Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Protopic (tacrolimus) – Souhrn údajů o přípravku - D11AH01

Updated on site: 09-Oct-2017

Název léku Protopic
Kód ATCD11AH01
Látkatacrolimus
VýrobceLEO Pharma A/S

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

Protopic 0,03% mast

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 g Protopic 0,03% mast obsahuje tacrolimusum 0,3 mg jako tacrolimusum monohydricum (0,03%).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Mast

Bílá až lehce nažloutlá mast.

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

Protopic 0,03% mast je indikována k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 2 let.

Léčba vzplanutí

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid dospělých, kteří adekvátně nereagují na konvenční léčbu jako jsou lokální kortikoidy, nebo kteří tuto léčbu netolerují.

Děti (2 roky a starší)

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid u dětí, které adekvátně nereagovaly na konvenční léčbu jako jsou lokální kortikoidy.

Udržovací léčba

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid k prevenci vzplanutí a k prodloužení období bez vzplanutí u pacientů s vysokou frekvencí exacerbací (tj. 4 x ročně nebo více), kteří reagovali nejpozději do 6 týdnů na léčbu takrolimem v masti 2 x denně (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

4.2Dávkování a způsob podání

Léčbu přípravkem Protopic má zahajovat pouze lékař se zkušeností s diagnostikou a léčbou atopické dermatitis.

Protopic mast se vyrábí ve dvou koncentracích, Protopic 0,03% a Protopic 0,1%.

Dávkování

Léčba vzplanutí

Protopic lze používat ke krátkodobé nebo přerušované dlouhodobé léčbě. Dlouhodobá léčba nemá být kontinuální.

Léčba přípravkem Protopic by měla být zahájena při prvním výskytu příznaků. Každá postižená oblast kůže se léčí přípravkem Protopic, dokud léze nevymizí zcela, téměř, nebo nepřetrvává pouze v mírné podobě. Poté se u pacientů považuje za vhodné přejít na udržovací léčbu (viz níže). Při prvních známkách recidivy (vzplanutí) příznaků choroby by měla být léčba znovu zahájena.

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba by měla být zahájena nanášením masti Protopic 0,1% dvakrát denně a měla by pokračovat až do vymizení lézí. Jestliže se symptomy opět objeví, měla by se léčba mastí Protopic 0,1% dvakrát denně začít znovu. Pokud to klinický stav dovolí, je vhodné zkusit snížení frekvence nanášení masti nebo použít slabší koncentraci Protopic 0,03% mast.

Zlepšení lze obvykle pozorovat v průběhu prvního týdne léčby. Pokud se známky zlepšení neobjeví po dvou týdnech léčby, je třeba uvažovat o jiném způsobu terapie.

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi. Klinická zkušenost s podáváním přípravku této skupině pacientů nicméně neprokázala nutnost jakékoli úpravy dávky.

Pediatrická populace

Děti (2 roky a starší) by měly užívat nižší sílu Protopic 0,03% mast.

V průběhu prvých tří týdnů by měl být Protopic aplikován dvakrát denně. Poté by měla být mast nanášena jednou denně až do vymizení léze (viz bod 4.4).

Podávání přípravku Protopic mast dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Udržovací léčba

Pro udržovací léčbu jsou vhodní pacienti, kteří na podávání takrolimu v masti 2 x denně reagují nejpozději do 6 týdnů (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Dospělí pacienti by měli užívat Protopic 0,1% mast.

Mast Protopic by se měla nanášet jednou za den dvakrát týdně (např. v pondělí a ve čtvrtek) na oblasti obvykle postižené atopickou dermatitidou, aby se zabránilo vzplanutí. Mezi jednotlivými aplikacemi by měly zůstat 2 až 3 dny bez léčby mastí Protopic.

Vzhledem k tomu, že údaje o bezpečnosti udržovací léčby delší než 12 měsíců nejsou k dispozici, měl by ošetřující lékař po 12 měsících posoudit stav pacienta a rozhodnout, zda v udržovací terapii pokračovat.

Pokud se znovu objeví známky vzplanutí, je třeba opět zahájit každodenní léčbu dvakrát denně (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Pediatrická populace

Děti (2 roky a starší) by měly užívat pouze Protopic 0,03% mast.

Mast Protopic by se měla nanášet jednou za den dvakrát týdně (např. v pondělí a ve čtvrtek) na oblasti obvykle postižené atopickou dermatitidou, aby se zabránilo vzplanutí. Mezi jednotlivými aplikacemi by měly zůstat 2 až 3 dny bez léčby mastí Protopic.

Posouzení stavu u dětí po 12 měsících léčby by mělo zahrnovat přerušení léčby umožňující zvážit, zda je třeba dále pokračovat v tomto léčebném režimu, a zhodnotit průběh choroby.

Podávání přípravku Protopic dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Způsob podání

Protopic mast je třeba nanášet v tenké vrstvě na postižené nebo obvykle postižené oblasti kůže. Protopic mast může být aplikována na kterékoli části těla včetně obličeje, krku a oblasti flexur, ne však na sliznice. Mast Protopic by neměla být aplikována v okluzi, protože tato metoda podání nebyla na pacientech studována (viz bod 4.4).

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na makrolidy obecně, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vystavení kůže slunečnímu světlu by mělo být sníženo na minimum. Během aplikace masti Protopic by se pacienti měli vyhnout používání ultrafialového (UV) světla v soláriu a léčbě pomocí UVB anebo UVA v kombinaci s psoraleny (PUVA) (viz bod 5.3). Lékaři by měli seznámit pacienty

s vhodnými metodami ochrany proti slunečnímu záření, jako je například minimalizace času stráveného na slunci, používání vhodných prostředků ochraňujících před slunečním zářením a chránění kůže vhodným oblečením. Mast Protopic by neměla být aplikována na léze, které jsou považovány za potenciálně maligní nebo premaligní.

Jakoukoli nově vzniklou změnu stávajícího obrazu ekzému v léčené oblasti by měl zkontrolovat lékař.

Používání takrolimové masti se nedoporučuje u pacientů s defektem kožní bariéry, jako je např. Nethertonův syndrom, lamelární ichtyóza, generalizovaná erytrodermie nebo kožní projevy reakce štěpu proti hostiteli. Tyto kožní choroby mohou zvyšovat systémovou absorpci takrolimu. Perorální užívání takrolimu se k léčbě těchto kožních chorob rovněž nedoporučuje. Během postmarketingového sledování byly u těchto stavů hlášeny případy zvýšené hladiny takrolimu v krvi.

S opatrností je třeba postupovat pokud je Protopic aplikován dlouhodobě na velké plochy kůže, zvláště u dětí (viz bod 4.2). Pacienti, zvláště pediatričtí, by měli být během léčby přípravkem Protopic pravidelně monitorování z hlediska reakce na léčbu a nutnosti pokračování v léčbě. Po 12 měsících by mělo být do vyhodnocení u pediatrických pacientů zahrnuto přerušení léčby přípravkem Protopic (viz bod 4.2).

Potenciál pro lokální imunosupresi, která by mohla mít za následek infekce anebo kožní malignity, není při dlouhodobé léčbě (tj. trvající roky) znám (viz bod 5.1).

Protopic obsahuje jako léčivou látku takrolimus, inhibitor kalcineurinu. Dlouhodobá celková expozice intenzivní imunosupresi po systémovém podávání kalcineurinových inhibitorů byla

u transplantovaných pacientů spojena se zvýšeným rizikem vývoje lymfomů a kožních malignit.

U pacientů používajících takrolimus v masti byly hlášeny případy malignit, včetně kožních (tj. kožní lymfom z T-buněk) a jiných typů lymfomů a rakoviny kůže (viz bod 4.8). Protopic by neměl být podáván pacientům s vrozeným nebo získaným imunitním deficitem nebo pacientům podstupujícím léčbu způsobující imunosupresi.

U pacientů s atopickou dermatitis léčených přípravkem Protopic nebyly nalezeny významné systémové hladiny takrolimu.

Při klinických zkouškách byla ve výjimečných případech (0,8%) pozorována lymfadenopatie. Většina těchto případů byla ve vztahu k infekcím (kůže, respirační trakt, zuby), a vymizela po vhodné antibiotické léčbě. Pacienti po transplantaci, kteří jsou léčeni imunosupresivy ( např. takrolimus systémově ), mají zvýšené riziko vzniku lymfomu; proto by pacienti, kteří jsou léčeni mastí Protopic a u nichž dojde k lymfadenopatii, měli být sledováni, abychom se ujistili, že lymfadenopatie vymizela. Lymfadenopatie přítomná na počátku terapie by měla být vyšetřena a sledována. Pokud by lymfadenopatie přetrvávala, je třeba zjistit její etiologii. Pokud není etiologie jasná, anebo při akutní infekční mononukleóze, je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Protopic.

Vliv léčby mastí Protopic na vyvíjející se imunitní systém dětí mladších 2 let ještě nebyl zjištěn (viz bod 4.1).

Účinnost a bezpečnost masti Protopic při léčbě klinicky infikované atopické dermatitidy nebyla hodnocena. Před zahájením léčby přípravkem Protopic mast by však měla být klinická infekce na místech předpokládaného ošetření vyléčena. Pacienti s atopickou dermatitidou jsou predisponovani k povrchovým kožním infekcím. Léčba mastí Protopic může být spojena se zvýšeným rizikem vzniku folikulitidy a herpetické virové infekce (herpes simplex dermatitis [eczema herpeticum], herpes simplex [herpes labialis], Kaposiho varicelliformní erupce) (viz bod 4.8). Pokud pacient trpí takovouto infekcí, je třeba zvážit rizika a prospěšnost léčby přípravkem Protopic.

Emoliencia by neměla být nanášena na ošetřovanou plochu do 2 hodin po aplikaci masti Protopic. Současné používání jiných lokálních preparátů nebylo hodnoceno. Nejsou rovněž zkušenosti se současným užíváním systémových steroidů a imunosupresivních látek.

Mast se nesmí dostat do kontaktu se sliznicemi a s očima. Pokud se náhodně dostane do těchto oblastí, je třeba ji důkladně otřít a opláchnout vodou.

Používání masti Protopic pod překrytými plochami nebylo u pacientů studováno. Okluzivní obvazy se nedoporučují.

Jako po užívání každého léku k místní aplikaci by si pacienti po aplikaci měli umýt ruce, pokud ovšem postižené oblasti nejsou přímo na nich.

Takrolimus je do značné míry metabolizován v játrech a ačkoliv je po lokální léčbě jeho koncentrace v krvi nízká, měla by být mast používána u pacientů s jaterním selháním opatrně (viz bod 5.2).

4.5Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Formální studie sledující lokální lékové interakce nebyly s mastí obsahující takrolimus provedeny.

Takrolimus není v lidské kůži metabolizován. Není tedy žádná možnost perkutánních interakcí, které by mohly ovlivnit metabolismus takrolimu.

Systémově dostupný takrolimus je metabolizován pomocí jaterního cytochromu P450 3A4 (CYP3A4). Po místní aplikaci masti obsahující takrolimus je systémová expozice nízká (méně než 1,0 ng/ml), a je nepravděpodobné, že by byla ovlivněna současným podáváním látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4. Nicméně možnost interakce nemůže být vyloučena, a proto by mělo být současné systémové podávání látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4 (např. erytromycin, itrakonazol, ketokonazol a diltiazem) prováděno opatrně u pacientů s rozsáhlým anebo s erytrodermickým onemocněním.

Pediatrická populace

Byla provedena studie interakce s konjugovanou vakcínou proti Neisseria meningitidis, sérotyp C na dětech ve věku 2-11 let. Nebyl pozorován žádný vliv na okamžitou odpověď na vakcinaci, na vytvoření imunitní paměti či na humorální a buňkami zprostředkovanou imunitu (viz bod 5.1).

4.6Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

O fertilitě nejsou k dispozici žádné údaje.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání takrolimu masti těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podávání (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé.

Přípravek Protopic mast by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

U lidí se ukázalo, že po systémovém podávání takrolimu se tento vylučoval do mateřského mléka. I když klinické údaje svědčí o tom, že systémové hladiny takrolimu po aplikaci masti jsou

v organizmu nízké, kojení v průběhu léčby mastí Protopic se nedoporučuje.

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Mast Protopic nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8Nežádoucí účinky

V klinických studiích -přibližně 50% pacientů vykazuje určitý druh nežádoucího podráždění kůže v místě aplikace léku. Pocity pálení, pruritus a erytém byly velmi časté, obvykle mírné až středně závažné, a obvykle vymizely v průběhu prvého týdne léčby. Zvýšená citlivost kůže a pocity mravenčení patřily rovněž mezi časté nežádoucí účinky. Nesnášenlivost alkoholu (zčervenání obličeje anebo podráždění kůže po požití alkoholického nápoje) byla běžná.

U pacientů může být zvýšené riziko vzniku folikulitidy, akné a herpetické virové infekce.

Nežádoucí reakce s možným vztahem k léčbě jsou uvedeny níže. Jejich frekvence je definována jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10) nebo méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída

Velmi časté

Časté

Méně časté

Nejsou známy

orgánových

1/10

1/100,

1/1000,

(nelze určit

systémů

 

<1/10

<1/100

z dostupných

 

 

 

 

údajů)

Infekce a

 

Lokální infekce kůže bez

 

Herpetická

infestace

 

ohledu na specifickou

 

infekce oka*

 

 

etiologii, mimo jiné:

 

 

 

 

eczema herpeticum,

 

 

 

 

folliculitis,

 

 

 

 

herpes simplex,

 

 

 

 

herpetická virová infekce,

 

 

 

 

Kaposiho varicelliformní

 

 

 

 

erupce*

 

 

Poruchy

 

Intolerance alkoholu

 

 

metabolismu a

 

(zčervenání obličeje nebo

 

 

výživy

 

podráždění pokožky po

 

 

 

 

požití alkoholických

 

 

 

 

nápojů)

 

 

Poruchy

 

Parestézie a dysestézie

 

 

nervového

 

(zvýšená citlivost, pocit

 

 

systému

 

pálení)

 

 

Poruchy kůže a

 

Pruritus

Akné*

Rosacea

podkožní tkáně

 

 

 

(růžovka)*

 

 

 

 

Lentigo*

Celkové poruchy

Pálení, svědění

Pocit tepla v místě

 

Edém v místě

a reakce v místě

v místě aplikace

aplikace, erytém v místě

 

aplikace*

aplikace

 

aplikace, bolest v místě

 

 

 

 

aplikace, podráždění

 

 

 

 

v místě aplikace,

 

 

 

 

parestézie v místě

 

 

 

 

aplikace, vyrážka v místě

 

 

 

 

 

 

 

 

aplikace

 

 

Vyšetření

 

 

 

Zvýšená

 

 

 

 

hladina

 

 

 

 

přípravku*

 

 

 

 

(viz bod 4.4)

* Nežádoucí účinky

byly hlášeny během

postmarketingového sledování

 

 

Post-marketingové zkušenosti

U pacientů používajících takrolimus v masti byly hlášeny případy malignit, včetně kožních (tj. kožní lymfom z T-buněk) a jiných druhů lymfomů, a rakoviny kůže (viz bod 4.4).

Udržovací léčba

Ve studii hodnotící udržovací léčbu (podávání 2 x týdně) u dospělých a dětí se středně závažnou až těžkou atopickou dermatitidou byly s frekvencí větší než v kontrolní skupině zaznamenány tyto nežádoucí účinky: impetigo v místě aplikace (7,7% u dětí) a infekce v místě aplikace (6,4% u dětí a 6,3% u dospělých).

Pediatrická populace

Četnost, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí je podobná jako četnost, typ a závažnost hlášené u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9Předávkování

Předávkování jako důsledek lokální aplikace je nepravděpodobné. Pokud je mast spolknuta, doporučují se obecná podpůrná opatření. Ta mohou zahrnovat monitorování vitálních funkcí

a kontrolu klinického stavu. Vzhledem k povaze vehikula masti se nedoporučuje vyvolání zvracení ani výplach žaludku.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná dermatologika, ATC kód: D11AH01

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Mechanismus účinku takrolimu u atopické dermatitidy není zcela jasný. Klinický význam níže uvedených pozorování není znám.

Vazbou na specifický cytoplazmatický imunofilin (FKBP12) inhibuje takrolimus kalcium- dependentní dráhy transdukce signálu v T buňkách a tím brání transkripci a syntéze IL-2, IL-3, IL-4, IL-5 a jiných cytokinů, jako například GM-CSF, TNF-alfa a IFN-gama.

In vitro takrolimus snižoval v Langerhansových buňkách izolovaných z normální lidské kůže stimulační aktivitu vůči T buňkám. Bylo rovněž prokázáno, že takrolimus inhibuje uvolňování mediátorů zánětu ze žírných buněk kůže, bazofilů a eozinofilů.

U zvířat takrolimus ve formě masti potlačil zánětlivé reakce vzniklé při experimentální a spontánní dermatitidě, které se podobají atopické dermatitidě u člověka. Takrolimus mast nesnižovala u zvířat tloušťku kůže a nevyvolávala atrofii kůže.

U pacientů s atopickou dermatitidou bylo zlepšení kožních lézí v průběhu léčby mastí obsahující takrolimus spojeno se sníženou expresí Fc receptorů na Langerhansových buňkách a s redukcí jejich

hyperstimulační aktivity vůči T buňkám. U lidí mast obsahující takrolimus neovlivňuje syntézu kolagenu.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost a bezpečnost přípravku Protopic byla stanovena u více než 18 500 pacientů léčených mastí s takrolimem od fáze I do fáze III v klinických studiích. Výsledky šesti velkých studií jsou zde uvedeny.

V 6 měsíční multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studii byla podávána 0,1% mast s takrolinem dvakrát denně dospělým s mírnou až silnou atopickou dermatitidou a porovnána s topickým kortikosteroidním režimem (0,1% hydrokortizon butyrát na trup a končetiny,

1% hydrokortizon acetát na obličej a krk). Primární cílový parametr byla odpověď 3 měsíců definována jako skupina pacientů s nejméně 60% zlepšením v mEASI (modified Eczema Area and Severity Index) mezi počátkem a 3. měsícem. Rychlost odpovědi u skupiny, která byla léčena 0,1% mastí s takrolimem (71,6%) byla signifikantně vyšší než ta u skupiny, které byla léčena

topickými kortikosteroidy (50,8%; p<0,001; tabulka 1). 0dpověď po šesti měsících byla srovnatelná s tříměsíčními výsledky.

Tabulka 1 Účinnost ve 3. měsíci

 

Topický kortikosteroidní

Takrolimus 0,1%

 

Režim§

(N=487)

 

(N=485)

 

Rychlost odpovědi ≥ 60%

50,8%

71,6%

zlepšení u mEASI (primární

 

 

cílový parametr)§§

 

 

Zlepšení ≥ 90% v globálním

28,5%

47,7%

lékařském hodnocení

 

 

§ Topický kortikosteroidní režim = 0,1% hydrokortizon butyrát na trup a končetiny, 1% hydrokortizon acetát na obličej a krk

§§ vyšší hodnoty = větší zlepšení

Výskyt a druh většiny nežádoucích příhod byl podobný u obou léčených skupin. Pálení pokožky, herpes simplex, intolerance na alkohol (zrudnutí obličeje, nebo citlivost pokožky po požití alkoholu), pálení pokožky, hyperastézie, akné a fungální dermatitida se objevily častěji u skupiny léčené takrolimem. Během studie nebyly žádné relevantní změny laboratorních parametrů nebo životních znaků u léčených skupin.

Ve druhé klinické studii, byly dětí od 2 do 15 let s mírnou až silnou atopickou dermatidou, které byly léčeny dvakrát denně po dobu 3 týdnů 0,03% mastí s takrolimem, 0,1% mastí s takrolimem nebo

1% mastí s hydrokortizon acetátem. Primární cílový parametr byla plocha pod křivkou (AUC) u mEASI jako procenta počátku vypočítaného průměrem během léčebného období. Výsledky

multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studie ukázaly, že masti s 0,03% a 0,1% takrolimu jsou signifikantně účinnější (p<0,001 u obou koncentrací) než 1% mast s hydrokortizon acetátem (tabulka 2).

Tabulka 2 Účinnost ve 3. týdnu

 

Hydrokortizon

 

Takrolimus 0,03%

Takrolimus 0,1%

 

acetát 1%

 

(N=189)

(N=186)

 

(N=185)

 

 

 

Median mEASI jako

64,0%

 

44,8%

39,8%

procentuálnívyjádření

 

 

 

 

výchozí střední hodnoty

 

 

 

 

AUC

 

 

 

 

(primární cílový

 

 

 

 

parametr)§

 

 

 

 

 

 

 

 

Zlepšení 90%v

15,7%

38,5%

48,4%

globálním lékařském

 

 

 

hodnocení

 

 

 

§ nižší hodnoty = větší zlepšení

Výskyt pálení pokožky byl vyšší u skupiny léčené mastí s takrolimem než u skupiny léčené hydrokortizonem. Výskyt pruritu se časem snížil u skupiny léčené mastí s takrolimem, ale nikoliv u skupiny léčené hydrokortizonem. Během klinické studie nebyly žádné klinické relevantní změny laboratorních hodnot nebo životních příznaků u obou léčených skupin.

Účelem třetí multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studie bylo hodnocení účinnosti a bezpečnosti 0,03% masti s takrolimem aplikované jedenkrát nebo dvakrát denně ve vztahu

k aplikaci 1% masti s hydrokortizon acetátem dvakrát denně u dětí s mírnou až silnou atopickou dermatitidou. Délka léčby byla tři týdny.

Tabulka 3 Účinnost ve 3. týdnu

 

Hydrokortizon acetát

Mast s takrolimem

Mast s takrolimem

 

1%

0,03%

0,03%

 

dvakrát denně

jedenkrát denně

dvakrát denně

 

(N=207)

(N=207)

(N=210)

Median mEASI

47,2%

70,0%

78,7%

procentuální snížení

 

 

 

(primární cílový

 

 

 

parametr)§

 

 

 

Zlepšení 90% v

13,6%

27,8%

36,7%

globálním lékařském

 

 

 

hodnocení

 

 

 

§ vyšší hodnoty = větší zlepšení

Primární cílový parametr byl definován jako procentuální snížení u EASI od počátku až do konce léčby. Statisticky signifikantně větší zlepšení bylo po podání 0,03% masti s takrolimem aplikované jedenkrát nebo dvakrát denně ve srovnání s podáním masti s hydrokortizon acetátem dvakrát denně (p<0,001 pro obě masti). Léčba 0,03% masti s takrolimem dvakrát denně byla efektivnější než při aplikaci jedenkrát denně (tabulka 3). Výskyt pálení pokožky byl vyšší u skupiny léčené mastí

s takrolimem než u skupiny léčené mastí s hyrokortizonem. Během klinické studie nebyly žádné klinické relevantní změny laboratorních hodnot nebo životních příznaků u obou léčených skupin.

Ve čtvrté klinické studii, bylo přibližně 800 pacientů (věku ≥ 2 let), kteří dostávali 0,1% mast

s takrolimem střídavě nebo kontinuálně v otevřené, dlouhodobé bezpečnostní studii po dobu 4 let, 300 pacientů, kteří byli léčeni nejméně po dobu 3 let a 79 pacientů léčených po dobu minimálně 42 měsíců. Na základě změn od základny EASI skore a zasažené oblasti povrchu těla působil u pacientů bez ohledu na věk zlepšení jejich atopické dermatitidy ve všech následujících časových úsecích. Během klinické studie nebyla evidence ztráty účinku. Celkový výskyt nežádoucích příhod se snižoval v průběhu studie u všech pacientů nezávisle na věku. Jsou hlášeny tři nejčastěji se vyskytující nežádoucí příhody s chřipkovými příznaky (nachlazení, rýma, chřipka s infekcí horních cest dýchacích apod.), pruritus a pálením pokožky. V této dlouhodobé studii nebyly pozorovány žádné nežádoucí příhody, které nebyly hlášeny v krátkodobých a/nebo předchozích studiích.

Účinnost a bezpečnost masti s takrolimem v udržovací léčbě mírné až závažné atopické dermatitidy byla hodnocena u 524 pacientů ve dvou multicentrických klinických studiích fáze III s podobným designem. Jedna studie probíhala u dospělých pacientů (≥ 16 let) a druhá u pediatrických pacientů (2 – 15 let). V obou studiích vstoupili pacienti s aktivní formou choroby do otevřené fáze hodnocení v délce maximálně 6 týdnů, během které byla postižená místa léčena mastí s takrolimem dvakrát denně, dokud pacienti nedosáhli zlepšení podle předdefinované škály (IGA [Investigator´s Global Assessment] skóre ≤ 2, tj. vymizení úplné, vymizení téměř úplné nebo mírná forma). Potom pacienti

pokračovali dvojitě zaslepenou fází v délce až 12 měsíců, během které byla choroba kontrolována (disease control period – DCP). Pacienti byly randomizováni a dostávali buď mast s takrolimem (0,1% dospělí; 0,03% děti) nebo vehikulum jedenkrát denně dvakrát v týdnu v pondělí a ve čtvrtek. Pokud se objevila exacerbace choroby, pacienti byli opět léčeni v otevřené fázi mastí s takrolimem dvakrát denně po dobu maximálně 6 týdnů, dokud se IGA skóre nevrátilo na ≤ 2.

Primární cílový parametr v obou studiích byl počet exacerbací choroby vyžadujících „podstatnou terapeutickou intervenci“ během DCP, definovanou jako exacerbaci s IGA = 3 – 5 (tj. středně závažné, závažné a velmi závažné onemocnění) v první den vzplanutí, vyžadující léčbu v délce více než 7 dnů. Obě studie prokázaly významný benefit při hodnocení primárního a hlavních sekundárních cílových parametrů při léčbě takrolimem v masti dvakrát týdně po dobu 12 měsíců ve smíšené populaci pacientů se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou. Tyto rozdíly zůstaly statisticky významné i při subanalýze smíšené populace pacientů s mírnou až těžkou atopickou dermatitidou (tabulka 4). V těchto studiích nebyly pozorovány žádné nežádoucí příhody, které nebyly hlášeny již dříve.

Tabulka 4: Účinnost (populace se středně těžkým až těžkým onemocněním)

 

Dospělí, ≥ 16 let

Děti, 2 – 15 let

 

Takrolimus

Vehikulum 2 x

Takrolimus

Vehikulum 2 x

 

0,1% 2 x

týdně, (N = 73)

0,03% 2 x týdně,

týdně, (N = 75)

 

týdně, (N =

 

(N = 78)

 

 

80)

 

 

 

Median počtu DE

1,0 (48,8%)

5,3 (17,8%)

1,0 (46,2%)

2,9 (21,3%)

vyžadujících

 

 

 

 

podstatnou intervenci

 

 

 

 

upravený vzhledem

 

 

 

 

k délce rizikového

 

 

 

 

období (% pacientů

 

 

 

 

bez DE vyžadujících

 

 

 

 

podstatnou

 

 

 

 

intervenci).

 

 

 

 

Median délky období

142 dnů

15 dnů

217 dnů

36 dnů

do první DE

 

 

 

 

vyžadující

 

 

 

 

podstatnou intervenci

 

 

 

 

Median počtu DE

1,0 (42,5%)

6,8 (12,3%)

1,5 (41,0%)

3,5 (14,7%)

upravený vzhledem

 

 

 

 

k délce rizikového

 

 

 

 

období (% pacientů

 

 

 

 

bez jakékoli DE

 

 

 

 

periody)

 

 

 

 

Median délky období

123 dnů

14 dnů

146 dnů

17 dnů

do první DE

 

 

 

 

Průměrný (SD)

16,1 (23,6)

39,0 (27,8)

16,9 (22,1)

29,9 (26,8)

procentuální podíl

 

 

 

 

dnů strávených

 

 

 

 

léčbou DE exacerbací

 

 

 

 

DE (disease exacerbation): exacerbace onemocnění

p< 0,001 ve prospěch takrolimu masti 0,1% (dospělí) a 0,03% (děti) pro primární a hlavní sekundární cílové parametry

Byla provedena sedmiměsíční, dvojitě zaslepená, paralelní, randomizovaná studie na pediatrických pacientech (2-11 let) se středně závažnou až závažnou atopickou dermatitidou. V jednom rameni byl pacientům aplikován přípravek Protopic 0,03% mast (n=121) nejprve dvakrát denně po dobu 3 týdnů a pak jedenkrát denně až do vymizení léze. Ve srovnávacím rameni byl pacientům aplikován

1% hydrokortizon acetát mast (HA) na hlavu a krk a 0,1% hydrokortizon butyrát mast na trup

a končetiny (n=111) nejprve dvakrát denně po dobu 2 týdnů a pak HA dvakrát denně na všechny postižené oblasti. V průběhu tohoto období byla u všech pacientů a kontrolních subjektů (n=44) provedena primární imunizace a přeočkování konjugovanou vakcínou proti Neisseria meningitidis, sérotyp C.

Primárním cílovým parametrem této studie byla míra odpovědi na vakcinaci, definovaná jako procentuální podíl pacientů s titrem sérových baktericidních protilátek (SBA) ≥ 8 při návštěvě v týdnu 5. Analýza míry odpovědi v týdnu 5 vykázala ekvivalenci mezi léčenými skupinami

(hydrokortizon 98,3%, takrolimus mast 95,4%; ve věku 7-11 let: 100% v obou ramenech). Výsledky v kontrolní skupině byly obdobné.

Primární odpověď na vakcinaci nebyla ovlivněna.

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Klinické údaje ukázaly, že po lokální aplikaci je koncentrace takrolimu v systémové cirkulaci nízká, a pokud je vůbec měřitelná, pak je přechodná.

Absorpce

Výsledky zjištěné u zdravých jedinců po jednorázové i opakované místní aplikaci masti obsahující takrolimus ukazují, že systémová expozice takrolimu je malá anebo vůbec žádná.

Většina pacientů s atopickou dermatitidou (dospělých i dětí), kteří byli léčeni jednorázovým anebo opakovaným nanášením masti obsahující takrolimus (0,03 - 0,1%), a kojenců od 5 měsíců věku léčených mastí s takrolimem (0,03%) měla krevní koncentrace nižší než 1,0 ng/ml. Pokud byly zjištěny hladiny vyšší než 1,0 ng/ml, pak byly pouze přechodné. Čím větší plochy jsou léčeny, tím vyšší je i množství takrolimu v organizmu. Nicméně, jak rozsah, tak rychlost lokálního vstřebávání se v průběhu hojení kůže snižuje. Jak u dospělých, tak u dětí, jimž byla mastí s takrolimem ošetřována průměrně polovina povrchu těla, byla systémová expozice takrolimu (t.j. AUC) z masti Protopic přibližně 30 x nižší, než ta, se kterou se setkáváme po perorálním podávání imunosupresivních dávek u pacientů po transplantaci ledvin a jater. Nejnižší koncentrace takrolimu v krvi, při které lze ještě zjistit systémové účinky není známa.

U pacientů léčených mastí obsahující takrolimus po delší období (až do jednoho roku) nebyla zjištěna kumulace takrolimu v organizmu.

Distribuce

Při použití masti obsahující takrolimus je systémová expozice nízká. Vysoká schopnost takrolimu vázat se na plazmatické bílkoviny (více než 98,8%) není pokládána za klinicky relevantní.

Po lokální aplikaci masti s takrolimem, takrolimus selektivně proniká do kůže, jeho difúze do krevního oběhu je minimální.

Metabolizmus

Metabolizmus takrolimu v lidské kůži není zjistitelný. Systémově dostupný takrolimus je extenzivně metabolizován v játrech za pomoci CYP3A4.

Eliminace

Pokud byl takrolimus podán intravenózně, měl nízkou rychlost clearance. Průměrná celková tělesná clearance je přibližně 2,25 l/hod. Jaterní clearance systémově dostupného takrolimu by mohla být snížena u osob se závažným zhoršením jaterní funkce, popřípadě tehdy, když pacient současně dostává léky, které jsou význačnými inhibitory CYP3A4.

Po opakované lokální aplikaci masti byl poločas takrolimu odhadnut na 75 hodin u dospělých a 65 hodin u dětí.

Pediatrická populace

Farmakokinetika takrolimu po lokální aplikaci je podobná jako farmakokinetika hlášená u dospělých, s minimální systémovou expozicí a bez prokázané akumulace (viz výše).

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxicita opakované aplikace a lokální tolerance

Opakované místní nanášení masti obsahující takrolimus anebo masťového vehikula potkanům, králíkům a trpasličím prasatům bylo spojeno s mírnými změnami na kůži, jako např. erytémem, edémem a papulami. Dlouhodobé místní nanášení takrolimu vedlo u potkanů k systémové toxicitě včetně poruch ledvin, pankreatu, očí a nervového systému. Tyto změny byly způsobeny u hlodavců vysokou systémovou expozicí v důsledku velké transdermální absorpce takrolimu. U samiček trpasličích prasat byl o něco nižší přírůstek na váze jedinou pozorovanou systémovou změnou při vysokých koncentracích masti (3%). Ukázalo se, že králíci jsou zvláště citliví na intravenózní podávání takrolimu. Pozorovány byly reverzibilní kardiotoxické účinky.

Mutagenita

In vitro a in vivo testy neukázaly genotoxický potenciál takrolimu.

Kancerogenita

Systémové studie kancerogenity u myší (18 měsíců) a u potkanů (24 měsíců) neodhalily kancerogenní potenciál takrolimu.

V 24 měsíců trvající studii kožní kancerogenity prováděné u myší 0,1% mastí nebyly pozorovány žádné kožní nádory. V téže studii však byl v souvislosti s vysokou systémovou expozicí zjištěn zvýšený výskyt lymfomů.

Při studii fotokancerogenity byly holé bílé myši chronicky potírány mastí obsahující takrolimus a ozařovány ultrafialovým světlem. Zvířata ošetřovaná mastí s takrolimem vykazovala statisticky významné zkrácení doby vývoje kožních nádorů (skvamocelulárních karcinomů) a zvýšení počtu

těchto nádorů. Není jasné, zda toto působení takrolimu je následkem systémové imunosuprese, anebo lokálního vlivu. Vzhledem k tomu, že u člověka není potenciál pro lokální imunosupresi při dlouhodobém používání takrolimu v masti znám, nelze riziko pro člověka zcela vyloučit.

Reprodukční toxicita

U potkanů a králíků byla pozorována embryonální a fetální toxicita, avšak pouze při dávkách, které způsobovaly signifikantní toxicitu u březích zvířat. Po vysokých subkutánních dávkách takrolimu byla u samců potkana zjištěna snížená funkce spermií.

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Bílá vazelína

Tekutý parafin

Propylen-karbonát

Bílý vosk

Tvrdý parafin

6.2Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3Doba použitelnosti

3 roky

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25°C.

6.5Druh obalu a velikost balení

Laminátová tuba s vnitřní vrstvou z polyetylénu nízké hustoty, s bílým polypropylénovým šroubovacím uzávěrem.

Velikost balení: 10 g, 30 g a 60 g. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

LEO Pharma A/S

Industriparken 55

2750 Ballerup

Dánsko

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLA

EU/1/02/201/001

EU/1/02/201/002

EU/1/02/201/005

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. února 2002

Datum prodloužení registrace: 20.listopadu 2006

10.DATUM REVIZE TEXTU

{DD/MM/RRRR}

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky: http://www.ema.europa.eu/.

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Protopic 0,1% mast

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 g Protopic 0,1% mast obsahuje tacrolimusum 1,0 mg jako tacrolimusum monohydricum (0,1%).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Mast

Bílá až lehce nažloutlá mast.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Protopic 0,1% mast je indikována k léčbě dospělých a mladistvých (16 let a starších).

Léčba vzplanutí

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid dospělých, kteří adekvátně nereagují na konvenční léčbu jako jsou lokální kortikoidy, nebo kteří tuto léčbu netolerují.

Udržovací léčba

Léčba středně závažných až těžkých atopických dermatitid k prevenci vzplanutí a k prodloužení období bez vzplanutí u pacientů s vysokou frekvencí exacerbací (tj. 4 x ročně nebo více), kteří reagovali nejpozději do 6 týdnů na léčbu takrolimem v masti 2 x denně (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčbu přípravkem Protopic má zahajovat pouze lékař se zkušeností s diagnostikou a léčbou atopické dermatitis.

Protopic mast se vyrábí ve dvou koncentracích, Protopic 0,03% a Protopic 0,1%.

Dávkování

Léčba vzplanutí

Protopic lze používat ke krátkodobé nebo přerušované dlouhodobé léčbě. Dlouhodobá léčba nemá být kontinuální.

Léčba přípravkem Protopic by měla být zahájena při prvním výskytu příznaků. Každá postižená oblast kůže se léčí přípravkem Protopic, dokud léze nevymizí zcela, téměř, nebo nepřetrvává pouze v mírné podobě. Poté se u pacientů považuje za vhodné přejít na udržovací léčbu (viz níže). Při prvních známkách recidivy (vzplanutí) příznaků choroby by měla být léčba znovu zahájena.

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Léčba by měla být zahájena nanášením masti Protopic 0,1% dvakrát denně a měla by pokračovat až do vymizení lézí. Jestliže se symptomy opět objeví, měla by se léčba mastí Protopic 0,1% dvakrát

denně začít znovu. Pokud to klinický stav dovolí, je vhodné zkusit snížení frekvence nanášení masti nebo použít slabší koncentraci Protopic 0,03% mast.

Zlepšení lze obvykle pozorovat v průběhu prvního týdne léčby. Pokud se známky zlepšení neobjeví po dvou týdnech léčby, je třeba uvažovat o jiném způsobu terapie.

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi. Klinická zkušenost s podáváním přípravku této skupině pacientů nicméně neprokázala nutnost jakékoli úpravy dávky.

Pediatrická populace

Děti ve věku od 2 do 16 let by měly užívat pouze Protopic 0,03% mast.

Podávání přípravku Protopic mast dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Udržovací léčba

Pro udržovací léčbu jsou vhodní pacienti, kteří na podávání takrolimu v masti 2 x denně reagují nejpozději do 6 týdnů (léze vymizí zcela, téměř nebo přetrvávají pouze v mírné podobě).

Dospělí a dospívající (16 let a starší)

Dospělí pacienti (16 let a starší) by měli užívat Protopic 0,1% mast.

Mast Protopic by se měla nanášet jednou za den dvakrát týdně (např. v pondělí a ve čtvrtek) na oblasti obvykle postižené atopickou dermatitidou, aby se zabránilo vzplanutí. Mezi jednotlivými aplikacemi by měly zůstat 2 až 3 dny bez léčby mastí Protopic.

Vzhledem k tomu, že údaje o bezpečnosti udržovací léčby delší než 12 měsíců nejsou k dispozici, měl by ošetřující lékař po 12 měsících posoudit stav pacienta a rozhodnout, zda v udržovací terapii pokračovat.

Pokud se znovu objeví známky vzplanutí, je třeba opět zahájit každodenní léčbu dvakrát denně (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Starší lidé

Nebyly provedeny žádné speciální studie se staršími lidmi (viz bod Léčba vzplanutí výše).

Pediatrická populace

Děti ve věku od 2 do 16 let by měly užívat pouze Protopic 0,03% mast.

Podávání přípravku Protopic dětem do 2 let se nedoporučuje, dokud nebudou k dispozici další údaje.

Způsob podání

Protopic mast je třeba nanášet v tenké vrstvě na postižené nebo obvykle postižené oblasti kůže. Protopic mast může být aplikována na kterékoli části těla včetně obličeje, krku a oblasti flexur, ne však na sliznice. Mast Protopic by neměla být aplikována v okluzi, protože tato metoda podání nebyla na pacientech studována (viz bod 4.4).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na makrolidy obecně, nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Vystavení kůže slunečnímu světlu by mělo být sníženo na minimum. Během aplikace masti Protopic by se pacienti měli vyhnout používání ultrafialového (UV) světla v soláriu a léčbě pomocí UVB anebo UVA v kombinaci s psoraleny (PUVA) (viz bod 5.3). Lékaři by měli seznámit pacienty

s vhodnými metodami ochrany proti slunečnímu záření, jako je například minimalizace času

stráveného na slunci, používání vhodných prostředků ochraňujících před slunečním zářením a chránění kůže vhodným oblečením. Mast Protopic by neměla být aplikována na léze, které jsou považovány za potenciálně maligní nebo premaligní.

Jakoukoli nově vzniklou změnu stávajícího obrazu ekzému v léčené oblasti by měl zkontrolovat lékař.

Používání takrolimové masti se nedoporučuje u pacientů s defektem kožní bariéry, jako je např. Nethertonův syndrom, lamelární ichtyóza, generalizovaná erytrodermie nebo kožní projevy reakce štěpu proti hostiteli. Tyto kožní choroby mohou zvyšovat systémovou absorpci takrolimu. Perorální užívání takrolimu se k léčbě těchto kožních chorob rovněž nedoporučuje. Během postmarketingového sledování byly u těchto stavů hlášeny případy zvýšené hladiny takrolimu v krvi.

S opatrností je třeba postupovat pokud je Protopic aplikován dlouhodobě na velké plochy kůže, zvláště u dětí (viz bod 4.2). Pacienti, zvláště pediatričtí, by měli být během léčby přípravkem Protopic pravidelně monitorování z hlediska reakce na léčbu a nutnosti pokračování v léčbě. Po 12 měsících by mělo být do vyhodnocení u pediatrických pacientů zahrnuto přerušení léčby přípravkem Protopic (viz bod 4.2).

Potenciál pro lokální imunosupresi, která by mohla mít za následek infekce anebo kožní malignity, není při dlouhodobé léčbě (tj. trvající roky) znám (viz bod 5.1).

Protopic obsahuje jako léčivou látku takrolimus, inhibitor kalcineurinu. Dlouhodobá celková expozice intenzivní imunosupresi po systémovém podávání kalcineurinových inhibitorů byla

u transplantovaných pacientů spojena se zvýšeným rizikem vývoje lymfomů a kožních malignit.

U pacientů používajících takrolimus v masti byly hlášeny případy malignit, včetně kožních (tj. kožní lymfom z T-buněk) a jiných typů lymfomů a rakoviny kůže (viz bod 4.8). Protopic by neměl být podáván pacientům s vrozeným nebo získaným imunitním deficitem nebo pacientům podstupujícím léčbu způsobující imunosupresi.

U pacientů s atopickou dermatitis léčených přípravkem Protopic nebyly nalezeny významné systémové hladiny takrolimu.

Při klinických zkouškách byla ve výjimečných případech (0,8%) pozorována lymfadenopatie. Většina těchto případů byla ve vztahu k infekcím (kůže, respirační trakt, zuby), a vymizela po vhodné antibiotické léčbě. Pacienti po transplantaci, kteří jsou léčeni imunosupresivy ( např. takrolimus systémově ), mají zvýšené riziko vzniku lymfomu; proto by pacienti, kteří jsou léčeni mastí Protopic a u nichž dojde k lymfadenopatii, měli být sledováni, abychom se ujistili, že lymfadenopatie vymizela. Lymfadenopatie přítomná na počátku terapie by měla být vyšetřena a sledována. Pokud by lymfadenopatie přetrvávala, je třeba zjistit její etiologii. Pokud není etiologie jasná, anebo při akutní infekční mononukleóze, je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Protopic.

Účinnost a bezpečnost masti Protopic při léčbě klinicky infikované atopické dermatitidy nebyla hodnocena. Před zahájením léčby přípravkem Protopic mast by však měla být klinická infekce na místech předpokládaného ošetření vyléčena. Pacienti s atopickou dermatitidou jsou predisponovani k povrchovým kožním infekcím. Léčba mastí Protopic může být spojena se zvýšeným rizikem vzniku folikulitidy a herpetické virové infekce (herpes simplex dermatitis [eczema herpeticum], herpes simplex [herpes labialis], Kaposiho varicelliformní erupce) (viz bod 4.8). Pokud pacient trpí takovouto infekcí, je třeba zvážit rizika a prospěšnost léčby přípravkem Protopic.

Emoliencia by neměla být nanášena na ošetřovanou plochu do 2 hodin po aplikaci masti Protopic. Současné používání jiných lokálních preparátů nebylo hodnoceno. Nejsou rovněž zkušenosti se současným užíváním systémových steroidů a imunosupresivních látek.

Mast se nesmí dostat do kontaktu se sliznicemi a s očima. Pokud se náhodně dostane do těchto oblastí, je třeba ji důkladně otřít a opláchnout vodou.

Používání masti Protopic pod překrytými plochami nebylo u pacientů studováno. Okluzivní obvazy se nedoporučují.

Jako po užívání každého léku k místní aplikaci by si pacienti po aplikaci měli umýt ruce, pokud ovšem postižené oblasti nejsou přímo na nich.

Takrolimus je do značné míry metabolizován v játrech a ačkoliv je po lokální léčbě jeho koncentrace v krvi nízká, měla by být mast používána u pacientů s jaterním selháním opatrně (viz bod 5.2).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Formální studie sledující lokální lékové interakce nebyly s mastí obsahující takrolimus provedeny.

Takrolimus není v lidské kůži metabolizován. Není tedy žádná možnost perkutánních interakcí, které by mohly ovlivnit metabolismus takrolimu.

Systémově dostupný takrolimus je metabolizován pomocí jaterního cytochromu P450 3A4 (CYP3A4). Po místní aplikaci masti obsahující takrolimus je systémová expozice nízká (méně než 1,0 ng/ml), a je nepravděpodobné, že by byla ovlivněna současným podáváním látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4. Nicméně možnost interakce nemůže být vyloučena, a proto by mělo být současné systémové podávání látek, o nichž je známo, že jsou inhibitory CYP3A4 (např. erytromycin, itrakonazol, ketokonazol a diltiazem) prováděno opatrně u pacientů s rozsáhlým anebo s erytrodermickým onemocněním.

Pediatrická populace

Byla provedena studie interakce s konjugovanou vakcínou proti Neisseria meningitidis, sérotyp C na dětech ve věku 2-11 let. Nebyl pozorován žádný vliv na okamžitou odpověď na vakcinaci, na vytvoření imunitní paměti či na humorální a buňkami zprostředkovanou imunitu (viz bod 5.1).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

O fertilitě nejsou k dispozici žádné údaje.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání takrolimu masti těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podávání (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé.

Přípravek Protopic mast by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

U lidí se ukázalo, že po systémovém podávání takrolimu se tento vylučoval do mateřského mléka. I když klinické údaje svědčí o tom, že systémové hladiny takrolimu po aplikaci masti jsou

v organizmu nízké, kojení v průběhu léčby mastí Protopic se nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Mast Protopic nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V klinických studiích -přibližně 50% pacientů vykazuje určitý druh nežádoucího podráždění kůže v místě aplikace léku. Pocity pálení, pruritus a erytém byly velmi časté, obvykle mírné až středně závažné, a obvykle vymizely v průběhu prvého týdne léčby. Zvýšená citlivost kůže a pocity

mravenčení patřily rovněž mezi časté nežádoucí účinky. Nesnášenlivost alkoholu (zčervenání obličeje anebo podráždění kůže po požití alkoholického nápoje) byla běžná.

U pacientů může být zvýšené riziko vzniku folikulitidy, akné a herpetické virové infekce.

Nežádoucí reakce s možným vztahem k léčbě jsou uvedeny níže. Jejich frekvence je definována jako velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10) nebo méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třída

Velmi časté

Časté

Méně časté

Nejsou známy

orgánových

1/10

1/100,

1/1000,

(nelze určit

systémů

 

<1/10

<1/100

z dostupných

 

 

 

 

údajů)

Infekce a

 

Lokální infekce kůže bez

 

Herpetická

infestace

 

ohledu na specifickou

 

infekce oka*

 

 

etiologii, mimo jiné:

 

 

 

 

eczema herpeticum,

 

 

 

 

folliculitis,

 

 

 

 

herpes simplex,

 

 

 

 

herpetická virová infekce,

 

 

 

 

Kaposiho varicelliformní

 

 

 

 

erupce*

 

 

Poruchy

 

Intolerance alkoholu

 

 

metabolismu a

 

(zčervenání obličeje nebo

 

 

výživy

 

podráždění pokožky po

 

 

 

 

požití alkoholických

 

 

 

 

nápojů)

 

 

Poruchy

 

Parestézie a dysestézie

 

 

nervového

 

(zvýšená citlivost, pocit

 

 

systému

 

pálení)

 

 

Poruchy kůže a

 

Pruritus

Akné*

Rosacea

podkožní tkáně

 

 

 

(růžovka)*

 

 

 

 

Lentigo *

Celkové poruchy

Pálení, svědění

Pocit tepla v místě

 

Edém v místě

a reakce v místě

v místě aplikace

aplikace, erytém v místě

 

aplikace*

aplikace

 

aplikace, bolest v místě

 

 

 

 

aplikace, podráždění

 

 

 

 

v místě aplikace,

 

 

 

 

parestézie v místě

 

 

 

 

aplikace, vyrážka v místě

 

 

 

 

aplikace

 

 

Vyšetření

 

 

 

Zvýšená

 

 

 

 

hladina

 

 

 

 

přípravku*

 

 

 

 

(viz bod 4.4)

* Nežádoucí účinky

byly hlášeny během

postmarketingového sledování

 

 

Post-marketingové zkušenosti

U pacientů používajících takrolimus v masti byly hlášeny případy malignit, včetně kožních (tj. kožní lymfom z T-buněk) a jiných druhů lymfomů, a rakoviny kůže (viz bod 4.4).

Udržovací léčba

Ve studii hodnotící udržovací léčbu (podávání 2 x týdně) u dospělých a dětí se středně závažnou až těžkou atopickou dermatitidou byly s frekvencí větší než v kontrolní skupině zaznamenány tyto nežádoucí účinky: impetigo v místě aplikace (7,7% u dětí) a infekce v místě aplikace (6,4% u dětí a 6,3% u dospělých).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Předávkování jako důsledek lokální aplikace je nepravděpodobné. Pokud je mast spolknuta, doporučují se obecná podpůrná opatření. Ta mohou zahrnovat monitorování vitálních funkcí

a kontrolu klinického stavu. Vzhledem k povaze vehikula masti se nedoporučuje vyvolání zvracení ani výplach žaludku.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná dermatologika, ATC kód: D11AH01

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Mechanismus účinku takrolimu u atopické dermatitidy není zcela jasný. Klinický význam níže uvedených pozorování není znám.

Vazbou na specifický cytoplazmatický imunofilin (FKBP12) inhibuje takrolimus kalcium- dependentní dráhy transdukce signálu v T buňkách a tím brání transkripci a syntéze IL-2, IL-3, IL-4, IL-5 a jiných cytokinů, jako například GM-CSF, TNF-alfa a IFN-gama.

In vitro takrolimus snižoval v Langerhansových buňkách izolovaných z normální lidské kůže stimulační aktivitu vůči T buňkám. Bylo rovněž prokázáno, že takrolimus inhibuje uvolňování mediátorů zánětu ze žírných buněk kůže, bazofilů a eozinofilů.

U zvířat takrolimus ve formě masti potlačil zánětlivé reakce vzniklé při experimentální a spontánní dermatitidě, které se podobají atopické dermatitidě u člověka. Takrolimus mast nesnižovala u zvířat tloušťku kůže a nevyvolávala atrofii kůže.

U pacientů s atopickou dermatitidou bylo zlepšení kožních lézí v průběhu léčby mastí obsahující takrolimus spojeno se sníženou expresí Fc receptorů na Langerhansových buňkách a s redukcí jejich hyperstimulační aktivity vůči T buňkám. U lidí mast obsahující takrolimus neovlivňuje syntézu kolagenu.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost a bezpečnost přípravku Protopic byla stanovena u více než 18 500 pacientů léčených mastí s takrolimem od fáze I do fáze III v klinických studiích. Výsledky šesti velkých studií jsou zde uvedeny.

V 6 měsíční multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studii byla podávána 0,1% mast s takrolinem dvakrát denně dospělým s mírnou až silnou atopickou dermatitidou a porovnána s topickým kortikosteroidním režimem (0,1% hydrokortizon butyrát na trup a končetiny,

1% hydrokortizon acetát na obličej a krk). Primární cílový parametr byla odpověď 3 měsíců definována jako skupina pacientů s nejméně 60% zlepšením v mEASI (modified Eczema Area and Severity Index) mezi počátkem a 3. měsícem. Rychlost odpovědi u skupiny, která byla léčena 0,1% mastí s takrolimem (71,6%) byla signifikantně vyšší než ta u skupiny, které byla léčena

topickými kortikosteroidy (50,8%; p<0,001; tabulka 1). 0dpověď po šesti měsících byla srovnatelná s tříměsíčními výsledky.

Tabulka 1 Účinnost ve 3. měsíci

 

Topický kortikosteroidní

Takrolimus 0,1%

 

Režim§

(N=487)

 

(N=485)

 

Rychlost odpovědi ≥ 60%

50,8%

71,6%

zlepšení u mEASI (primární

 

 

cílový parametr)§§

 

 

Zlepšení ≥ 90% v globálním

28,5%

47,7%

lékařském hodnocení

 

 

§ Topický kortikosteroidní režim = 0,1% hydrokortizon butyrát na trup a končetiny, 1% hydrokortizon acetát na obličej a krk

§§ vyšší hodnoty = větší zlepšení

Výskyt a druh většiny nežádoucích příhod byl podobný u obou léčených skupin. Pálení pokožky, herpes simplex, intolerance na alkohol (zrudnutí obličeje, nebo citlivost pokožky po požití alkoholu), pálení pokožky, hyperastézie, akné a fungální dermatitida se objevily častěji u skupiny léčené takrolimem. Během studie nebyly žádné relevantní změny laboratorních parametrů nebo životních znaků u léčených skupin.

Ve druhé klinické studii, byly dětí od 2 do 15 let s mírnou až silnou atopickou dermatidou, které byly léčeny dvakrát denně po dobu 3 týdnů 0,03% mastí s takrolimem, 0,1% mastí s takrolimem nebo

1% mastí s hydrokortizon acetátem. Primární cílový parametr byla plocha pod křivkou (AUC) u mEASI jako procenta počátku vypočítaného průměrem během léčebného období. Výsledky

multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studie ukázaly, že masti s 0,03% a 0,1% takrolimu jsou signifikantně účinnější (p<0,001 u obou koncentrací) než 1% mast s hydrokortizon acetátem (tabulka 2).

Tabulka 2 Účinnost ve 3. týdnu

 

Hydrokortizon

Takrolimus 0,03%

Takrolimus 0,1%

 

acetát 1%

(N=189)

(N=186)

 

(N=185)

 

 

Median mEASI jako

64,0%

44,8%

39,8%

procentuálnívyjádření

 

 

 

výchozí střední hodnoty

 

 

 

AUC

 

 

 

(primární cílový

 

 

 

parametr)§

 

 

 

Zlepšení 90%v

15,7%

38,5%

48,4%

globálním lékařském

 

 

 

hodnocení

 

 

 

§ nižší hodnoty = větší zlepšení

Výskyt pálení pokožky byl vyšší u skupiny léčené mastí s takrolimem než u skupiny léčené hydrokortizonem. Výskyt pruritu se časem snížil u skupiny léčené mastí s takrolimem, ale nikoliv u skupiny léčené hydrokortizonem. Během klinické studie nebyly žádné klinické relevantní změny laboratorních hodnot nebo životních příznaků u obou léčených skupin.

Účelem třetí multicentrické dvojitě zaslepené randomizované studie bylo hodnocení účinnosti a bezpečnosti 0,03% masti s takrolimem aplikované jedenkrát nebo dvakrát denně ve vztahu

k aplikaci 1% masti s hydrokortizon acetátem dvakrát denně u dětí s mírnou až silnou atopickou dermatitidou. Délka léčby byla tři týdny.

Tabulka 3 Účinnost ve 3. týdnu

 

Hydrokortizon acetát

Mast s takrolimem

Mast s takrolimem

 

1%

0,03%

0,03%

 

dvakrát denně

jedenkrát denně

dvakrát denně

 

(N=207)

(N=207)

(N=210)

Median mEASI

47,2%

70,0%

78,7%

procentuální snížení

 

 

 

(primární cílový

 

 

 

parametr)§

 

 

 

Zlepšení 90% v

13,6%

27,8%

36,7%

globálním lékařském

 

 

 

hodnocení

 

 

 

§ vyšší hodnoty = větší zlepšení

Primární cílový parametr byl definován jako procentuální snížení u EASI od počátku až do konce léčby. Statisticky signifikantně větší zlepšení bylo po podání 0,03% masti s takrolimem aplikované jedenkrát nebo dvakrát denně ve srovnání s podáním masti s hydrokortizon acetátem dvakrát denně (p<0,001 pro obě masti). Léčba 0,03% masti s takrolimem dvakrát denně byla efektivnější než při aplikaci jedenkrát denně (tabulka 3). Výskyt pálení pokožky byl vyšší u skupiny léčené mastí

s takrolimem než u skupiny léčené mastí s hyrokortizonem. Během klinické studie nebyly žádné klinické relevantní změny laboratorních hodnot nebo životních příznaků u obou léčených skupin.

Ve čtvrté klinické studii, bylo přibližně 800 pacientů (věku ≥ 2 let), kteří dostávali 0,1% mast

s takrolimem střídavě nebo kontinuálně v otevřené, dlouhodobé bezpečnostní studii po dobu 4 let, 300 pacientů, kteří byli léčeni nejméně po dobu 3 let a 79 pacientů léčených po dobu minimálně 42 měsíců. Na základě změn od základny EASI skore a zasažené oblasti povrchu těla působil u pacientů bez ohledu na věk zlepšení jejich atopické dermatitidy ve všech následujících časových úsecích. Během klinické studie nebyla evidence ztráty účinku. Celkový výskyt nežádoucích příhod se snižoval v průběhu studie u všech pacientů nezávisle na věku. Jsou hlášeny tři nejčastěji se vyskytující nežádoucí příhody s chřipkovými příznaky (nachlazení, rýma, chřipka s infekcí horních cest dýchacích apod.), pruritus a pálením pokožky. V této dlouhodobé studii nebyly pozorovány žádné nežádoucí příhody, které nebyly hlášeny v krátkodobých a/nebo předchozích studiích.

Účinnost a bezpečnost masti s takrolimem v udržovací léčbě mírné až závažné atopické dermatitidy byla hodnocena u 524 pacientů ve dvou multicentrických klinických studiích fáze III s podobným designem. Jedna studie probíhala u dospělých pacientů (≥ 16 let) a druhá u pediatrických pacientů (2 – 15 let). V obou studiích vstoupili pacienti s aktivní formou choroby do otevřené fáze hodnocení v délce maximálně 6 týdnů, během které byla postižená místa léčena mastí s takrolimem dvakrát denně, dokud pacienti nedosáhli zlepšení podle předdefinované škály (IGA [Investigator´s Global Assessment] skóre ≤ 2, tj. vymizení úplné, vymizení téměř úplné nebo mírná forma). Potom pacienti pokračovali dvojitě zaslepenou fází v délce až 12 měsíců, během které byla choroba kontrolována (disease control period – DCP). Pacienti byly randomizováni a dostávali buď mast s takrolimem (0,1% dospělí; 0,03% děti) nebo vehikulum jedenkrát denně dvakrát v týdnu v pondělí a ve čtvrtek. Pokud se objevila exacerbace choroby, pacienti byli opět léčeni v otevřené fázi mastí s takrolimem dvakrát denně po dobu maximálně 6 týdnů, dokud se IGA skóre nevrátilo na ≤ 2.

Primární cílový parametr v obou studiích byl počet exacerbací choroby vyžadujících „podstatnou terapeutickou intervenci“ během DCP, definovanou jako exacerbaci s IGA = 3 – 5 (tj. středně závažné, závažné a velmi závažné onemocnění) v první den vzplanutí, vyžadující léčbu v délce více než 7 dnů. Obě studie prokázaly významný benefit při hodnocení primárního a hlavních sekundárních cílových parametrů při léčbě takrolimem v masti dvakrát týdně po dobu 12 měsíců ve smíšené populaci pacientů se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou. Tyto rozdíly zůstaly statisticky významné i při subanalýze smíšené populace pacientů s mírnou až těžkou atopickou dermatitidou (tabulka 4). V těchto studiích nebyly pozorovány žádné nežádoucí příhody, které nebyly hlášeny již dříve.

Tabulka 4: Účinnost (populace se středně těžkým až těžkým onemocněním)

 

Dospělí, ≥ 16 let

Děti, 2 – 15 let

 

Takrolimus

Vehikulum 2 x

Takrolimus

Vehikulum 2 x

 

0,1% 2 x

týdně, (N = 73)

0,03% 2 x týdně,

týdně, (N = 75)

 

týdně, (N =

 

(N = 78)

 

 

80)

 

 

 

Median počtu DE

1,0 (48,8%)

5,3 (17,8%)

1,0 (46,2%)

2,9 (21,3%)

vyžadujících

 

 

 

 

podstatnou intervenci

 

 

 

 

upravený vzhledem

 

 

 

 

k délce rizikového

 

 

 

 

období (% pacientů

 

 

 

 

bez DE vyžadujících

 

 

 

 

podstatnou

 

 

 

 

intervenci).

 

 

 

 

Median délky období

142 dnů

15 dnů

217 dnů

36 dnů

do první DE

 

 

 

 

vyžadující

 

 

 

 

podstatnou intervenci

 

 

 

 

Median počtu DE

1,0 (42,5%)

6,8 (12,3%)

1,5 (41,0%)

3,5 (14,7%)

upravený vzhledem

 

 

 

 

k délce rizikového

 

 

 

 

období (% pacientů

 

 

 

 

bez jakékoli DE

 

 

 

 

periody)

 

 

 

 

Median délky období

123 dnů

14 dnů

146 dnů

17 dnů

do první DE

 

 

 

 

Průměrný (SD)

16,1 (23,6)

39,0 (27,8)

16,9 (22,1)

29,9 (26,8)

procentuální podíl

 

 

 

 

dnů strávených

 

 

 

 

léčbou DE exacerbací

 

 

 

 

DE (disease exacerbation): exacerbace onemocnění

p< 0,001 ve prospěch takrolimu masti 0,1% (dospělí) a 0,03% (děti) pro primární a hlavní sekundární cílové parametry

Byla provedena sedmiměsíční, dvojitě zaslepená, paralelní, randomizovaná studie na pediatrických pacientech (2-11 let) se středně závažnou až závažnou atopickou dermatitidou. V jednom rameni byl pacientům aplikován přípravek Protopic 0,03% mast (n=121) nejprve dvakrát denně po dobu 3 týdnů a pak jedenkrát denně až do vymizení léze. Ve srovnávacím rameni byl pacientům aplikován

1% hydrokortizon acetát mast (HA) na hlavu a krk a 0,1% hydrokortizon butyrát mast na trup

a končetiny (n=111) nejprve dvakrát denně po dobu 2 týdnů a pak HA dvakrát denně na všechny postižené oblasti. V průběhu tohoto období byla u všech pacientů a kontrolních subjektů (n=44) provedena primární imunizace a přeočkování konjugovanou vakcínou proti Neisseria meningitidis, sérotyp C.

Primárním cílovým parametrem této studie byla míra odpovědi na vakcinaci, definovaná jako procentuální podíl pacientů s titrem sérových baktericidních protilátek (SBA) ≥ 8 při návštěvě v týdnu 5. Analýza míry odpovědi v týdnu 5 vykázala ekvivalenci mezi léčenými skupinami

(hydrokortizon 98,3%, takrolimus mast 95,4%; ve věku 7-11 let: 100% v obou ramenech). Výsledky v kontrolní skupině byly obdobné.

Primární odpověď na vakcinaci nebyla ovlivněna.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Klinické údaje ukázaly, že po lokální aplikaci je koncentrace takrolimu v systémové cirkulaci nízká, a pokud je vůbec měřitelná, pak je přechodná.

Absorpce

Výsledky zjištěné u zdravých jedinců po jednorázové i opakované místní aplikaci masti obsahující takrolimus ukazují, že systémová expozice takrolimu je malá anebo vůbec žádná.

Většina pacientů s atopickou dermatitidou (dospělých i dětí), kteří byli léčeni jednorázovým anebo opakovaným nanášením masti obsahující takrolimus (0,03 - 0,1%), a kojenců od 5 měsíců věku léčených mastí s takrolimem (0,03%) měla krevní koncentrace nižší než 1,0 ng/ml. Pokud byly zjištěny hladiny vyšší než 1,0 ng/ml, pak byly pouze přechodné. Čím větší plochy jsou léčeny, tím vyšší je i množství takrolimu v organizmu. Nicméně, jak rozsah, tak rychlost lokálního vstřebávání se v průběhu hojení kůže snižuje. Jak u dospělých, tak u dětí, jimž byla mastí s takrolimem ošetřována průměrně polovina povrchu těla, byla systémová expozice takrolimu (t.j. AUC) z masti Protopic přibližně 30 x nižší, než ta, se kterou se setkáváme po perorálním podávání imunosupresivních dávek u pacientů po transplantaci ledvin a jater. Nejnižší koncentrace takrolimu v krvi, při které lze ještě zjistit systémové účinky není známa.

U pacientů léčených mastí obsahující takrolimus po delší období (až do jednoho roku) nebyla zjištěna kumulace takrolimu v organizmu.

Distribuce

Při použití masti obsahující takrolimus je systémová expozice nízká. Vysoká schopnost takrolimu vázat se na plazmatické bílkoviny (více než 98,8%) není pokládána za klinicky relevantní.

Po lokální aplikaci masti s takrolimem, takrolimus selektivně proniká do kůže, jeho difúze do krevního oběhu je minimální.

Metabolizmus

Metabolizmus takrolimu v lidské kůži není zjistitelný. Systémově dostupný takrolimus je extenzivně metabolizován v játrech za pomoci CYP3A4.

Eliminace

Pokud byl takrolimus podán intravenózně, měl nízkou rychlost clearance. Průměrná celková tělesná clearance je přibližně 2,25 l/hod. Jaterní clearance systémově dostupného takrolimu by mohla být snížena u osob se závažným zhoršením jaterní funkce, popřípadě tehdy, když pacient současně dostává léky, které jsou význačnými inhibitory CYP3A4.

Po opakované lokální aplikaci masti byl poločas takrolimu odhadnut na 75 hodin u dospělých a 65 hodin u dětí.

Pediatrická populace

Farmakokinetika takrolimu po lokální aplikaci je podobná jako farmakokinetika hlášená u dospělých, s minimální systémovou expozicí a bez prokázané akumulace (viz výše).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxicita opakované aplikace a lokální tolerance

Opakované místní nanášení masti obsahující takrolimus anebo masťového vehikula potkanům, králíkům a trpasličím prasatům bylo spojeno s mírnými změnami na kůži, jako např. erytémem, edémem a papulami. Dlouhodobé místní nanášení takrolimu vedlo u potkanů k systémové toxicitě včetně poruch ledvin, pankreatu, očí a nervového systému. Tyto změny byly způsobeny u hlodavců vysokou systémovou expozicí v důsledku velké transdermální absorpce takrolimu. U samiček trpasličích prasat byl o něco nižší přírůstek na váze jedinou pozorovanou systémovou změnou při vysokých koncentracích masti (3%). Ukázalo se, že králíci jsou zvláště citliví na intravenózní podávání takrolimu. Pozorovány byly reverzibilní kardiotoxické účinky.

Mutagenita

In vitro a in vivo testy neukázaly genotoxický potenciál takrolimu.

Kancerogenita

Systémové studie kancerogenity u myší (18 měsíců) a u potkanů (24 měsíců) neodhalily kancerogenní potenciál takrolimu.

V 24 měsíců trvající studii kožní kancerogenity prováděné u myší 0,1% mastí nebyly pozorovány žádné kožní nádory. V téže studii však byl v souvislosti s vysokou systémovou expozicí zjištěn zvýšený výskyt lymfomů.

Při studii fotokancerogenity byly holé bílé myši chronicky potírány mastí obsahující takrolimus a ozařovány ultrafialovým světlem. Zvířata ošetřovaná mastí s takrolimem vykazovala statisticky významné zkrácení doby vývoje kožních nádorů (skvamocelulárních karcinomů) a zvýšení počtu

těchto nádorů. Není jasné, zda toto působení takrolimu je následkem systémové imunosuprese, anebo lokálního vlivu. Vzhledem k tomu, že u člověka není potenciál pro lokální imunosupresi při dlouhodobém používání takrolimu v masti znám, nelze riziko pro člověka zcela vyloučit.

Reprodukční toxicita

U potkanů a králíků byla pozorována embryonální a fetální toxicita, avšak pouze při dávkách, které způsobovaly signifikantní toxicitu u březích zvířat. Po vysokých subkutánních dávkách takrolimu byla u samců potkana zjištěna snížená funkce spermií.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Bílá vazelína

Tekutý parafin

Propylen-karbonát

Bílý vosk

Tvrdý parafin

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte při teplotě nad 25°C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Laminátová tuba s vnitřní vrstvou z polyetylénu nízké hustoty, s bílým polypropylénovým šroubovacím uzávěrem.

Velikost balení: 10 g, 30 g a 60 g. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

LEO Pharma A/S

Industriparken 55

2750 Ballerup

Dánsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

EU/1/02/201/003

EU/1/02/201/004

EU/1/02/201/006

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. února 2002

Datum prodloužení registrace: 20. listopadu 2006

10. DATUM REVIZE TEXTU

{DD/MM/RRRR}

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky: http://www.ema.europa.eu/.

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis