Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Neofordex (dexamethasone) – Souhrn údajů o přípravku - H02AB02

Updated on site: 08-Oct-2017

Název léku Neofordex
Kód ATCH02AB02
Látkadexamethasone
VýrobceLaboratoires CTRS 

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

Neofordex 40 mg tablety

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje dexamethasoniacetas ekvivalentní 40 mg dexamethasonum.

Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 98,1 mg laktózy (ve formě monohydrátu). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílá, oválná (11 mm x 5,5 mm) tableta s půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit pro podávání na dávky po 20 mg (viz bod 4.2).

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

Přípravek Neofordex je v kombinaci s jinými léčivými přípravky indikován u dospělých k léčbě symptomatického mnohočetného myelomu.

4.2Dávkování a způsob podání

Léčbu musí zahajovat lékaři se zkušenostmi s léčbou mnohočetného myelomu a léčba musí probíhat pod jejich dohledem.

Dávkování

Dávka i frekvence podávání se liší podle terapeutických protokolů a přidružené léčby. Podávání přípravku Neofordex by se mělo řídit pokyny ohledně podávání dexamethasonu, jak jsou popsány v souhrnu údajů o přípravku souvisejících léčivých přípravků. Pokud nejsou uvedeny, měly by být dodržovány místní či mezinárodní léčebné protokoly a pokyny. Předepisující lékaři by měli dávku dexamethasonu, která má být použita, pečlivě zhodnotit vzhledem k povaze a stavu onemocnění u pacienta.

Dexamethason je obvykle podáván v dávce 40 mg jednou denně.

Na konci léčby dexamethasonem by dávka měla být postupně snižována až do úplného vysazení.

Starší pacienti

U starších a/nebo slabých pacientů může být denní dávka podle příslušného léčebného režimu snížena na 20 mg dexamethasonu.

Porucha funkce jater nebo renální insuficience

Pacienty s poruchou funkce jater nebo renální insuficiencí je nutné náležitě sledovat; dávkování u pacientů s poruchou jater by mělo být obezřetné, protože pro tuto populaci pacientů nejsou k dispozici žádné údaje (viz body 4.4 a 5.2).

Pediatrická populace

Neexistuje žádné relevantní použití přípravku Neofordex u pediatrické populace v indikaci mnohočetného myelomu.

Způsob podání

Perorální podání.

Pro minimalizaci nespavosti by se tableta měla užívat nejlépe ráno.

Tablety by se měly až do podání uchovávat v blistru. Jednotlivé tablety v neporušeném obalu by se měly oddělit z blistru v místě perforace, například při použití dávkovačů léků.

Tablety lze pomocí půlicí rýhy rozdělit na dvě stejné poloviny, z nichž každá obsahuje dávku 20 mg.

S ohledem na možné problémy se stálostí složení, které by se mohly vyskytnout u zbývajících půlek tablet uchovávaných po rozdělení, by měly být poloviny tablet, které nejsou okamžitě po rozdělení užity, zlikvidovány v souladu s místními předpisy týkajícími se životního prostředí (viz také bod 6.4).

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Aktivní virové onemocnění (zejména virová hepatitida, herpes, plané neštovice, pásový opar).

Nekokompenzované psychózy.

Pokud je přípravek Neofordex podáván v kombinaci s jinými léčivými přípravky, naleznete další kontraindikace v souhrnech údajů o přípravku těchto přípravků.

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek Neofordex je glukokortikoid podávaný ve vysokých dávkách. To je nutné vzít v úvahu při sledování pacienta. Přínos léčby dexamethasonem je nutné pečlivě a průběžně zvažovat vzhledem k faktickým i potenciálním rizikům.

Riziko infekce

Léčba vysokými dávkami dexamethasonu zvyšuje riziko rozvoje závažných infekcí způsobených zejména bakteriemi, kvasinkami a/nebo parazity. Takové infekce mohou být rovněž způsobeny mikroorganismy, které za normálních podmínek způsobují onemocnění jen vzácně (oportunní infekce). Léčba dexamethasonem může maskovat příznaky rozvíjející se infekce.

Před zahájením léčby je nutné odstranit veškeré zdroje infekce, zejména tuberkulózy. Během léčby by

u pacientů měl být bedlivě sledován výskyt infekcí. Často se objevuje zejména pneumonie. Pacienti by měli být informováni o příznacích a symptomech pneumonie a měli by být instruováni, aby v případě jejich výskytu vyhledali lékařskou pomoc. V případě aktivního infekčního onemocnění musí být k léčbě přípravkem Neofordex přidána vhodná léčba infekce.

V případech předchozí tuberkulózy s výraznými radiologickými následky, nebo jestliže není jisté, zda byl dodržen celý 6měsíční běh léčby rifampicinem, je nutná profylaktická léčba tuberkulózy.

Existuje riziko závažné strongyloidózy. U pacientů z endemických oblastí (tropických a subtropických oblastí, jižní Evropy) by měla být vyšetřena stolice a v případě potřeby by měl být před zahájením léčby dexamethasonem parazit eradikován.

Některá virová onemocnění (plané neštovice, spalničky) mohou u pacientů, kteří jsou léčeni glukokortikoidy nebo kteří byli léčeni glukokortikoidy během uplynulých 3 měsíců, probíhat závažněji. Pacienti se musejí vyvarovat kontaktu s jedinci s planými neštovicemi či spalničkami. Ohroženi jsou zejména imunokompromitovaní pacienti, kteří v minulosti neprodělali plané neštovice či spalničky. Jestliže se takoví pacienti dostanou do kontaktu s osobami trpícími planými neštovicemi nebo spalničkami, musí být vhodným

způsobem zahájena preventivní léčba intravenózním normálním imunoglobulinem nebo pasivní imunizace imunoglobulinem proti varicella zoster. Exponovaným pacientům se doporučuje, aby neodkladně vyhledali lékařskou pomoc.

Přípravek Neofordex by se neměl používat spolu s živými atenuovanými vakcínami (viz bod 4.5). Očkování inaktivovanými vakcínami je obvykle možné. Imunitní odpověď a tedy i účinek očkování ovšem mohou být sníženy vysokými dávkami glukokortikoidů.

Dexamethason může potlačit kožní reakci při testování na alergie. Také může ovlivnit výsledky NBT (nitrotetrazoliová modř) testu na bakteriální infekce a vyvolat falešně negativní výsledek.

Psychiatrické poruchy

Pacienty a/nebo pečující osoby je nutné upozornit, že u systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Symptomy se typicky objevují během několika dní či týdnů po zahájení léčby. Rizika mohou být vyšší u vyšších dávek (viz také bod 4.5 uvádějící farmakokinetické interakce, které mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků), ačkoli úroveň dávky neumožňuje odhadnout nástup, typ, závažnost či trvání reakcí. Většina reakcí ustoupí po snížení dávky nebo vysazení léčiva, ačkoli může být nutná specifická léčba. Pacienty / pečující osoby je nutné přesvědčit

o potřebě vyhledat lékařskou pomoc, jestliže se objeví znepokojující psychologické příznaky, zejména pokud je podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti / pečující osoby by také měli/y dávat pozor na možné psychiatrické poruchy, které se mohou objevit během snižování dávky / vysazování systémových steroidů nebo bezprostředně poté, ačkoli takové reakce nebývají hlášeny často.

Zvláštní péče je nutná při zvažování použití systémových kortikosteroidů u pacientů, kteří mají ve své vlastní anamnéze nebo anamnéze příbuzných prvního stupně výskyt stávajících nebo předchozích závažných afektivních poruch. Mezi tyto poruchy patří depresivní nebo maniodepresivní porucha a předchozí steroidní psychóza.

Nespavost je možné minimalizovat podáváním přípravku Neofordex v ranních hodinách.

Gastrointestinální poruchy

Léčba aktivních žaludečních nebo duodenálních ulcerací by měla být zahájena ještě před započetím léčby kortikosteroidy. U pacientů s předchozí anamnézou žaludečních nebo duodenálních vředů, krvácení nebo perforace nebo s rizikovými faktory těchto onemocnění musí být zvážena vhodná profylaxe. Pacienti by měli být klinicky sledováni, včetně endoskopie.

Poruchy oka

Systemická léčba glukokortikoidy může vyvolat chorioretinopatii, která může mít za následek zhoršené vidění, včetně ztráty zraku.

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může vést k subkapsulární kataraktě, glaukomu s možným postižením optického nervu a může zvýšit výskyt sekundárních očních infekcí způsobených plísněmi či viry. Z důvodu možné perforace rohovky je nutná zvláštní péče při léčbě pacientů s glaukomem (nebo rodinnou anamnézou glaukomu) i při léčbě pacientů s oční infekcí herpes simplex.

Tendinitida

Kortikosteroidy mohou také napomáhat vzniku tendinitid a ve výjimečných případech i vzniku ruptury postižené šlachy. Toto riziko se zvyšuje při současném užívání fluorochinolonů a u pacientů podstupujících dialýzu se sekundární hyperparatyreózou nebo po transplantaci ledvin.

Starší pacienti

Časté nežádoucí účinky systémových kortikosteroidů mohou být ve stáří spojeny se závažnějšími následky, zejména osteoporózou, hypertenzí, hypokalémií, diabetem, náchylností k infekci a ztenčením kůže. Pro zabránění život ohrožujícím reakcím je nutný pečlivý klinický dohled.

Sledování

Použití kortikosteroidů vyžaduje vhodné sledování u pacientů s ulcerózní kolitidou (kvůli riziku perforace), nedávno provedenými střevními anastomózami, divertikulitidou, nedávným infarktem myokardu (riziko ruptury volné stěny levé komory), diabetem mellitem (nebo pokud se vyskytuje v rodinné anamnéze), renální insuficiencí, poruchou jater, osteoporózou a myastenií gravis.

Dlouhodobá léčba

Během léčby je nutné dodržovat dietu s nízkým obsahem jednoduchých cukrů a vysokým obsahem proteinů kvůli hyperglykemickému účinku kortikosteroidů a jejich stimulaci katabolismu proteinů s negativní dusíkovou bilancí.

Častá je retence vody a sodíku, která může vést k hypertenzi. Příjem sodíku je nutné snížit a měl by být sledován krevní tlak. Zvláštní péče je třeba při léčbě pacientů s poruchami ledvin, hypertenzí nebo městnavým srdečním selháním.

Během léčby by měly být sledovány hladiny draslíku. Suplementace draslíkem by se měla podávat obzvláště v případech existujícího rizika srdečních arytmií nebo současného podávání léčivých přípravků snižujících hladinu draslíku.

Léčba glukokortikoidy může snížit účinek antidiabetické a antihypertenzní léčby. Může být nutné zvýšit dávky inzulinu, perorálních antidiabetik nebo antihypertenzních léčivých přípravků.

V závislosti na době trvání léčby může být narušen metabolismus vápníku. Je nutné sledovat hladiny vápníku a vitamínu D. U pacientů, kterým ještě nebyly předepsány bisfosfonáty k léčbě kostního onemocnění souvisejícího s mnohočetným myelomem, je nutné bisfosfonáty zvážit, zejména jsou-li přítomny rizikové faktory osteoporózy.

Intolerance laktózy

Přípravek Neofordex obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými potížemi, jako jsou intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorbce, by neměli tento lék užívat.

Použití v kombinaci s jinými léčebnými možnostmi u mnohočetného myelomu

Jestliže je přípravek Neofordex podáván v kombinaci s jinými léčivými přípravky, je nutné před zahájením léčby přípravkem Neofordex prostudovat souhrny údajů o přípravku těchto dalších léčivých přípravků.

Jestliže se přípravek Neofordex používá v kombinaci se známými teratogeny (např. thalidomidem, lenalidomidem, pomalidomidem, plerixaforem), je třeba zvláštní pozornosti při vyšetřování možného těhotenství a v rámci preventivních opatření (viz bod 4.6).

Žilní a tepenné tromboembolické příhody

U pacientů s mnohočetným myelomem je kombinace dexamethasonu s thalidomidem a jeho analogy spojena se zvýšeným rizikem žilní tromboembolické nemoci (převážně trombózy hlubokých žil a plicní embolie)

a arteriální tromboembolické nemoci (převážně infarktu myokardu a cerebrovaskulární příhody) (viz body 4.5 a 4.8).

Z tohoto důvodu je nutné pacienty se známými rizikovými faktory tromboembolické nemoci (včetně předchozí trombózy) pečlivě sledovat. Je nutné podniknout opatření ve snaze o minimalizaci veškerých modifikovatelných rizikových faktorů (např. kouření, hypertenze a hyperlipidemie). Riziko trombózy u těchto pacientů může být dále zvýšeno souběžným podáváním erytropoetických léčivých přípravků. Erytropoetické léčivé přípravky nebo jiné léčivé přípravky, které mohou zvýšit riziko trombózy, např. hormonální substituční léčba, by se proto u pacientů s mnohočetným myelomem, kteří jsou léčeni dexamethasonem a thalidomidem či jeho analogy, měly používat obezřetně. Podávání erytropoetických léčivých přípravků by mělo být ukončeno při dosažení koncentrace hemoglobinu nad 12 g/dl.

Pacientům i lékařům se doporučuje, aby pozorně sledovali příznaky a symptomy tromboembolické nemoci. Pacienti by měli být instruováni, aby v případě rozvoje příznaků, jako jsou dechová nedostatečnost, bolest na hrudi, otok paže či nohy, vyhledali lékařskou pomoc. Zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory trombózy je doporučena profylaktická antitrombotická léčba. Rozhodnutí zahájit profylaktická antitrombotická opatření by mělo nastat po pečlivém zvážení přítomných rizikových faktorů u individuálního pacienta.

Jestliže se u pacienta objeví jakákoli tromboembolická příhoda, léčba musí být přerušena a musí být zahájena standardní antikoagulační terapie. Jakmile je pacient na antikoagulační terapii stabilizován, a po zvládnutí veškerých komplikací tromboembolické příhody může být léčba dexamethasonem a thalidomidem nebo jeho analogy opět zahájena v původní dávce v závislosti na vyhodnocení přínosů a rizik. Pacient by měl v průběhu léčby dexamethasonem a thalidomidem či jeho analogy pokračovat s antikoagulační terapií.

Neutropenie a trombocytopenie

Kombinace dexamethasonu s lenalidomidem u pacientů s mnohočetným myelomem je spojena s vyšší incidencí neutropenie stupně 4 (5,1 % u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem v porovnání s 0,6 % pacientů léčených placebem/dexamethasonem; viz bod 4.8). Epizody febrilní neutropenie stupně 4

nebyly pozorovány často (0,6 % u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 0 % u pacientů léčených placebem/dexamethasonem; viz bod 4.8). Neutropenie byla nejčastěji hlášeným nežádoucím hematologickým účinkem 3. nebo 4. stupně u pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem léčeným kombinací dexamethasonu s pomalidomidem. Pacienti by měli být sledováni s ohledem na nežádoucí hematologické účinky, zejména na neutropenii. Pacientům je nutno doporučit, aby febrilní epizody okamžitě hlásili. Může být nutné upravit dávku lenalidomidu nebo pomalidomidu. V případě neutropenie by měl lékař v léčbě pacienta zvážit použití růstových faktorů.

Kombinace dexamethasonu s lenalidomidem u pacientů s mnohočetným myelomem je spojena s vyšší incidencí trombocytopenie stupně 3 a 4 (9,9 %, respektive 1,4 % u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 2,3 %, respektive 0,0 % u pacientů léčených placebem/dexamethasonem) (viz bod 4.8). U pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem léčeným kombinací dexamethasonu s pomalidomidem byla také velmi často hlášena trombocytopenie. Pacientům i lékařům se doporučuje, aby sledovali příznaky a symptomy krvácení, včetně petechií a krvácení z nosu, zejména v případě souběžné terapie zvyšující náchylnost ke krvácení. Může být nutné upravit dávku lenalidomidu nebo pomalidomidu.

Za účelem sledování cytopenií by při zahájení léčby a dále každý týden po dobu prvních 8 týdnů léčby dexamethasonem/lenalidomidem a poté každý měsíc měl být vyšetřen kompletní krevní obraz, včetně počtu bílých krvinek s diferenciálním rozpočtem, počtu destiček, hodnoty hemoglobinu a hematokritu.

4.5Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Před použitím přípravku Neofordex v kombinaci s jakýmkoli jiným léčivým přípravkem je nutné odkázat na souhrn údajů o přípravku tohoto přípravku.

Farmakodynamické interakce

Kvůli bezpečnostním rizikům je nutné vyvarovat se následujících kombinací:

s kyselinou acetylsalicylovou v dávce ≥ 1 g na dávku nebo 3 g denně z důvodu zvýšeného rizika krvácení. U dávek ≥ 500 mg na dávku nebo < 3 g za den jsou nutná opatření z důvodu zvýšeného rizika krvácení, ulcerací a gastrointestinálních perforací. Antitrombotická profylaxe nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové je nicméně možná;

s živými atenuovanými vakcínami z důvodu rizika onemocnění souvisejících s vakcínou s rizikem úmrtí.

Následující kombinace vyžadují vzhledem k bezpečnostnímu riziku určitá opatření:

s léčivými přípravky způsobujícími hypokalémii: diuretiky způsobujícími hypokalémii, samostatně či v kombinaci, laxativy, tetrakosaktidem, intravenózním amfotericinem B z důvodu zvýšeného

rizika hypokalémie. Měly by být sledovány a v případě potřeby korigovány hladiny draslíku. Souběžné užívání amfotericinu B s sebou navíc nese riziko zvětšení srdce a srdečního selhání;

s digitálisem, protože hypokalémie zesiluje toxické účinky digitálisu. Veškeré případy hypokalémie by měly být korigovány a pacienti by měli být klinicky sledováni pomocí elektrokardiografie

a rovněž by měla být kontrolována hladina elektrolytů;

s léčivými přípravky, které s sebou nesou riziko arytmie typu torsades de pointes, z důvodu zvýšeného rizika komorové arytmie. Veškeré případy hypokalémie by měly být korigovány a pacienti by měli být klinicky sledováni pomocí elektrokardiografie a rovněž by měla být kontrolována hladina elektrolytů;

s erytropoetickými léčivými přípravky nebo jinými léčivými přípravky, které mohou zvýšit riziko trombózy, např. hormonální substituční léčbou, u pacientů léčených spolu s přípravkem Neofordex thalidomidem nebo jeho analogy (viz body 4.4 a 4.8);

s nesteroidními protizánětlivými léčivy (NSAID) z důvodu zvýšeného rizika gastrointestinálních ulcerací;

s hypoglykemickými léčivými přípravky, protože dexamethason může zvýšit hladinu glykemie

a snížit glukózovou toleranci s možností ketoacidózy. Pacienti by měli mít toto riziko na paměti a je nutné zdůraznit význam sledování krve a moči samotným pacientem, zejména při zahajování léčby. Během léčby dexamethasonem i po ní může být nutné upravit dávkování antidiabetik;

s antihypertenzními léčivými přípravky z důvodu snížení jejich účinku (retence vody a sodíku). Během léčby dexamethasonem může být nutné upravit dávku antihypertenziv;

s fluorochinolony z důvodu možného zvýšeného rizika tendinitidy a ve výjimečných případech ruptury postižené šlachy, zvláště po dlouhodobé léčbě;

s methotrexátem z důvodu zvýšeného rizika hematologické toxicity.

Farmakokinetické interakce

Účinky jiných léčivých přípravků na dexamethason

Dexamethason je metabolizován cestou cytochromu P 450 3A4 (CYP3A4) a transportován prostřednictvím glykoproteinu P (P-gp, také známého jako MDR1). Souběžné podávání dexamethasonu s induktory nebo

s inhibitory CYP3A4 nebo P-gp může vést ke snížení, resp. zvýšení koncentrace dexamethasonu v plazmě.

Následující kombinace vyžadují přijetí opatření z důvodu změn ve farmakokinetice dexamethasonu:

Léčivé přípravky, které mohou snížit koncentraci dexamethasonu v plazmě:

aminoglutetimid kvůli snížení účinnosti dexamethasonu z důvodu zvýšení jeho jaterního metabolismu;

antikonvulzivní přípravky, které jsou induktory jaterních enzymů: karbamazepin, fosfenytoin, fenobarbital, fenytoin, primidon, a to z důvodu snížených plazmatických hladin dexamethasonu, a tedy snížené účinnosti;

rifampicin z důvodu snížení plazmatických koncentrací dexamethasonu a účinnosti prostřednictvím nárůstu jeho jaterního metabolismu;

lokální gastrointestinální léčivé přípravky, antacida, aktivní uhlí a kolestyramin z důvodu snížení intestinální resorpce dexamethasonu. Mezi podáním těchto léčivých přípravků a přípravku Neofordex by měly uplynout alespoň dvě hodiny;

efedrin z důvodu snížení plazmatických hladin dexamethasonu zvýšením metabolické clearance;

Léčivé přípravky, které mohou zvýšit koncentraci dexamethasonu v plazmě:

aprepitant a fosaprepitant kvůli zvýšení plazmatických koncentrací dexamethasonu z důvodu snížení jeho jaterního metabolismu;

klaritromycin, erytromycin, telitromycin, itrakonazol, ketokonazol, posakonazol, vorikonazol, nelfinavir, ritonavir: zvýšené plazmatické koncentrace dexamethasonu z důvodu snížení jeho jaterního metabolismu inhibitory těchto enzymů.

Účinky dexamethasonu na jiné léčivé přípravky

Dexamethason je středně silný induktor CYP3A4 a P-gp. Souběžné podávání dexamethasonu a látek, které jsou metabolizovány cestou CYP3A4 nebo transportovány P-gp, by mohlo vést ke zvýšené clearance

a sníženým plazmatickým koncentracím těchto látek:

perorálních antikoncepčních přípravků, protože nelze vyloučit, že účinnost perorálních antikoncepčních přípravků může být během léčby snížena. U perorálních antikoncepčních přípravků nebyly provedeny studie interakcí. Je nutné přijmout účinná opatření pro zabránění otěhotnění (viz bod 4.6). Účinnost hormonální substituční léčby může být také snížena;

perorálních antikoagulačních přípravků z důvodu možného vlivu kortikosteroidů na metabolismus perorálních antikoagulačních přípravků a na koagulační faktory i na riziko krvácení (sliznice zažívacího traktu, fragilita cév) způsobené vlastní terapií vysokými dávkami dexamethasonu nebo při léčbě dexamethasonem trvající více než 10 dní. Jestliže je kombinace nutná, je nutné posílit sledování a koagulační faktory kontrolovat po prvním týdnu a poté každý druhý týden léčby i po skončení léčby;

docetaxelu a cyklofosfamidu z důvodu snížení plazmatických hladin těchto látek indukcí CYP3A4 a P-gp;

lapatinibu z důvodu zvýšené hepatotoxicity lapatinibu pravděpodobně kvůli indukci metabolismu CYP3A4;

cyklosporinu z důvodu snížení biologické dostupnosti a plazmatických hladin cyklosporinu. Cyklosporin může také zvyšovat intracelulární příjem dexamethasonu. Při současném použití dexamethasonu a cyklosporinu byly navíc hlášeny křeče. Je nutné se vyvarovat souběžného použití dexamethasonu a cyklosporinu;

midazolamu z důvodu snížení plazmatických hladin midazolamu prostřednictvím indukce CYP3A4. Účinnost midazolamu může být snížená;

ivermektinu z důvodu snížení plazmatických hladin ivermektinu. Eradikace parazitů musí být úspěšně dokončena ještě před zahájením použití dexamethasonu (viz bod 4.4);

rifabutinu z důvodu snížení plazmatických hladin rifabutinu prostřednictvím indukce intestinálního a jaterního CYP3A4;

indinaviru z důvodu silné redukce plazmatických hladin indinaviru prostřednictvím indukce střevního CYP3A4;

erytromycinu z důvodu zvýšeného metabolismu erytromycinu u pacientů, kteří nejsou nosiči alely CYP3A5*1, po léčbě dexamethasonem;

izoniazidu, protože glukokortikoidy mohou snižovat plazmatické koncentrace izoniazidu, pravděpodobně kvůli stimulaci jaterního metabolismu izoniazidu a snížení metabolismu glukokortikoidů;

praziquantelu z důvodu snížení plazmatických koncentrací praziquantelu kvůli zvýšení jeho jaterního metabolismu dexamethasonem, s rizikem selhání léčby. Mezi léčbou těmito dvěma léčivými přípravky by měl uplynout alespoň jeden týden.

Je nutné zopakovat, že denní podávání dexamethasonu také vede ke sníženým plazmatickým hladinám dexamethasonu prostřednictvím indukce CYP3A4 a P-gp. U pacientů s mnohočetným myelomem není nutná úprava dávky.

Dexamethason nemá klinicky významné farmakokinetické interakce s thalidomidem, lenalidomem, pomalidomidem, bortezomibem, vinkristinem nebo doxorubicinem.

4.6Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku

Během léčby přípravkem Neofordex by ženy neměly otěhotnět. Dexamethason může způsobit vrozené malformace (viz bod 5.3). Dexamethason se může používat spolu se známými teratogeny (např. thalidomidem, lenalidomidem, pomalidomidem, plerixaforem) nebo s cytotoxickými látkami, které jsou v těhotenství kontraindikovány. Pacientky, které dostávají přípravek Neofordex v kombinaci s přípravky

obsahujícími thalidomid, lenalidomid nebo pomalidomid, by se měly řídit programem těchto přípravků pro prevenci těhotenství. Před zahájením jakékoli kombinované léčby je nutné odkázat na veškeré příslušné souhrny údajů o přípravcích, kde jsou uvedeny další informace.

Antikoncepce u mužů a žen

Ženy ve fertilním věku i jejich mužské protějšky by měli přijmout vhodná antikoncepční opatření. Požadavky programu prevence těhotenství musí být splněny zvláště u kombinované léčby s thalidomidem nebo jeho analogy. Účinnost perorálních antikoncepčních přípravků může být během léčby dexamethasonem snížená (viz bod 4.5).

Těhotenství

Zkušenosti získané u člověka naznačují, že dexamethason podávaný během těhotenství by mohl způsobit vrozené vady, zejména intrauterinní růstovou retardaci a vzácně neonatální adrenální insuficienci. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Přípravek Neofordex lze v těhotenství použít pouze tehdy, když klinický stav ženy vyžaduje léčbu dexamethasonem.

Kojení

Glukokortikoidy se vylučují do mateřského mléka a byl prokázán účinek na kojené novorozence/kojence léčených žen.

Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Neofordex.

Fertilita

Studie u zvířat ukázaly sníženou fertilitu u samic (viz bod 5.3). Údaje týkající se fertility samců nejsou k dispozici.

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Neofordex má mírný vliv na schopnost řídit a používat stroje.

Dexamethason může způsobit stavy zmatenosti, halucinace, závratě, ospalost, únavu, synkopu a rozmazané vidění (viz bod 4.8). Pacientům postiženým těmito stavy by mělo být doporučeno po dobu léčby dexamethasonem neřídit, neobsluhovat stroje ani neprovádět nebezpečné úkony.

4.8Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nežádoucí účinky přípravku Neofordex odpovídají předpokládanému bezpečnostnímu profilu glukokortikoidů. Velmi často se vyskytují hyperglykemie, nespavost, bolest a slabost svalů, astenie, únava, otoky a zvýšení tělesné hmotnosti. Méně časté, ale závažné nežádoucí účinky zahrnují: pneumonii a další infekce a psychiatrické poruchy (viz bod 4.4). V kombinaci s thalidomidem nebo jeho analogy jsou nejvážnějšími nežádoucími účinky žilní tromboembolické příhody, zejména hluboká žilní trombóza a plicní embolie, a myelosuprese, zvláště neutropenie a trombocytopenie (viz bod 4.4).

Incidence předvídatelných nežádoucích účinků včetně adrenální atrofie koreluje s dávkou, časovým schématem podání a dobou trvání léčby (viz bod 4.4).

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Nežádoucí účinky pozorované u pacientů léčených dexamethasonem jsou uvedeny dále podle třídy orgánového systému a frekvence. Údaje jsou odvozeny z historických zkušeností a klinických studií

u pacientů s mnohočetným myelomem, u kterých se používal dexamethason v monoterapii nebo v kombinaci s placebem. Frekvence jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté

(≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000 včetně izolovaných zpráv) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Infekce a infestace

Časté: pneumonie, herpes zoster, infekce horních cest dýchacích,

 

infekce dolních cest dýchacích, kandidóza dutiny ústní, plísňové

 

infekce dutiny ústní, infekce močových cest, herpes simplex,

 

kvasinkové infekce.

 

Není známo: infekce, sepse.

Poruchy krve a lymfatického

Časté: neutropenie, anemie, trombocytopenie, lymfopenie,

systému

leukopenie, leukocytóza.

 

Méně časté: febrilní neutropenie, pancytopenie, koagulopatie.

Endokrinní poruchy

Časté: Cushingův syndrom.

 

Méně časté: hypotyreóza.

 

Není známo: adrenální atrofie, syndrom z vysazení steroidů,

 

adrenální insuficience, hirsutismus, poruchy menstruačního cyklu.

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté: hyperglykemie.

 

Časté: hypokalémie, diabetes mellitus, anorexie, zvýšená nebo

 

snížená chuť k jídlu, hypoalbuminémie, retence tekutin,

 

hyperurikémie.

 

Méně časté: dehydratace, hypokalcemie, hypomagnezémie.

 

Není známo: porucha glukózové tolerance, retence sodíku,

 

metabolická alkalóza.

Psychiatrické poruchy

Velmi časté: nespavost.

 

Časté: deprese, úzkost, agrese, stav zmatenosti, podrážděnost,

 

nervozita, změna nálady, neklid, euforická nálada.

 

Méně časté: zvraty nálady, halucinace.

 

Není známo: mánie, psychóza, poruchy chování.

Poruchy nervového systému

Časté: periferní neuropatie, závrať, psychomotorická hyperaktivita,

 

porucha pozornosti, porucha paměti, třes, parestezie, bolest hlavy,

 

ztráta chuti, změna vnímání chutí, ospalost, letargie, porucha

 

rovnováhy, dysfonie.

 

Méně časté: cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka,

 

amnézie, abnormální koordinace, ataxie, synkopa.

 

Není známo: křeče.

Poruchy oka

Časté: rozmazané vidění, katarakta.

 

Méně časté: konjunktivitida, zvýšené slzení.

 

Není známo: chorioretinopatie, glaukom.

Poruchy ucha a labyrintu

Časté: závrať.

Srdeční poruchy

Časté: síňová fibrilace, supraventrikulární extrasystoly,

 

tachykardie, palpitace.

 

Méně časté: myokardiální ischemie, bradykardie.

 

Není známo: městnavé srdeční selhání.

Cévní poruchy

Časté: žilní tromboembolické reakce, zejména hluboká žilní

 

trombóza a plicní embolie, hypertenze, hypotenze, návaly horka,

 

zvýšený krevní tlak, snížený diastolický krevní tlak.

 

Není známo: purpura, tvorba modřin.

Respirační, hrudní

Časté: bronchitida, kašel, dušnost, bolest v oblasti hltanu-hrtanu,

a mediastinální poruchy

chrapot, škytavka.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: zácpa.

 

Časté: zvracení, průjem, nevolnost, dyspepsie, stomatitida,

 

gastritida, bolest břicha, sucho v ústech, nadmutí břicha, plynatost.

 

Není známo: pankreatitida, perforace gastrointestinálního traktu,

 

krvácení z gastrointestinálního traktu, gastrointestinální vřed.

Poruchy jater a žlučových cest

Časté: abnormální testy jaterních funkcí, zvýšená

 

alaninaminotransferáza.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: vyrážka, erytém, hyperhidróza, pruritus, suchá kůže,

 

alopecie.

 

Méně časté: kopřivka.

 

Není známo: atrofie kůže, akné.

Poruchy svalové a kosterní

Velmi časté: svalová ochablost, svalové křeče.

soustavy a pojivové tkáně

Časté: myopatie, muskuloskeletální bolest, bolest kloubů, bolest

 

končetin.

 

Není známo: patologická fraktura, osteonekróza, osteoporóza,

 

ruptura šlachy.

Poruchy ledvin a močových cest

Časté: polakisurie.

 

Méně časté: renální selhání.

Celkové poruchy a reakce

Velmi časté: únava, astenie, otoky (včetně periferních edémů

v místě aplikace

a otoku obličeje).

 

Časté: bolest, zánět sliznic, horečka, zimnice, malátnost.

 

Není známo: narušené hojení.

Vyšetření

Časté: snížená tělesná hmotnost, zvýšená tělesná hmotnost.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Před použitím přípravku Neofordex v kombinaci s jakýmkoli jiným léčivým přípravkem je nutné odkázat na souhrn údajů o přípravku tohoto přípravku.

Incidence určitých nežádoucích účinků se liší v závislosti na použité kombinované léčbě.

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem je spojena s vyšší incidencí neutropenie stupně 4 (5,1 % u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 0,6 % pacientů léčených placebem/dexamethasonem). Epizody febrilní neutropenie stupně 4 nebyly pozorovány často (0,6 % u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 0,0 % u pacientů léčených placebem/dexamethasonem). Podobná incidence neutropenie vysokého stupně byla hlášena u nově diagnostikovaných pacientů léčených kombinací lenalidomidu a dexamethasonu.

Neutropenie se vyskytla u 45,3 % pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem, kterým byly podávány nízké dávky dexamethasonu v kombinaci s pomalidomidem (Pom + LD-Dex), a u 19,5 % pacientů, kterým byly podávány vysoké dávky dexamethasonu (HD-Dex). Neutropenie stupně 3 nebo 4 se vyskytla u 41,7 % pacientů, kterým byla podávána kombinace Pom + LD-Dex, oproti 14,8 % pacientů, kterým byl podáván HD-Dex. Ve skupině pacientů léčených kombinací Pom + LD-Dex byl výskyt závážné formy neutropenie vzácný (2,0 %), u nikoho nevedl k ukončení léčby, u 21,0 % pacientů byl výskyt spojen s přerušením léčby a u 7,7 % pacientů byly sníženy dávky. Febrilní neutropenie byla zaznamenána u 6,7 % pacientů léčených kombinací Pom + LD-Dex, přičemž u pacientů, jimž byl podáván HD-Dex, se nevyskytla vůbec. U všech těchto pacientů byla zaznamenána febrilní neutropenie stupně 3 nebo 4, závažná forma febrilní neutropenie se vyskytla u 4,0 % pacientů. Febrilní neutropenie byla spojena s přerušením léčby u 3,7 % pacientů a se snížením dávek u 1,3 % pacientů, u žádného pacienta nedošlo k ukončení léčby.

Kombinace lenalidomidu s dexamethasonem u pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem je spojena s vyšší incidencí trombocytopenie stupně 3 a 4 (9,9 %, respektive 1,4% u pacientů léčených lenalidomidem/dexamethasonem oproti 2,3 %, respektive 0,0 % u pacientů léčených placebem/dexamethasonem). Podobná incidence trombocytopenie vysokého stupně byla hlášena u nově diagnostikovaných pacientů léčených kombinací lenalidomidu a dexamethasonu. Trombocytopenie se vyskytla u 27,0 % pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem léčených kombinací Pom + LD-Dex a u 26,8 % pacientů, kterým byl podáván HD-Dex. U 20,7 % pacientů léčených kombinací Pom + LD-Dex a 24,2 % pacientů, jimž byl podáván HD-Dex, šlo o trombocytopenii stupně 3 nebo 4. Závažná forma trombocytopenie se vyskytla u 1,7 % léčených kombinací Pom + LD-Dex, což vedlo ke snížení dávky u 6,3 % pacientů, k přerušení léčby u 8 % pacientů a k ukončení léčby u 0,7 % pacientů.

Kombinace lenalidomidu, thalidomidu nebo pomalidomidu s dexamethasonem je u pacientů s mnohočetným myelomem spojena se zvýšeným rizikem trombózy hlubokých žil a plicní embolie (viz bod 4.5). Riziko trombózy u těchto pacientů může být dále zvýšeno souběžným podáváním erytropoetických léčivých přípravků nebo předchozí anamnézou trombózy hlubokých žil.

Periferní neuropatické reakce nízkého stupně, zejména parestezii stupně 1, lze pozorovat až u 34 % nově diagnostikovaných pacientů s mnohočetným myelomem léčených samostatným dexamethasonem. Jak incidence, tak závažnost periferní neuropatie se nicméně zvyšují při současném podávání bortezomidu nebo thalidomidu. V jedné studii se neuropatické reakce stupně 3/4 objevily u 10,7 % pacientů léčených thalidomidem a dexamethasonem oproti 0,9 % pacientů léčených samotným dexamethasonem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9Předávkování

Akutní toxicita dexamethasonu je nízká a po akutním předávkování byly jen zřídka pozorovány toxické účinky. Antidotum neexistuje a léčba je symptomatická.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Kortikosteroidy pro systémové použití, glukokortikoidy, ATC kód: H02AB02

Mechanismus účinku

Dexamethason je syntetický glukokortikoid; kombinuje vysoce protizánětlivé účinky s nízkou mineralokortikoidní aktivitou. Ve vysokých dávkách (např. 40 mg) snižuje imunitní odpověď.

Bylo prokázáno, že dexamethason indukuje smrt buněk (apoptózu) mnohočetného myeolomu cestou regulace aktivity nukleárního faktoru-κB směrem dolů a aktivací kaspázy-9 prostřednictvím uvolnění druhého mitochondriálního aktivátoru kaspáz (Smac, faktoru podporujícího apoptózu). K dosažení maximální úrovně markerů apoptózy spolu se zvýšenou aktivací kaspázy-3 a fragmentací DNA je nutná prodloužená expozice. Dexamethason také směrem dolů reguluje antiapoptotické geny a zvýšené hladiny proteinu IκB-α.

Apoptotická aktivita dexamethasonu je zesilována kombinací s thalidomidem nebo jeho analogy a kombinací s inhibitory proteazomu (např. bortezomibem).

Mnohočetný myelom je vzácné progresivní hematologické onemocnění. Je charakterizován nadměrným počtem abnormálních plazmatických buněk v kostní dřeni a nadprodukcí intaktních monoklonálních imunoglobulinů (IgG, IgA, IgD nebo IgE) nebo pouze Bence-Jonesova proteinu (volných monoklonálních imunoglobulinových lehkých řetězců κ a λ).

Klinická účinnost a bezpečnost

U přípravku Neofordex zatím nebyly v léčbě mnohočetného myelomu provedeny žádné klinické studie účinnosti a bezpečnosti.

Účinnost a bezpečnost kombinované léčby obsahující dexamethason u mnohočetného myelomu byla potvrzena v mnoha klinických studiích u nově diagnostikovaných pacientů a u pacientů s relabujícím nebo refrakterním onemocněním. Studované populace pacientů měly široké věkové rozmezí a zahrnovaly pacienty považované i nepovažované za vhodné pro autologní transplantaci kmenových buněk. V terapii mnohočetného myelomu byly studovány vysoké dávky (40 mg nebo 20 mg) perorálního dexamethasonu v kombinaci

s chemoterapií v režimu VAD (vinkristin, adriamycin/doxorubicin a dexamethason) nebo v souvislosti s novými přípravky včetně thalidomidu a jeho analogů a také inhibitorů proteazomu. V kontrolovaných

studiích vykazovala kombinovaná léčba s dexamethasonem z hlediska přežití a odpovědi konzistentně lepší výsledky než samostatně podávaný dexamethason.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Neofordex u mnohočetného myelomu u všech podskupin pediatrické populace (informace o použití

v pediatrii viz bod 4.2).

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání přípravku Neofordex činí medián dosažení vrcholných plazmatických hladin dexamethasonu tři hodiny. Biologická dostupnost dexamethasonu je přibližně 80 %. Mezi podanou a biologicky dostupnou dávkou existuje lineární vztah.

Dexamethason je transportován cestou glykoproteinu P (známého také jako MDR1). V transportu dexamethasonu mohou hrát roli i další MDR transportéry.

Distribuce

Dexamethason se váže na plazmatické proteiny, zejména albumin, až z 80 %, v závislosti na podané dávce. Při velmi vysokých dávkách obíhá většina dexamethasonu volně v krvi. Distribuční objem je přibližně 1 l/kg. Dexamethason prochází hematoencefalickou bariérou i placentární bariérou a prochází i do mateřského mléka.

Biotransformace

Menší část podaného dexamethasonu je vylučována v nezměněné formě ledvinami. Větší část je u člověka hydrogenována nebo hydroxylována, přičemž hlavními metabolity jsou hydroxy-6-dexamethason a dihydro- 20-dexamethason. 30 až 40 % je v lidských játrech konjugováno s kyselinou glukoronovou nebo sulfatováno a v této formě vylučováno do moči. Dexamethason je metabolizován cestou cytochromu P450 3A4 (CYP3A4). V biotransformaci dexamethasonu mohou hrát roli i další izoenzymy cytochromu P450.

Eliminace

Plazmatický poločas dexamethasonu je přibližně 250 minut.

Specifické skupiny pacientů

Nejsou k dispozici údaje o biotransformaci dexamethasonu u pacientů s poruchou jater.

Kouření nemá na farmakokinetiku dexamethasonu vliv. Nebyly zjištěny rozdíly ve farmakokinetice dexamethasonu mezi subjekty evropského a asijského (indonéského a japonského) původu.

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita glukokortikoidů je pouze slabá. Údaje týkající se chronické toxicity a kancerogenity nejsou k dispozici. Ukázalo se, že nálezy ze studií genotoxicity jsou arteficiální. Ve studiích reprodukční toxicity u myší, potkanů, křečků, králíků a psů vedl dexamethason k embryofetálním malformacím, např. k nárůstu výskytu defektů patra a kostry, poklesu hmotnosti brzlíku, sleziny a nadledvinek, abnormalitám plic, jater a ledvin a k inhibici růstu. Hodnocení postnatálního vývoje prenatálně léčených zvířat ukázalo sníženou glukózovou toleranci a citlivost vůči inzulinu, změny chování a menší velikost mozku i těla. U mužů může být snížena fertilita následkem apoptózy zárodečných buněk a spermatogenních defektů. Údaje týkající se fertility u žen jsou protichůdné.

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy

Mikrokrystalická celulóza

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3Doba použitelnosti

2 roky

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje zvláštní podmínky pro uchovávání.

Tablety by se měly až do podání uchovávat v blistru. Jednotlivé tablety v neporušeném obalu by se měly oddělit z blistru v místě perforace, například při použití dávkovačů léků. Zbývající půlky tablet, které nejsou podány okamžitě po rozpůlení, by se měly zlikvidovat (viz bod 6.6).

6.5Druh obalu a obsah balení

10 x 1 tableta v OPA/hliníkovém/PVC-hliníkovém jednodávkovém blistru s perforací. Velikost balení: 10 tablet.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. Pacientům se doporučuje, aby nepoužité tablety nevyhazovali do běžného domácího odpadu nebo do odpadních vod.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Laboratoires CTRS 63, rue de l’Est

92100 Boulogne-Billancourt Francie

E-mail: ctrs@ctrs.fr

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/15/1053/001

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. března 2016

10.DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis