ve srovnání s 16 % ve skupině s okamžitou léčbou (poměr rizika = 0,6, 95% interval spolehlivosti (0,39, 0,92), p=0,022). Pro většinu pacientů, kteří dostali „okamžitou“ léčbu, nejsou důkazy o přínosu ve smyslu progrese postižení. Sledování pacientů nadále pokračuje, aby byly získány další údaje. Žádný přínos v kvalitě života, který by bylo možné přisoudit podávání přípravku Extavia, (měřeno FHRS – Funkční Hodnocení RS: Index Výsledku Léčby) nebyl pozorován.

Analýzy podskupin podle výchozích faktorů prokázaly účinnost ve všech hodnocených podskupinách. Signifikantní účinky byly také získány u pacientů s méně rozšířenou a méně aktivní nemocí v době první příhody. Riziko progrese do CDMS během dvou let u pacientů

s monofokálním onemocněním bylo 47 % ve skupině s placebem a 24 % ve skupině s přípravkem

Extavia, bez zesílení gadoliniem (Gd-) byla rizika 41 % a 20 %, s méně než 9 lézemi v T2 váženém obraze byla rizika 39 % a 18 %. Další analýzy podskupin ukázaly vysoké riziko progrese do CDMS během 2 let u pacientů s monofokálním onemocněním s nejméně 9 lézemi v T2 váženém obraze (55 % pro skupinu s placebem, 26 % pro skupinu s přípravkem Extavia ) nebo při zesílení Gd (63 % oproti 33 %). U pacientů s multifokálním onemocněním nezáviselo riziko CDMS na nálezech MRI při výchozím stavu, což ukazuje na vysoké riziko CDMS pro diseminaci onemocnění, zjištěné klinickými nálezy. Dlouhodobý vliv včasného zahájení léčby přípravkem Extavia avšak i u těchto vysoce rizikových skupin není znám, protože studie byla navržena spíše ke zhodnocení doby do vzniku CDMS, než ke zhodnocení dlouhodobého vývoje onemocnění. Navíc definice vysoce rizikového pacienta není v současné době dostatečně zavedena, přestože spíše konzervativní přístup chápe rizikového pacienta jako pacienta, u kterého je nález alespoň devíti hyperintenzivních lézí v T2 váženém obraze na prvním skenu a alespoň jedné nové léze v T2 váženém obraze nebo jedné nové Gd zesílené léze na následujícím skenu, který nebyl proveden dříve, než za 1 měsíc po prvním skenu. V každém případě by léčba měla být zvažována pouze u pacientů považovaných za vysoce rizikové.

Léčba přípravkem Extavia byla ve studii s pacienty s jednou klinickou příhodou velmi dobře snášena, což indikuje vysoká míra dokončení klinického hodnocení (92,8 % ve skupině

s přípravkem Extavia). Pro zvýšení snášenlivosti přípravku Extavia ve studii u pacientů s jednou klinickou příhodou, byla na počátku terapie použita titrace dávky a byly podávány nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky. Navíc většina pacientů ve studii používala autoinjektor.

RR-RS, SP-RS a jedina klinická příhoda připomínající RS

Ve všech studiích roztroušené sklerózy měl přípravek Extavia vliv na snížení aktivity onemocnění (akutní zánět v centrálním nervovém systému a trvalé poškození tkáně) měřeno zobrazením pomocí magnetické rezonance (MRI). Vztah mezi aktivitou RS, měřenou pomocí

MRI, a klinickým nálezem není v současnosti ještě plně pochopen.

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Sérové hladiny přípravku Extavia byly sledovány u pacientů a dobrovolníků pomocí biologické zkoušky, která nebyla zcela specifická. Po subkutánní injekci 500 mikrogramů (16 milionů IU) interferonu beta-1b byly naměřeny maximální sérové hladiny asi 40 IU/ml za 1-8 hodin po podání. Z různých studií byly průměrná clearance a poločas dispoziční fáze ze séra odhadnuty maximálně na 30 ml/min/kg a 5 hodin.

Podávání injekcí přípravku Extavia obden nevede ke zvýšení sérové hladiny a farmakokinetika se pravděpodobně během léčby nemění.

Absolutní biologická dostupnost z podkožně podávaného interferonu beta-1b byla přibližně 50 %.

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie akutní toxicity nebyly provedeny. Jelikož hlodavci nereagují na lidský interferon beta, studie opakovaně podávaných dávek byly prováděny na opicích makak rhesus. Byla pozorována přechodná hypertermie, výrazné přechodné zvýšení počtu lymfocytů a výrazný přechodný pokles trombocytů a segmentovaných neutrofilů.

Dlouhodobé studie nebyly prováděny. Reprodukční studie prováděné na opicích makak rhesus prokázaly maternální toxicitu a zvýšenou míru potratů s výslednou prenatální mortalitou. U přežívajících zvířat nebyly pozorovány žádné malformace.

Sledování fertility nebylo prováděno. Nebyl pozorován vliv na estrální cyklus u opic. Zkušenosti s jinými interferony naznačují možnost poškození mužské i ženské fertility.

V jediné studii na genotoxicitu (Ames test) nebyl pozorován žádný mutagenní efekt. Studie kancerogenity nebyly prováděny. Test na transformaci buněk in vitro neprokázal žádné známky tumorigenního potenciálu.

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Prášek

Lidský albumin

Mannitol (E421)

Rozpouštědlo

Chlorid sodný

Voda na injekci

6.2Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou dodávaného rozpouštědla uvedeného v bodě 6.6.

6.3Doba použitelnosti

2 roky.

Po rekonstituci je doporučeno přípravek bezprostředně použít. Stabilita však byla doložena na 3 hodiny při teplotě 2°C - 8°C.

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25°C.

Chraňte před mrazem.

Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5Druh obalu a obsah balení

Prášek

Injekční lahvička o objemu 3 ml (čiré sklo typ I) s butylovou pryžovou zátkou (typ I) a hliníkovým pertlem obsahující 300 mikrogramů (9,6 milionů IU) prášku (rekombinantní interferonum beta-1b).

Rozpouštědlo

Předplněná inj. stříkačka opatřená stupnicí (s označením: 0,25 ml, 0,5 ml, 0,75 ml, 1,0 ml) o objemu 2,25 ml (sklo typ I) s 1,2 ml rozpouštědla.

Velikost balení

-Balení obsahující 5 injekčních lahviček s práškem a 5 předplněných inj. stříkaček s rozpouštědlem.

-Balení obsahující 14 injekčních lahviček s práškem a 14 předplněných inj. stříkaček s rozpouštědlem.

-Balení obsahující 15 injekčních lahviček s práškem a 15 předplněných inj. stříkaček s rozpouštědlem.

-Balení obsahující 14 injekčních lahviček s práškem a 15 předplněných inj. stříkaček s rozpouštědlem.

-3měsíční vícečetné balení obsahující 42 (3x14) injekčních lahviček s práškem a 42 (3x14) předplněných stříkaček s rozpouštědlem.

-3měsíční vícečetné balení obsahující 45 (3x15) injekčních lahviček s práškem a 45 (3x15) předplněných stříkaček s rozpouštědlem.

-3měsíční vícečetné balení obsahující 42 (3x14) injekčních lahviček s práškem a 45 (3x15) předplněných stříkaček s rozpouštědlem.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Krytka hrotu předplněné injekční stříkačky obsahuje derivát přírodního latexu. Proto může krytka hrotu obsahovat přírodní latex a neměla by přijít do styku s osobou, která je citlivá na latex.

Rekonstituce

Pro rekonstituci prášku musí být použita předplněná stříkačka s rozpouštědlem s jehlou nebo lahvičkovým adaptérem ke vstříknutí 1,2 ml rozpouštědla (injekčního roztoku chloridu sodného 5,4 mg/ml (0,54%) do injekční lahvičky s přípravkem Extavia. Prášek se musí zcela rozpustit bez třepání. Po rekonstituci by měl být z injekční lahvičky odebrán 1,0 ml roztoku do inj. stříkačky

k podání 250 mikrogramů přípravku Extavia.

Kontrola před použitím

Rekonstituovaný přípravek musí být před použitím opticky zkontrolován. Naředěný přípravek je bezbarvý až mírně nažloutlý, slabě opalescentní až opalescentní.

Pokud naředěný léčivý přípravek obsahuje částečky nebo má změněnou barvu, musí být před použitím zlikvidován.

Likvidace

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Novartis Europharm Limited

Frimley Business Park

Camberley GU16 7SR

Velká Británie

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/08/454/008-014

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. květen 2008

Datum posledního prodloužení registrace: 20. květen 2013

10.DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis