Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Tagrisso (osimertinib mesylate) – Souhrn údajů o přípravku - L01XE

Updated on site: 10-Oct-2017

Název léku Tagrisso
Kód ATCL01XE
Látkaosimertinib mesylate
VýrobceAstraZeneca AB

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

TAGRISSO 40 mg potahované tablety

TAGRISSO 80 mg potahované tablety

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

TAGRISSO 40 mg tablety

Jedna tableta obsahuje osimertinibum 40 mg (jako osimertinibi mesilas).

TAGRISSO 80 mg tablety

Jedna tableta obsahuje osimertinibum 80 mg (jako osimertinibi mesilas).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

TAGRISSO 40 mg tablety

Béžová kulatá bikonvexní tableta 9 mm, na jedné straně s vyraženým "AZ" a "40"a hladká na druhé straně.

TAGRISSO 80 mg tablety

Béžová oválná bikonvexní tableta o rozměrech 7,25 x 14,5 mm, na jedné straně s vyraženým "AZ" a "80" a hladká na druhé straně.

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

Přípravek TAGRISSO je indikován k léčbě dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou mutací T790M receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR).

4.2Dávkování a způsob podání

Léčbu přípravkem TAGRISSO má zahajovat lékař se zkušenostmi s používáním protinádorových léčiv.

Při zvažování, zda předepsat přípravek TAGRISSO k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC, je nezbytné, aby byla vyšetřena přítomnost mutace T790M EGFR. Přítomnost mutace T790M EGFR se má stanovit za použití validované kontrolní metody (viz bod 4.4).

Dávkování

Doporučená dávka je 80 mg osimertinibu jednou denně až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.

Při vynechání jedné dávky přípravku TAGRISSO se má vynechaná dávka užít pouze tehdy, když do další dávky zůstává více než 12 hodin.

Přípravek TAGRISSO se užívá s jídlem nebo mimo jídlo každý den ve stejném čase.

Úprava dávkování

Na základě individuální bezpečnosti a snášenlivosti může být potřebné přerušení dávkování a/nebo snížení dávky. Pokud je třeba snížit dávku, dávka se má snížit na 40 mg jednou denně.

Doporučení při snižování dávky z důvodu nežádoucí toxicity jsou uvedena v tabulce 1.

Tabulka 1. Doporučené úpravy dávkování pro přípravek TAGRISSO

Cílový

 

Nežádoucí účineka

 

orgán

 

Úprava dávky

Plíce

 

ILD/Pneumonitida

Léčbu přípravkem TAGRISSO trvale vysadit

Srdce

 

QTc interval delší než 500 ms při

Přerušit léčbu přípravkem TAGRISSO, dokud

 

 

nejméně 2 separátních měřeních EKG

není QTc interval kratší než 481 ms nebo do

 

 

 

návratu na výchozí hodnotu, pokud je výchozí

 

 

 

hodnota QTc intervalu delší než nebo rovna

 

 

 

481 ms, potom pokračování léčby se sníženou

 

 

 

dávkou (40 mg)

 

 

Prodloužení QTc intervalu

Léčbu přípravkem TAGRISSO trvale vysadit

 

 

s projevy/příznaky závažné arytmie

 

Jiné

 

Nežádoucí účinek stupně 3 a vyšší

Přerušit léčbu přípravkem TAGRISSO až na

 

 

 

3 týdny

 

 

Pokud dojde po 3týdenním vysazení

Léčba přípravkem TAGRISSO smí být znovu

 

 

přípravku TAGRISSO k ústupu

zahájena stejnou dávkou (80 mg) nebo sníženou

 

 

nežádoucích účinků stupně 3 nebo

dávkou (40 mg)

 

 

 

 

 

Stupeň 3 nebo vyšší stupeň

Trvale vysadit přípravek TAGRISSO

 

 

nežádoucího účinku, který se nezlepší

 

 

 

na stupeň 0-2 po přerušení léčby

 

 

 

přípravkem TAGRISSO až na dobu

 

 

 

3 týdnů

 

a Poznámka: Intenzita klinických nežádoucích účinků klasifikovaná podle National Cancer Institute (NCI) Obvyklá terminologická kritéria nežádoucích účinků (CTCAE) verze 4.0.

EKG: elektrokardiogram; QTc: QT interval korigovaný na srdeční akci

Zvláštní populace

Není třeba upravovat dávkování s ohledem na věk pacienta, tělesnou hmotnost pacienta, pohlaví, etnickou příslušnost a kouření (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater

Nebyly provedeny žádné klinické studie, které by specificky hodnotily vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku osimertinibu. U pacientů s lehkou poruchou funkce jater (hladina celkového bilirubinu ≤ horní hranice normálních hodnot (ULN) a hladina aspartátaminotransferázy (AST)

≥ horní hranice normálních hodnot nebo hladina celkového bilirubinu ≥ horní hranice normálních hodnot a libovolná hladina AST) nebo se středně těžkou poruchou funkce jater (hladina celkového bilirubinu v rozmezí 1,5 až 3násobku ULN a jakákoli hladina AST) se nedoporučuje upravovat dávkování, nicméně těmto pacientům je třeba podávat přípravek TAGRISSO s opatrností. Bezpečnost a účinnost tohoto přípravku nebyla stanovena u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Použití přípravku TAGRISSO není doporučeno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, dokud nebudou

k dispozici další údaje (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin

Nebyly provedeny žádné klinické studie, které by specificky hodnotily vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku osimertinibu. U pacientů s lehkou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin se nedoporučuje upravovat dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou

k dispozici pouze omezené údaje. Bezpečnost a účinnost tohoto přípravku nebyla stanovena u pacientů s terminálním stádiem selhání ledvin [clearance kreatininu (CrCl) < 15 ml/min podle rovnice Cockcrofta a Gaulta] a také u pacientů na dialýze. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a terminálním stádiem selhání ledvin (viz bod 5.2) je třeba postupovat s opatrností.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku TAGRISSO nebyla stanovena u dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Tento léčivý přípravek se užívá perorálně. Tabletu je nutno spolknout celou a zapít vodou. Tableta se nesmí drtit, dělit nebo kousat.

Pokud pacient není schopen spolknout tabletu, lze tabletu rozptýlit v 50 ml pitné vody prosté oxidu uhličitého. Je nutno vhodit tabletu do vody bez drcení, míchat do úplného rozptýlení a ihned vypít. Poté je nutno vypláchnout sklenici stejným množstvím vody, aby nezůstaly žádné zbytky a ihned vypít. Jiné tekutiny se nemají používat.

Pokud je nutné podání pomocí nazogastrické sondy, použije se stejný postup popsaný výše, avšak za použití objemu 15 ml na úvodní rozpuštení a 15 ml na vypláchnutí zbytků. Výsledný 30 ml objem tekutiny by měl být aplikován podle doporučení výrobce nazogastrické sondy s případnými proplachy vodou. Disperze a zbytky by měly být podány do 30 minut od vložení tablety do vody.

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Třezalka tečkovaná se nesmí užívat souběžně s přípravkem TAGRISSO (viz bod 4.5).

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hodnocení stavu mutace T790M EGFR

Při zvažování použití přípravku TAGRISSO k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC je důležité stanovit přítomnost mutace T790M EGFR. Validovaný test má být proveden

s použitím DNA získané ze vzorku nádorové tkáně nebo cirkulující nádorové DNA (ctDNA) získané ze vzorku plazmy.

Na určení stavu mutace T790M nádorové DNA (s použitím vzorku tkáně nebo plazmy) se mají použít pouze robustní spolehlivé a citlivé testy s prokázaným přínosem.

Pozitivní výsledek stanovení stavu mutace T790M s použitím testu se vzorkem tkáně nebo plazmy indikuje způsobilost k léčbě přípravkem TAGRISSO. Pokud se testuje ctDNA ze vzorku plazmy a výsledek testování je negativní, doporučuje se, pokud je to možné, následně testovat i tkáňový vzorek z důvodu falešně negativních výsledků při testování plazmy.

Intersticiální plicní nemoc (ILD)

U pacientů léčených přípravkem TAGRISSO v klinických studiích byla pozorována těžká, život ohrožující nebo fatální intersticiální plicní nemoc (ILD) nebo nežádoucí účinky podobné ILD. Ve většině případů došlo po přerušení léčby k zmírnění nebo ústupu projevů. Pacienti s anamnézou ILD, polékovou ILD, radiační pneumonitidou vyžadující léčbu steroidy nebo známkami klinicky aktivní ILD byli z klinických studií vyřazeni (viz bod 4.8).

Intersticiální plicní nemoc (ILD) nebo ILD-podobné nežádoucí účinky (např. pneumonitida) byly hlášeny u 3,5 %, resp. byly fatální u 0,6 % pacientů z 833 pacientů, kterým byl podáván přípravek

TAGRISSO ve studiích AURA. Výskyt ILD byl u pacientů japonského etnika 8,2 %, u pacientů asijského etnika 1,9 % a u neasijských pacientů 2,9 % (viz bod 4.8).

U všech pacientů s akutními projevy a/nebo nevysvětleným zhoršováním respiračních symptomů (např. dušnost, kašel a horečka) se má provést pečlivé vyšetření k vyloučení ILD. Léčbu tímto léčivým přípravkem je nutné přerušit na dobu do vyšetření symptomů. Pokud je potvrzena diagnóza ILD, má se přípravek TAGRISSO trvale vysadit a pokud je třeba, zahájí se vhodná léčba.

Prodloužení QTc intervalu

U pacientů léčených přípravkem TAGRISSO se objevuje prodloužení QTc intervalu. Prodloužení QTc intervalu může vést ke zvýšenému riziku komorových tachyarytmií (např. Torsade de Pointes) nebo náhlé smrti. Ve studiích AURAex nebo AURA2 nebyly hlášeny žádné příhody arytmií (viz bod 4.8). Pacienti s klinicky významnými abnormalitami srdečního rytmu a vedení měřené jako klidové EKG (např. QTc interval delší než 470 ms), byli vyloučeni z těchto klinických studií (viz bod 4.8).

Pokud je to možné, osimertinib se nemá používat u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. U pacientů s městnavým srdečním selháním, abnormalitami elektrolytů, nebo užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval se má zvážit pravidelné monitorování EKG a elektrolytů. U pacientů, u kterých se prodlouží QTc interval na více než 500 ms u nejméně

2 separátních měření EKG, se má přípravek vysadit, dokud se interval QTc nezkrátí na méně než 481 ms nebo do návratu k výchozí hodnotě, pokud byl QTc interval delší nebo roven 481 ms. Poté se má přípravek TAGRISSO znovu nasadit ve snížené dávce, jak je popsáno v tabulce 1. Osimertinib se má trvale vysadit u pacientů, u kterých dojde k prodloužení QTc intervalu v kombinaci s kteroukoli následující komplikací: Torsades de Pointes, polymorfní komorová tachykardie, známky/příznaky závažné arytmie.

Změny srdeční kontraktility

Ve všech klinických studiích došlo ke snížení ejekční frakce levé komory (LVEF) o 10 % nebo více a ke snížení na méně než 50 % došlo u 4 % pacientů (26/655) léčených přípravkem TAGRISSO,

u kterých byla vyšetřena vstupní LVEF a alespoň jednou později. Na základě dostupných údajů z klinických studií není možné určit příčinnou souvislost mezi vlivem na srdeční kontraktilitu a užíváním přípravku TAGRISSO. U pacientů s rizikovými srdečními faktory a při stavech, které mohou ovlivnit LVEF, je třeba zvážit monitorování srdeční činnosti včetně vyšetření LVEF na počátku a v průběhu léčby. U pacientů, u kterých se objeví relevantní příznaky/symptomy během léčby, je třeba zvážit sledování srdeční činnosti včetně vyšetření LVEF.

Keratitida

Keratitida byla hlášena u 0,7 % (n=6) z 833 pacientů léčených přípravkem TAGRISSO ve studiích AURA. Pacienti s příznaky a symptomy s podezřením na keratitidu, jako je akutní nebo zhoršující se: zánět očí, slzení, světloplachost, rozmazané vidění, bolest očí a/nebo zarudnutí očí, mají být okamžitě odesláni k oftalmologovi (viz bod 4.2, tabulka 1).

4.5Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetické interakce

Silné induktory CYP3A4 mohou snížit expozici osimertinibu. Osimertinib může zvýšit expozici substrátů BCRP.

Léčivé látky, které mohou zvyšovat plazmatické koncentrace osimertinibu

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že metabolismus fáze I osimertinibu probíhá převážně přes CYP3A4 a CYP3A5. Souběžné podávání pacientům v klinické farmakokinetické studii s 200 mg itrakonazolu dvakrát denně (silný inhibitor CYP3A4) nemělo klinicky významný vliv na expozici osimertinibu (plocha pod křivkou koncentrací (AUC) se zvětšila o 24 % (90% CI 15, 35) a Cmax se snížila o 20 %. Inhibitory CYP3A4 tedy pravděpodobně neovlivňují expozici osimertinibu. Další katalyzující enzymy nebyly studovány.

Léčivé látky, které mohou snižovat plazmatické koncentrace osimertinibu

Pokud byl osimertinib podáván v klinické farmakokinetické studii pacientům souběžně s rifampicinem (600 mg denně po dobu 21 dnů), snížila se AUC osimertinibu v rovnovážném stavu o 78 %. Podobně se snížila expozice metabolitu AZ5104 o 82 % pro AUC, resp. o 78 % pro Cmax. Doporučuje se nepodávat souběžně přípravek TAGRISSO se silnými induktory CYP3A (např. fenytoin, rifampicin a karbamazepin). Středně silné induktory CYP3A4 (např. bosentan, efavirenz, etravirin, modafinil) mohou též snižovat expozici osimertinibu a mají se používat s opatrností nebo zcela vyloučit, pokud je to možné. Nejsou dostupné žádné klinické údaje, na podkladě kterých by bylo možné doporučit úpravu dávkování přípravku TAGRISSO. Souběžné podávání třezalky tečkované je kontraindikováno (viz bod 4.3)t

Vliv léčivých látek snižujících sekreci žaludeční kyseliny na osimertinib

Souběžné podávání s omeprazolem v klinické farmakokinetické studii nevedlo ke klinicky relevantním změnám expozice osimertinibu. Látky, které modifikují žaludeční pH, mohou být souběžně podávány s přípravkem TAGRISSO bez jakýchkoli omezení.

Léčivé látky, jejichž plazmatické koncentrace mohou být ovlivněny přípravkem TAGRISSO

Na základě studií in vitro je osimertinib kompetitivním inhibitorem transportérů BCRP.

Souběžné podávání přípravku TAGRISSO s rosuvastatinem (citlivý substrát BCRP) v klinické farmakokinetické studii vedlo ke zvýšení AUC a Cmax rosuvastatinu o 35 %, resp. 72 %. Pacienti užívající souběžně léčiva s chováním v organismu závislým na BCRP a s úzkým terapeutickým indexem, mají být pečlivě monitorováni na známky změněné tolerance souběžné léčby jako výsledku zvýšené expozice při léčbě s přípravkem TAGRISSO (viz bod 5.2).

Souběžné užívání přípravku TAGRISSO se simvastatinem (citlivý substrát CYP3A4) v klinické farmakokinetické studii vedlo ke snížení AUC a Cmax simvastatinu o 9 %, resp.23 %. Tyto změny jsou malé a pravděpodobně nemají klinický význam. Klinická farmakokinetická interakce se substráty CYP3A4 je nepravděpodobná. Nebyly studovány jiné interakce než CYP3A4 Pregnan X Receptor (PXR) regulační enzym. Riziko snížení expozice hormonálním antikoncepčním látkám nelze vyloučit.

4.6Fertilita, těhotenství a kojení

Antikoncepce u mužů a žen

V průběhu léčby přípravkem TAGRISSO mají být ženy v reprodukčním věku poučeny, že by neměly otěhotnět. Pacienti mají být poučeni, aby používali účinnou antikoncepci v období, které následuje po ukončení léčby tímto přípravkem: nejméně 2 měsíce u žen a 4 měsíce u mužů. Riziko snížení expozice hormonálním antikoncepčním látkám nelze vyloučit.

Těhotenství

Neexistují žádné nebo pouze omezené údaje o použití osimertinibu u těhotných žen. Studie u zvířat odhalily reprodukční toxicitu (embryoletalita, zpomalený růst plodů a úmrtí čerstvě narozených mláďat, viz bod 5.3). Na základě mechanismu účinku a předklinických údajů může osimertinib poškodit plod, pokud je podáván těhotným ženám. Přípravek TAGRISSO se nemá podávat v průběhu těhotenství, pokud klinický stav ženy nevyžaduje léčbu osimertinibem.

Kojení

Není známo, zda se osimertinib nebo jeho metabolity vylučují do mléka u člověka. Neexistuje dostatek informací o vylučování osimertinibu a jeho metabolitů do mléka u zvířat. Osimertinib a jeho metabolity byly zjištěny u kojených mláďat a byly zjištěny nežádoucí účinky na růst a přežití (viz bod 5.3). Riziko pro kojence nelze vyloučit. Kojení má být po dobu léčby přípravkem TAGRISSO přerušeno.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu přípravku TAGRISSO na fertilitu u člověka. Výsledky ze studií u zvířat ukazují, že osimertinib ovlivňuje samčí a samičí reprodukční orgány a může zhoršit fertilitu (viz bod 5.3).

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek TAGRISSO nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Studie u pacientů s NSCLC s pozitivní mutací T790M EGFR, kteří byli dříve léčeni EGFR TKI

Údaje uvedené níže odpovídají expozici přípravku TAGRISSO u 690 pacientů s NSCLC s pozitivní mutací T790M EGFR, kteří dříve podstoupili léčbu EGFR TKI. Tito pacienti užívali přípravek TAGRISSO v dávce 80 mg denně v jedné randomizované studii fáze 3 (AURA3 - pouze druhá linie léčby) a ve 2 jednoramenných studiích (AURAex a AURA2 - druhá nebo vyšší linie léčby) (viz bod 5.1). Ve studii AURA3 byl medián trvání léčby 8,1 měsíce u pacientů v rameni s přípravkem TAGRISSO (n=279) a 4,2 měsíce u pacientů v rameni s chemoterapií (n=136). Většina pacientů

v souhrnných studiích fáze 2 byla již dříve intenzivně léčena: 68 % pacientů podstoupilo nejméně 2 předchozí léčebné režimy a 46 % bylo léčeno 3 nebo více liniemi léčby. Vedle léčby EGFR-TKI

byly přibližně dvě třetiny (63 %) pacientů léčeny chemoterapií na bázi platiny. Celkový medián trvání léčby ve studiích AURAex a AURA2 byl 13 měsíců (n=411). Většina nežádoucích účinků byla intenzity stupně 1 nebo 2. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (NÚ) byl průjem (44 %) a vyrážka (41 %). Nežádoucích příhod stupně intenzity 3, resp. 4 v obou studiích bylo 26 %, resp. 2 %. Ke snížení dávky v důsledku NÚ u pacientů léčených přípravkem TAGRISSO 80 mg jednou denně se přistoupilo u 2,3 % pacientů. K vysazení léčby v důsledku nežádoucích účinků nebo abnormálních laboratorních hodnot se přistoupilo u 6,5 % pacientů.

Pacienti s předchozí anamnézou ILD, ILD indukovanou léky, radiační pneumonitidou, která vyžadovala léčbu steroidy, nebo jakoukoli známkou klinicky aktivní ILD byli z klinických studií vyloučeni. Pacienti s klinicky závažnými abnormalitami srdečního rytmu a vodivosti podle měření klidového elektrokardiogramu (EKG) (např. QTc interval delší než 470 ms) byly z těchto studií vyloučeni. Pacienti byli vyšetřeni na LVEF při zařazování do studie a poté každých 12 týdnů.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky byly zařazeny do kategorií podle četností v tabulce 2 na základě výskytu hlášení srovnatelných nežádoucích příhod v souhrnných výsledcích 690 předléčených pacientů s pozitivní mutací T790M EGFR, kteří užívali přípravek TAGRISSO v dávce 80 mg denně ve studiích AURA3, AURAex a AURA 2.

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů (SOC) v MedDRA. V rámci každé třídy jsou nežádoucí účinky seřazeny podle četností, nejčastější nežádoucí účinky jsou uvedeny první. V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Dále, odpovídající kategorie frekvencí pro každý nežádoucí účinek jsou odvozeny z konvence CIOMS III a jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1,000 až

< 1/100); vzácné (≥ 1/10,000 až < 1/1,000); velmi vzácné (< 1/10,000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). Tabulka 2 shrnuje nežádoucí účinky ze studií AURAex (fáze 2), AURA 2 a AURA3 u pacientů, kterým byla podána alespoň jedna dávka přípravku TAGRISSO.

Tabulka 2. Nežádoucí účinky hlášené ve studiích AURAa

Třída orgánových

Terminologie MedDRA

CIOMS

Frekvence podle

systémů podle

 

popis/celková

CTCAE stupně 3

MedDRA

 

frekvence (všechny

nebo vyšší

 

 

stupně podle

 

 

 

CTCAE)b

 

Respirační, hrudní a

Intersticiální plicní

časté (3,2 %)d

1,3 %

mediastinální

nemocc

 

 

poruchy

 

 

 

Třída orgánových

Terminologie MedDRA

CIOMS

Frekvence podle

systémů podle

 

popis/celková

CTCAE stupně 3

MedDRA

 

frekvence (všechny

nebo vyšší

 

 

stupně podle

 

 

 

CTCAE)b

 

Gastrointestinální

Průjem

Velmi časté (44 %)

1,0 %

poruchy

 

 

 

Stomatitida

Velmi časté (15 %)

0 %

 

 

 

 

 

Poruchy oka

Keratitidae

Méně časté (0,9 %)

0 %

 

 

 

 

Poruchy kůže a

Vyrážkaf

Velmi časté (41 %)

0,7 %

podkožní tkáně

Suchá kůžeg

Velmi časté (29 %)

0 %

 

 

 

 

 

Paronychieh

Velmi časté (27 %)

0 %

 

Pruritusi

Velmi časté (15 %)

0 %

 

 

 

 

Vyšetření

Prodloužení QTc

Méně časté (0,7 %

 

 

intervaluj

 

 

Zjištění na podkladě

Snížení počtu

Velmi časté (54 %)

2,1 %

kontrolních vyšetření

trombocytůk

 

 

znamenajících posun

 

 

 

stupně podle

 

 

 

CTCAE)

 

 

 

 

Snížení počtu leukocytůk

Velmi časté (66 %)

2,4 %

 

 

 

 

 

Snížení počtu neutrofilůk

Velmi časté (32 %)

4,3 %

aSouhrnné údaje ze studií fáze 3 (AURA3) a fáze 2 (AURAex a AURA2); zahrnuty jsou pouze příhody u pacientů, kterým byla podána nejméně jedna dávka přípravku TAGRISSO.

bKritéria podle „National Cancer Institute Common Terminology” pro nežádoucí příhody, verze 4.0.

cZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: intersticiální plicní nemoc a pneumonitida.

dByly hlášeny 4 příhody stupně 5 (fatální) podle CTCAE.

eZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: keratitida, keratitis punctata, eroze rohovky, defekt epitelu rohovky, defekt rohovky.

fZahrnuje příhody hlášené v souborných termínech pro nežádoucí příhodu vyrážka: vyrážka, generalizovaná vyrážka, erytematózní vyrážka, makulární vyrážka, makulopapulární vyrážka, papulární vyrážka, pustulózní vyrážka, erytém, folikulitida, akné, dermatitida, a akneiformní dermatitida.

gZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: suchá kůže, kožní fisury, xeróza, ekzém.

hZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: poruchy nehtového lůžka, zánět nehtového lůžka, citlivost nehtového lůžka, diskolorace nehtů, porucha nehtů, toxicita nehtů, dystrofie nehtů, infekce nehtů, rýhování nehtů (nail ridging), lámání nehtů (onychoclasis), uvolnění nehtů z nehtového lůžka (onycholysis), odpadávání nehtů (onychomadesis), paronychie.

iZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: svědění, generalizované svědění, svědění víček.

jPředstavuje výskyt pacientů, u kterých bylo zjištěno prodloužení intervalu QTcF > 500 ms.

kUvádí výskyt laboratorních zjištění, nikoliv hlášené nežádoucí příhody.

Tabulka 3. Nežádoucí účinky ve studii AURA3a

Třídy

TAGRISSO celková frekvence

Chemoterapie

orgánových

(N=279)

(pemetrexed/cisplatina nebo

systémů podle

 

 

pemetrexed/karboplatina) celková

MedDRA

 

 

frekvence

 

 

 

(N=136)

NCI stupeň

Jakýkoli stupeň

Stupeň 3 nebo

Jakýkoli stupeň

Stupeň 3 nebo

 

(%)

vyšší

(%)

vyšší (%)

 

 

(%)

 

 

Třída orgánových systémů podle databáze MedDRA

Třídy

TAGRISSO celková frekvence

Chemoterapie

orgánových

(N=279)

(pemetrexed/cisplatina nebo

systémů podle

 

 

pemetrexed/karboplatina) celková

MedDRA

 

 

frekvence

 

 

 

(N=136)

NCI stupeň

Jakýkoli stupeň

Stupeň 3 nebo

Jakýkoli stupeň

Stupeň 3 nebo

 

(%)

vyšší

(%)

vyšší (%)

 

 

(%)

 

 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

 

 

Intersticiální

3,6

0,4

0,7

0,7

plicní nemocb,c

Poruchy oka

 

 

 

 

Keratitidad

1,1

0,7

Gastrointestinální poruchy

 

 

 

Průjem

1,1

1,5

Stomatitida

1,5

Poruchy kůže a podkožní tkáně

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyrážkae

0,7

5,9

Suchá kůžef

4,4

Paronychieg

1,5

Pruritush

5,1

Vyšetření

1,4

0,7

Prodloužení

 

 

 

 

intervalu QTci

 

 

 

 

(Zjištění na podkladě výsledků vyšetření jako posun stupně podle CTCAE)

Pokles počtu

0,7

7,4

trombocytůj

 

 

 

 

Pokles leukocytůj

1,1

5,3

 

 

 

 

 

Pokles neutrofilůj

2,2

aSouhrnné údaje ze studie AURA3, zahrnuty jsou pouze příhody u pacientů, kterým byla podána nejméně jedna dávka přípravku TAGRISSO.

bZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: intersticiální plicní nemoc a pneumonitida.

cByla hlášena 1 CTCAE stupně 5 (fatální).

dZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: keratitida, keratitis punctata, eroze rohovky, defekt epitelu rohovky, defekt rohovky.

eZahrnuje příhody hlášené v souborných termínech pro nežádoucí příhodu vyrážka: vyrážka, generalizovaná vyrážka, erytematózní vyrážka, makulární vyrážka, makulo-papulární vyrážka, papulární vyrážka, pustulózní vyrážka, erytém, folikulitida, akné, dermatitida a akneiformní dermatitida.

fZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: suchá kůže, kožní fisury, xeróza, ekzém.

gZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: poruchy nehtů, poruchy nehtového lůžka, zánět nehtového lůžka, citlivost nehtového lůžka, diskolorace nehtů, porucha nehtů, dystrofie nehtů, infekce nehtů, rýhování nehtů, lámání nehtů, uvolnění nehtů z nehtového lůžka, odpadávání nehtů, paronychie.

hZahrnuje případy hlášené v souborných termínech: svědění, generalizované svědění, svědění víček.

iPředstavuje výskyt pacientů s prodloužením intervalu QTcF > 500 ms.

jUvádí výskyt laboratorních zjištění, nikoli hlášené nežádoucí příhody.

Bezpečnostní údaje z jednoramenných studií fáze 2 AURAex a AURA2 se většinou shodují s údaji pozorovanými v rameni s přípravkem TAGRISSO ve studii AURA3. Nebyla pozorována další nebo neočekávaná toxicita a nežádoucí příhody odpovídaly druhem, závažností i četností výskytu.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Intersticiální plicní nemoc (ILD)

Ve studiích AURA byl výskyt ILD u japonského etnika 8,2 %, u nejaponského asijského etnika 1,9 % a u neasijských pacientů 2,9 %. Medián doby do nástupu ILD nebo ILD-imitujících nežádoucích účinků byl 2,8 měsíce (viz bod 4.4).

Prodloužení QTc intervalu

Z celkového počtu 833 pacientů léčených přípravkem TAGRISSO 80 mg ve studiích AURA mělo0,7 % (n=6) pacientů QTc interval delší než 500 ms a u 2,9 % pacientů (n=24) došlo

k prodloužení QTc intervalu o více než 60 ms ve srovnání s výchozí hodnotou. Farmakokinetická analýza s přípravkem TAGRISSO předpověděla na koncentraci závislé prodloužení QTc intervalu. Ve studiích AURA nebyly hlášeny žádné příhody arytmií v souvislosti s prodloužením intervalu QTc (viz body 4.4 a 5.1).

Gastrointestinální účinky

Ve studiích AURA byl hlášen průjem u 43,5 % pacientů, z toho bylo 36,8 % příhod stupně 1, 5,5 % stupně 2 a 1,0 % stupně 3; nebyla hlášena žádná příhoda stupně 4 nebo 5. U 0,3 % pacientů bylo třeba snížit dávku a u 0,7 % pacientů přerušit léčbu. V jednom případě (0,1 %) byla léčba vysazena trvale. Ve studii AURA3 byl medián doby do nástupu příhody 22 dní a medián trvání příhody stupně 2

5,5 dne.

Starší populace

Ve studii AURA3 (N=279) bylo 41 % pacientů 65letých a starších a 75letých a starších bylo 15 %. Ve srovnání s mladšími subjekty (< 65) došlo u více subjektů ≥ 65 let k výskytu nežádoucích účinků, které měly za následek úpravu dávky studovaného léčiva (přerušení nebo snížení) (5,3 % vs. 4,2 %). Kvalita hlášených nežádoucích příhod byla podobná a nezávislá na věku. U starších pacientů se ve srovnání s mladšími častěji vyskytoval stupeň 3 nebo vyšší nežádoucích účinků (5,3 % vs. 2,4 %). Celkově nebyly pozorovány rozdíly v účinnosti mezi těmito a mladšími subjekty. Analýzou výsledků studií AURA fáze 2 byl zjištěn konzistentní profil bezpečnosti a účinnosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9Předávkování

V klinických studiích s přípravkem TAGRISSO byl omezený počet pacientů léčen dávkami až 240 mg denně bez dávku limitující toxicity. Pacienti, kteří byli v těchto studiích léčeni přípravkem TAGRISSO v denních dávkách 160 mg a 240 mg udávali vyšší četnost a závažnost některých nežádoucích příhod typických pro EGFR TKI (především průjem a kožní vyrážku) ve srovnání

s dávkou 80 mg. Existují pouze omezené zkušenosti s náhodným předávkováním u člověka. Všechny jednotlivé případy pacientů, kdy pacient omylem užil ještě jednu denní dávku přípravku TAGRISSO, se obešly bez klinických následků.

Neexistuje žádná specifická léčba pro případy předávkování přípravkem TAGRISSO. V případě podezření na předávkování se má léčba přípravkem TAGRISSO přerušit a zahájí se symptomatická léčba.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory proteinkinázy, ATC kód: L01XE35

Mechanismus účinku

Osimertinib je inhibitorem tyrozinkinázy (TKI). Je to ireverzibilní inhibitor receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR) s aktivačními mutacemi (EGFRm) a mutací T790M rezistentní k TKI.

Farmakodynamické účinky

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že osimertinib má vysokou účinnost a inhibiční aktivitu proti EGFR u všech klinicky významných aktivačních mutací a mutace T790M v buněčných liniích nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) (zdánlivá IC50s od 6 nM do 54 nM

u fosforylovaného-EGFR). To vede k inhibici buněčného růstu, s významně nižší aktivitou proti EGFR v buněčných liniích divokého typu (zdánlivá IC50s od 480 nM do 1,8 µM

u fosforylovaného-EGFR). V podmínkách in vivo vedlo perorální podání osimertinibu ke zmenšení nádoru, jak u EGFRm, tak T790M štěpu NSCLC a u modelů transgenního myšího nádoru plic.

Elektrofyziologie srdce

Potenciál přípravku TAGRISSO prodlužovat QTc interval byl hodnocen u 210 pacientů, kterým byl ve studii AURA2 podáván osimertinib 80 mg denně. Ke zhodnocení vlivu osimertinibu na QTc interval byla pořízena sada záznamů EKG po podání jednotlivé dávky a v rovnovážném stavu. Farmakokinetická analýza předpověděla léčivem navozené prodloužení QTc intervalu při dávce 80 mg 14 ms s horní hranicí 16 ms (90% CI).

Klinická účinnost a bezpečnost

Předléčení pacienti s NSCLC s pozitivní mutací T790M ve studii AURA3

V randomizované otevřené studii fáze 3 s aktivní kontrolou (AURA3) byla prokázána účinnost a bezpečnost přípravku TAGRISSO v léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC T790M, u kterých došlo k progresi onemocnění při léčbě nebo po léčbě EGFR TKI. Všichni pacienti měli před randomizací prokázanou mutaci T790M EGFR identifikovanou v centrální laboratoři za pomoci diagnostického testu „cobas EGFR mutation test“. Status T790M mutace byl též hodnocen pomocí ctDNA extrahované ze vzorku plazmy odebrané v průběhu screeningu. Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese (PFS) podle posouzení zkoušejícího. Dalšími parametry účinnosti byly ORR, DoR a celkové přežití (OS) podle posouzení zkoušejícího.

Pacienti byli randomizováni v poměru 2:1 (přípravek TAGRISSO:doublet chemoterapie na bázi platiny) do větve s přípravkem TAGRISSO (n=279) nebo větve s doublet chemoterapií na bázi platiny (n=140). Randomizace byla realizována i podle etnického původu (asijského a ne-asijského). Pacienti v rameni s přípravkem TAGRISSO dostávali přípravek TAGRISSO 80 mg perorálně jednou denně dokud léčbu tolerovali nebo dokud měla léčba podle zkoušejícího klinický přínos pro pacienta. Chemoterapie sestávala z kombinace pemetrexedu 500 mg/m2 a karboplatiny AUC5 nebo pemetrexedu 500 mg/m2 a cisplatiny 75 mg/m2 vždy 1. den každého 21denního cyklu po dobu až

6 cyklů. Pacienti bez progrese onemocnění po čtyřech cyklech chemoterapie na bázi platiny mohli pokračovat udržovací léčbou pemetrexedem (pemetrexed 500 mg/m2 1. den každého 21denního cyklu). Subjekty ve větvi s chemoterapií s objektivně radiologicky potvrzenou progresí onemocnění (podle zkoušejícího a potvrzenou nezávislým centrálním posouzením snímku) měly možnost zahájit léčbu přípravkemTAGRISSO.

Výchozí demografické charakteristiky a charakteristiky onemocnění celkové populace ve studii byly následující: medián věku 62, ≥ 75 let (15 %), ženy (64 %), běloši (32 %), Asiaté (65 %), nekuřáci (68 %), stav tělesné výkonnosti podle WHO 0 nebo 1 (100 %). Padesát čtyři procent (54 %) pacientů

mělo mimohrudní viscerální metastázy, včetně 34 % pacientů s metastázami v CNS (identifikované při vstupu do studie jako léze v CNS, anamnesticky a/nebo verifikované předchozí operací a/nebo dřívější radioterapií metastáz v CNS) a 23 % pacientů jaterní metastázy. Čtyřicet jedna procent (41 %) pacientů mělo metastázy ve skeletu.

Studie AURA3 prokázala statisticky významné zlepšení PFS u pacientů léčených přípravkem TAGRISSO ve srovnání s chemoterapií. Výsledky účinnosti ve studii AURA3 dle posouzení zkoušejícího jsou shrnuty v tabulce 4 a Kaplan-Meierova křivka pro PFS je znázorněna na obrázku 1. Údaje o celkovém přežití nebyly při této počáteční analýze OS úplné.

Tabulka 4. Výsledky účinnosti dle posouzení zkoušejícího ve studii AURA3

Parametr účinnosti

TAGRISSO

Chemoterapie

 

(N=279)

 

(N=140)

 

 

 

 

Přežití bez progrese

 

 

 

 

 

 

 

Počet příhod (% úplnosti dat)

140 (50)

110 (79)

 

 

 

 

Medián, měsíce (95 % CI)

10,1 (8,3; 12,3)

4,4 (4,2; 5,6)

 

 

 

 

HR (95 % CI); hodnota p

0,30 (0,23; 0,41); p < 0,001

 

 

 

 

Celkové přežití1

 

 

 

 

 

 

 

Počet úmrtí (% úplnosti dat)

69 (24,7)

40 (28,6)

 

 

 

 

Medián OS, měsíce (95 % CI)

NC (20,5; NC)

 

NC (20,5; NC)

 

 

 

 

HR (95 % CI); hodnota p

0,72 (0,48; 1,09); p = 0,121

 

 

 

 

Výskyt objektivní odpovědi (ORR)2

 

 

 

 

 

 

 

Počet odpovědí, výskyt odpovědi (95 % CI)

 

71 % (65, 76)

 

31 % (24, 40)

 

 

 

 

 

Poměr šancí (Odds ratio) (95 % CI); hodnota p

5,4 (3,5; 8,5); p < 0,001

 

 

 

 

Trvání odpovědi (DoR)2

 

 

 

 

 

 

Medián, měsíce (95 % CI)

9,7 (8,3; 1,16)

 

4,1 (3,0; 5,6)

 

 

 

 

HR=poměr rizik; CI= interval spolehlivosti; NC=nelze vypočítat

Všechny výsledky účinnosti jsou založeny na posouzení zkoušejícím podle kritérií RECIST

1První analýza OS byla provedena přibližně 4 měsíce po základní analýze PFS. Analýza OS nebyla upravena pro potenciálně zavádějící vlivy tzv. „cros-overu“ (94 pacientů [67 %] v rameni s chemoterapií dostalo následně léčbu osimertinibem). 2ORR a DoR výsledky dle posouzení zkoušejícího jsou konzistentní s výsledky podle zaslepeného nezávislého centrálního hodnocení (BICR); ORR byl podle hodnocení BICR 64,9 % [95 % CI: 59,0; 70,5] u osimertinibu a 34,3 % [95 % CI: 26,5;

42,8] u chemoterapie; DoR byl podle hodnocení BICR 11,2 měsíce (95 % CI: 8,3; NC) u osimertinibu a 3,1 měsíce (95 % CI: 2,9; 4,3) u chemoterapie.

Obrázek 1. Kaplan-Meierova křivka pro přežití bez progrese podle hodnocení zkoušejícího ve studii AURA3

Analýza senzitivity PFS byla provedena zaslepeným nezávislým centrálním hodnocením (BICR) a medián PFS byl 11,0 měsíců u přípravku TAGRISSO ve srovnání s 4,2 měsíce u chemoterapie. Tato analýza prokázala konzistentní léčebný účinek v souladu s výsledky podle hodnocení zkoušejícího (HR 0,28; 95 % CI: 0,20; 0,38).

Bylo pozorováno klinicky významné zlepšení PFS s poměry rizik (HR) menšími než 0,50 ve prospěch pacientů užívajících přípravek TAGRISSO v porovnání s pacienty, kteří dostávali chemoterapii ve všech předem definovaných analyzovaných podskupinách, včetně etnického původu, věku, pohlaví, anamnézy kouření a mutace EGFR (delece exonu 19 a L858R).

Údaje o účinnosti u metastáz v CNS ve studii AURA3

Pacienti s asymptomatickými stabilními mozkovými metastázami nevyžadujícími léčbu steroidy po dobu alespoň 4 týdnů před zahájením studijní léčby byli vhodní k randomizaci do studie. Posouzení účinnosti na CNS podle kritérií RECIST v1.1 hodnocené BICR v podskupině u 116/419 (28 %) pacientů s prokázánými metastázami podle vstupního skenu mozku jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5. Účinnost na CNS podle BICR u pacientů s metastázami v CNS podle vstupního skenu mozku ve studii AURA3

Parametr účinnosti

TAGRISSO

Chemoterapie

 

 

 

Výskyt objektivní odpovědi v CNS1

 

 

 

 

 

Výskyt odpovědi v CNS % (n/N)

70 % (21/30)

31 % (5/16)

(95 % CI)

(51, 85)

(11 %, 59 %)

 

 

 

 

Poměr šancí (Odds ratio) (95 % CI);

5,1 (1,4; 21); 0,015

Hodnota p

 

 

 

 

 

Parametr účinnosti

TAGRISSO

 

Chemoterapie

 

 

 

 

Trvání odpovědi v CNS2

 

 

 

 

 

 

 

Medián, měsíce (95 % CI)

8,9 (4,3; NC)

 

5,7 (NC, NC)

 

 

 

 

Výskyt kontroly onemocnění v CNS

 

 

 

 

 

 

Počet s kontrolovaným onemocněním

87 % (65/75)

 

68 % (28/41)

v CNS

(77, 93)

 

(52, 82)

Výskyt kontroly nemoci

 

 

 

 

 

 

 

 

Poměr šancí(Odds ratio) (95 % CI);

 

3 (1,2; 7,9); 0,021

Hodnota p

 

 

 

 

 

 

 

Přežití bez progrese v CNS3

N=75

 

N=41

 

 

 

 

Počet příhod (% zralosti)

19 (25)

 

16 (39)

 

 

 

 

Medián, měsíce (95 % CI)

11,7 (10, NC)

 

5,6 (4,2; 9,7)

 

 

 

HR (95 % CI); Hodnota p

0,32 (0,15; 0,69); 0,004

1Výskyt objektivní odpovědi v CNS a trvání odpovědi podle kritérií RECIST v1.1 podle BICR v hodnotitelné populaci (měřitelné léze CNS na vstupu do studie podle BICR) n=30 pro přípravek TAGRISSO a n=16 pro chemoterapii

2Na základě pouze pacientů s odpovědí; DoR definována jako doba od data první doložené odpovědi (kompletní odpověď nebo částečná odpověď) až do progrese nebo úmrtí; DCR definována jako podíl pacientů s odpovědí (kompletní odpověď nebo částečná odpověď), nebo stabilní onemocnění ≥ 6 týdnů.

3Přežití bez progrese v CNS stanoveno BICR podle kritérií RECIST v1.1 v úplné analýze souboru (FAS) populace (měřitelné a neměřitelné léze v CNS při vstupu do studie podle BICR) n=75 pro přípravek TAGRISSO a n=41 pro chemoterapii.

HR < 1 favorizuje přípravek TAGRISSO

Ve studii AURA3 byla provedena předem plánovaná analýza PFS v podskupinách na základě statusu metastáz v CNS při vstupu do studie a je znázorněna na obrázku 2.

Obrázek 2. Celkové PFS podle hodnocení zkoušejícího na základě statusu metastáz v CNS při vstupu do studie, Kaplan-Meierova křivka (FAS) ve studii AURA3

Studie AURA3 prokázala statisticky významné zlepšení PFS u pacientů užívajících přípravek TAGRISSO ve srovnání s pacienty, kterým byla podávána chemoterapie bez ohledu na status metastáz v CNS při vstupu do studie.

Výsledky podle hlášení pacientů (PRO)

Symptomy hlášené pacienty a kvalita života související se zdravím (HRQL) byly elektronicky shromážděny za pomoci EORTC QLQ-C30 a jeho modulu pro nádory plic (EORTC QLQ-LC13). LC13 byla zpočátku používána jednou týdně po dobu prvních 6 týdnů, pak každé 3 týdny před a po progresi nemoci. C30 byla hodnocena každých 6 týdnů před a po progresi nemoci.

Klíčová analýza symptomů nádoru plic

Přípravek TAGRISSO zlepšil symptomy nádoru plic podle hlášení pacientů ve srovnání

s chemoterapií tím, že prokázal statisticky významný rozdíl v průměrné změně od výchozího stavu ve srovnání s chemoterapií v rámci celkového časového období od randomizace až do 6 měsíců pro

5 předem definovaných primárních PRO symptomů (ztráta chuti k jídlu, kašel, bolest na hrudi, dušnost a únava), jak je uvedeno v tabulce 6.

Tabulka 6. Smíšený model opakovaných měření - klíčové symptomy nádoru plic - průměrná změna oproti výchozímu stavu u pacientů užívajících přípravek TAGRISSO ve srovnání s chemoterapií

 

Ztráta chuti k jídlu

Kašel

 

Bolest na hrudi

Dušnost

Únava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Větve

TAGRISSO

Chemo-

TAGRISSO

 

Chemo-

TAGRISSO

Chemo-

TAGRISSO

Chemo-

TAGRISSO

 

Chemo-

 

(279)

terapie

(279)

 

terapie

(279)

terapie

(279)

terapie

(279)

 

terapie

 

 

(140)

 

 

(140)

 

(140)

 

(140)

 

 

(140)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

N

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upravený

-5,51

2,73

-12,22

 

-6,69

-5,15

0,22

-5,61

1,48

-5,68

 

4,71

průměr

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odhadovaný

-8,24

 

-5,53

 

 

-5,36

 

-7,09

 

-10,39

 

 

rozdíl

(-12,88; 3,60)

 

(-8,89; -2,17)

 

 

(-8,20; -2,53)

 

(-9,86; -4,33)

 

(-14,55; -6,23)

 

(95 %CI)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnota p

p <0,001

 

p=0,001

 

p<0,001

 

p<0,001

 

p<0,001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upravený průměr a odhadované rozdíly získané z analýzy smíšeného modelu opakovaných měření (MMRM). Model zahrnuje pacienta, léčbu, návštěvu, léčbu podle interakce při návštěvě, vstupní skóre symptomů, vstupní skóre symptomů podle interakce v průběhu návštěvy a používá nestrukturovanou kovarianční matrix.

HRQL a analýza zlepšení fyzické výkonnosti

Pacienti užívající přípravek TAGRISSO měli významně větší šanci na dosažení klinicky významného zlepšení, které bylo větší nebo rovno 10 bodům na celkové škále zdravotního stavu a fyzické výkonnosti podle dotazníku EORTC-C30 ve srovnání s chemoterapií během trvání studie s poměrem šancí (OR) celkového zdravotního stavu: 2,11 (95 % CI 1,24; 3,67, p=0,007); OR fyzické výkonnosti 2,79 (95 % CI 1,50; 5,46, p=0,002).

Předléčení NSCLC pacienti s pozitivní mutací T790M - studie AURAex a AURA2

Dvě jednoramenné otevřené klinické studie AURAex (fáze 2 s prodlouženou kohortou (n = 201) a AURA2 (n = 210) u pacientů s EGFR T790M prokázanou mutací karcinomu plic, kteří progredovali na jedné nebo více předchozích systémových léčbách, včetně inhibitorů tyrozinkinázy EGFR. U všech pacientů se vyžadovalo, aby měli NSCLC s prokázanou mutací T790 EGFR identifikovanou před léčbou v centrální laboratoři pomocí „cobas EGFR mutation test“. Status mutace T790M byl také hodnocen retrospektivně pomocí ctDNA extrahované ze vzorku plazmy odebraného v průběhu screeningu. Všem pacientům byl podáván přípravek TAGRISSO v dávce 80 mg jednou denně. Primárním parametrem účinnosti v těchto dvou studiích byla ORR podle kritérií RECIST v1.1 hodnocená zaslepeným nezávislým centrálním hodnocením ((Blinded Independent Central Review, BICR). Sekundárním parametrem účinnosti bylo trvání odpovědi (DoR) a přežití bez progrese (PFS).

Vstupní charakteristiky celé studijní populace (AURAex a AURA2) byly následující: medián věku

63 let, 13 % pacientů bylo ≥ 75 let, ženy (68 %), běloši (36 %), Asiaté (60 %). Všichni pacienti byli již

dříve léčeni alespoň jednou linií léčby. Třicet jedna procent (31 %) (N = 129) dostalo jednu předcházející linií léčby (jen léčba EGFR TKI), 69 % (N = 282) dostalo 2 nebo více předchozích linií léčby. Sedmdesát dva procent (72 %) pacientů nikdy nekouřilo, 100 % pacientů mělo výkonnostní stav podle WHO 0 nebo 1. Padesát devět procent (59 %) pacientů mělo mimohrudní viscerální metastázy, včetně 39 % s metastázami v CNS (identifikovanými při vstupu do studie lokalizací léze v CNS, anamnézou, a/nebo při předchozím chirurgickém zákroku, a/nebo při předchozí radioterapii metastáz v CNS) a 29 % s metastázami v játrech. Čtyřicet sedm procent (47 %) pacientů mělo metastázy ve skeletu. Medián sledování PFS byl 12,6 měsíce.

U 411 předléčených pacientů s prokázanou mutací T790M EGFR byl ORR podle zaslepeného nezávislého centrálního hodnocení (BICR) 66 % (95 % CI: 61, 71). U pacientů s potvrzenou odpovědí podle BICR byl medián DoR 12,5 měsíce (95 % CI: 11,1; NE). ORR podle BICR ve studii AURAex byl 62 % (95 % CI: 55, 68) a 70 % (95 % CI: 63, 77) ve studii AURA2. Medián PFS byl 11,0 měsíců 95 % CI (9,6; 12,4).

Objektivní míra odpovědi podle BICR vyšší než 50 % byla pozorována ve všech předem definovaných podskupinách včetně linie léčby, etnika, věku a regionu.

V hodnotitelné populaci na odpověď mělo 85 % pacientů (223/262) dokumentovánu odpověď v době prvního skenu (6 týdnů); 94 % pacientů (247/262) mělo dokumentovánu odpověď v době druhého skenu (12 týdnů).

Údaje o účinnosti na metastázy v CNS ve studiích fáze 2 (AURAex a AURA2)

Posouzení účinnosti na CNS podle kritérií RECIST v1.1 BICR bylo provedeno v podskupině 50 pacientů (z 411), kteří měli měřitelné metastázy v CNS při vstupním vyšetření mozku. Byl pozorován ORR CNS 54 % (27/50 pacientů; 95 % CI: 39,3; 68,2), z těchto odpovědí bylo 12 % úplných odpovědí.

Klinické studie nebyly prováděny u pacientů s de novo prokázanou T790M EGFR mutací.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem TAGRISSO u všech podskupin pediatrické populace v indikaci NSCLC (informace o použití u dětí viz bod 4.2).

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické parametry osimertinibu byly charakterizovány u zdravých subjektů a u pacientů s NSCLC. Na základě populační farmakokinetické analýzy je zdánlivá plazmatická clearance osimertinibu 14,2 l/h, zdánlivý distribuční objem 997 l a terminální poločas eliminace přibližně 48 hodin. Plocha pod křivkou koncentrací (AUC) a Cmax se zvyšují proporcionálně v závislosti na dávce v dávkovém rozmezí 20 až 240 mg. Podávání osimertinibu jednou denně vede k přibližně

3násobné kumulaci a rovnovážné expozice je dosaženo po 15 dnech podávání. Obvyklé koncentrace v cirkulující plazmě v rovnovážném stavu jsou v rozmezí 1,6násobku v průběhu 24hodinového dávkového intervalu.

Absorpce

Po perorálním podání přípravku TAGRISSO bylo dosaženo maximálních plazmatických koncentrací osimertinibu s mediánem (min-max) tmax 6 hodin (3-24), s několika maximy pozorovanými

u některých pacientů v průběhu prvních 24 hodin. Absolutní biologická dostupnost přípravku TAGRISSO je 70% (90% CI: 67, 73). Na základě klinické farmakokinetické studie u pacientů s dávkou 80 mg potrava neovlivňuje klinicky významným způsobem biologickou dostupnost

osimertinibu (zvýšení AUC o 6 % (90% CI -5, 19) a snížení Cmax o 7 % (90% CI -19, 6)). U zdravých dobrovolníků, u kterých bylo žaludeční pH zvýšeno po podávání omeprazolu po dobu 5 dnů, nebyla expozice osimertinibu 80 mg změněna (zvýšení AUC o 7 %, resp. Cmax o 2 %) s 90% CI pro poměr expozicí v rozmezí limitů 80-125 %.

Distribuce

Populační odhadovaný střední distribuční objem v rovnovážném stavu (Vss/F) osimertinibu je 997 l, což ukazuje na rozsáhlou distribuci do tkání. Vazbu na plazmatické bílkoviny nebylo možno změřit v důsledku nestability, ale s ohledem na fyzikálně-chemické vlastnosti osimertinibu je vazba

osimertinibu pravděpodobně vysoká. Bylo též prokázáno, že osimertinib se váže kovalentní vazbou na plazmatické bílkoviny u laboratorních potkanů a u člověka, lidský sérový albumin a hepatocyty

u laboratorních potkanů a u člověka.

Biotransformace

Studie in vitro prokázaly, že osimertinib je metabolizován převážně přes CYP3A4 a CYP3A5. Metabolismus zprostředkovaný CYP3A4 může být minoritní cestou. Mohou existovat i alternativní metabolické cesty, které nebyly zcela charakterizovány ve studiích in vitro. Na základě studií in vitro byly identifikovány 2 farmakologicky aktivní metabolity (AZ7550 a AZ5104) v plazmě předklinických druhů a u člověka po perorálním podání osimertinibu; AZ7550 měl podobný farmakologický profil jako TAGRISSO, AZ5104 měl vyšší účinnost jak u mutovaného, tak divokého typu EGFR. Po podání přípravku TAGRISSO pacientům se oba metabolity objevují v plazmě pomalu s mediánem (min-max) tmax 24 hodin (4-72), resp. 24 hodin (6-72). Mateřská látka osimertinib tvoří

v lidské plazmě 0,8 % celkové radioaktivity s převážnou kovalentní vazbou na plazmatické bílkoviny, 2 metabolity přispívají 0,08 %, resp. 0,07 %. Geometrická střední expozice AZ5104, resp. AZ7550

v rovnovážném stavu na základě AUC byla přibližně 10 % expozice osimertinibu pro každou látku zvlášť.

Hlavní metabolickou cestou osimertinibu je oxidace a dealkylace. V sebraných vzorcích moče a stolice u lidí bylo zjištěno nejméně 12 látek a 5 z nich tvořilo > 1 % dávky. Nezměněný osimertinib, AZ5104 a AZ7550 tvořily přibližně 1,9 %; resp.6,6 %, resp. 2,7 % dávky a adiční produkt

s cysteinylem (M21) a neznámý metabolit (M25) tvořily 1,5 %, resp. 1,9 % dávky.

Na základě studií in vitro je osimertinib v klinicky relevantních koncentracích kompetitivním inhibitorem CYP3A4/5, ale nikoli CYP1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6 a 2E1. Na základě studií in vitro není osimertinib v klinicky relevantních koncentracích inhibitorem UGT1A1 a UGT2B7

v játrech. Inhibice UGT1A1 v tenkém střevě je možná, ale klinické konsekvence nejsou známé.

Eliminace

Po podání jednotlivé perorální dávky 20 mg bylo po 84 dnech sběru vzorků nalezeno 67,8 % dávky ve stolici (1,2 % jako mateřská látka) a 14,2 % podané dávky v moči (0,8 % jako mateřská látka). Nezměněný osimertinib tvoří přibližně 2 % eliminovaných látek, z toho 0,8 % v moči a 1,2 % ve stolici.

Interakce s transportními proteiny

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že osimertinib není substrátem pro OATP1B1 a OATP1B3.

V podmínkách in vitro osimertinib neinhibuje v klinicky relevantních koncentracích OAT1, OAT3, OATP1B1, OATP1B3 a MATE2K. Interakce se substráty MATE1 a OCT2 však nelze vyloučit.

Vliv osimertinibu na P-gp a BCRP

Na základě studií in vitro je osimertinib substrátem pro P-glykoprotein a BCRP (breast cancer resistant protein), avšak v klinicky relevantních dávkách jsou klinicky relevantní interakce osimertinibu

s léčivými látkami nepravděpodobné. Na základě údajů in vitro je osimertinib inhibitorem BCRP a P-gp. PXR regulované enzymové interakce jiné než s CYP3A4 nebyly studovány (viz bod 4.5).

Zvláštní populace

V populační farmakokinetické analýze (n = 1088) nebyly identifikovány významné vztahy mezi predikovanou rovnovážnou expozicí (AUCss) a věkem (rozmezí: 25 až 91 let), pohlavím (65 % žen), etnikem (zahrnovala bělochy, Asiaty, Japonce, Číňany a neasijské nebělošské pacienty) a statusem kouření (n = 27 současní kuřáci, n = 329 dřívější kuřáci). Populační farmakokinetická analýza ukázala, že tělesná hmotnost je významným přidruženým faktorem variability s očekávanou variabilitou AUCss osimertinibu méně než 20 % pro tělesnou hmotnost v rozmezí od 89 kg do 43 kg (95 % až 5 % kvantil) ve srovnání s AUCss pro medián tělesné hmotnosti 60 kg. Při uvažování o extrémních

tělesných hmotnostech < 43 kg a > 89 kg byl poměr variabilit metabolitu AZ5104 v rozmezí od

11,8 % do 9,6 % a pro metabolit AZ7550 v rozmezí od 12,8 % do 8,1 %. Na základě farmakokinetické populační analýzy byl sérový albumin identifikován jako významný přidružený faktor variability

s očekávanou změnou AUCss osimertinibu -15 % až +30 % při koncentracích albuminu od 29 do

46 g/l (95 % až 5 % kvantil) ve srovnání s AUCss pro medián vstupní hodnoty albuminu 39 g/l. Změny expozice v důsledku rozdílů v tělesné hmotnosti nebo vstupní hodnoty albuminu se nepovažují za klinicky relevantní.

Porucha funkce jater

Osimertinib je vylučován převážně játry, a tedy u pacientů s poruchou funkce jater lze očekávat zvýšenou expozici. Nebyla provedena farmakokinetická studie u subjektů s poruchou funkce jater. Na základě populační farmakokinetické analýzy nebyl zjištěn žádný vztah mezi markery funkce jater (ALT, AST, bilirubin) a expozicí osimertinibu. Sérový albumin, marker jaterního poškození, měl vliv na farmakokinetiku osimertinibu. V provedených klinických studiích byli vyloučeni pacienti s AST nebo ALT > 2,5násobek horní hranice normálních hodnot (ULN), nebo, pokud to bylo v důsledku malignity, > 5násobek ULN nebo s celkovým bilirubinem > 1,5násobek ULN. Na základě farmakokinetické analýzy u 104 pacientů s lehkou poruchou funkce jater, 8 pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater a 972 pacientů s normální funkcí jater byla expozice osimertinibu podobná. Existují pouze omezené údaje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Nebyla provedena farmakokinetická studie u pacientů s poruchou funkce ledvin. Na základě populační farmakokinetické analýzy u 471 pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin (Clcr 60 až méně než

90 ml/min), 208 pacientů se středním poškozením funkce ledvin (Clcr 30 až méně než 60 ml/min), 5 pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin (Clcr 15 až méně než 30 ml/min) a 402 pacientů

s normální funkcí ledvin (vyšší nebo rovna 90 ml/min) byla expozice osimertinibu podobná. Těžké poškození funkce ledvin může ovlivňovat eliminaci léčivých přípravků metabolizovaných v játrech. Pacienti s Clcr menší než 15 ml/min nebyli zařazeni do klinických studií.

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Hlavními nálezy, které byly pozorovány v průběhu studií toxicity po opakovaném podání

u laboratorních potkanů a psů, byly atrofické, zánětlivé a/nebo degenerativní změny v epitelu rohovky (doprovázené průsvitností a zákalem rohovky u psů při očním vyšetření), gastrointestinálním traktu (včetně jazyka), na kůži a ženských a mužských reprodukčních orgánech se sekundárními změnami ve slezině. Tyto nálezy se objevily při plazmatických koncentracích menších, než jsou plazmatické koncentrace u pacientů po podání terapeutické dávky 80 mg. Tyto nálezy se objevily po 1 měsíci podávání a jsou většinou reverzibilní v průběhu 1 měsíce po ukončení dávkování kromě částečné úpravy stavu u některých změn rohovky.

Neklinické údaje ukazují, že osimertinib a jeho metabolit (AZ5104) inhibují h-ERG kanál a nelze vyloučit prodloužení QTc intervalu.

Kancerogeneze a mutageneze

S osimertinibem nebyly provedeny studie na kancerogenitu. Osimertinib nevyvolává genetická poškození v testech in vitro a in vivo.

Reprodukční toxicita

Ve varlatech laboratorních potkanů a psů byly přítomny degenerativní změny po expozici osimertinibu ≥ 1 měsíc a došlo ke snížení samčí fertility u laboratorních potkanů po expozici osimertinibu po dobu 3 měsíců. Tyto změny byly pozorovány při klinicky relevantních plazmatických koncentracích. Patologické změny ve varlatech pozorované po 1 měsíci podávání byly u laboratorních potkanů reverzibilní, avšak nelze učinit konečné závěry o reverzibilitě u psů.

Na základě studií na zvířatech může být fertilita u žen osimertinibem ovlivněna. Ve studiích toxicity po opakovaném podání byl u laboratorních potkanů po ≥ 1 měsíci podávání osimertinibu pozorován zvýšený výskyt vymizení estrálního cyklu, degenerace žlutého tělíska ve vaječnících a ztenčení epitelu

dělohy a pochvy při klinicky relevantních plazmatických koncentracích. Nálezy pozorované ve vaječnících po 1 měsíci podávání byly reverzibilní. Ve studii fertility u samic laboratorních potkanů nemělo podávání osimertinibu v dávce 20 mg/kg/den (přibližně stejná dávka jako doporučená denní klinická dávka 80 mg) žádný vliv na estrální cyklus nebo počet zabřeznutí, ale zapříčinilo časné úmrtí embryí. Tato zjištění jsou reverzibilní po vynechání dávky na dobu 1 měsíce.

V modifikované studii embryofetálního vývoje u laboratorních potkanů vyvolával osimertinib embryoletalitu, pokud byl podáván březím potkanům před implantací embrya. Tyto účinky byly pozorovány při samicí tolerovaném dávkování 20 mg/kg, kdy se předpokládá ekvivalentní expozice jako u člověka při doporučeném dávkování 80 mg denně (na základě celkové AUC). Při expozici dávkám 20 mg/kg a vyšším v průběhu organogeneze došlo ke snížení hmotnosti plodů, ale nebyly zaznamenány nežádoucí účinky na externí nebo viscerální morfologii plodu. Pokud byl osimertinib podáván březím samicím laboratorních potkanů v průběhu březosti a v průběhu časné fáze laktace, bylo možné demonstrovat expozici kojených mláďat osimertinibu a jeho metabolitům, sníženou schopnost přežívání a zhoršený růst mláďat (v dávkách 20 mg/kg a vyšších).

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Mannitol Mikrokrystalická celulosa

Částečně substituovaná hyprolosa Natrium-stearyl-fumarát

Potah tablety Polyvinylalkohol Oxid titaničitý (E171) Makrogol 3350 Mastek

Žlutý oxid železitý (E172) Červený oxid železitý (E172) Černý oxid železitý (E172)

6.2Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3Doba použitelnosti

3 roky.

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5Druh obalu a obsah balení

Al/Al perforované jednodávkové blistry. Krabičky 30 x 1 tableta (3 blistry).

Al/Al perforované jednodávkové blistry. Krabičky 28 x 1 tableta (4 blistry).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca AB Gärtunavägen SE-151 85 Södertälje Švédsko

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/16/1086/001

EU/1/16/1086/002

EU/1/16/1086/003

EU/1/16/1086/004

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace 2. února 2016

10.DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis