Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Tekturna (aliskiren) – Souhrn údajů o přípravku - C09XA02

Updated on site: 10-Oct-2017

Název léku Tekturna
Kód ATCC09XA02
Látkaaliskiren
VýrobceNovartis Europharm Ltd.
Potahovaná tableta
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Tekturna 150 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 150 mg (jako aliskiren-fumarát). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Světlerůžové, bikonvexní, kulaté tablety s potiskem “IL” na jedné straně a “NVR” na straně druhé.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

registrován

4.1

Terapeutické indikace

Léčba esenciální hypertenze.

4.2

Dávkování a způsob podání

 

 

Doporučená dávka přípravku Tekturna je 150 mg jed ou denně. U pacientů, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven, může být dávka zvýšena na 300 mg jednou denně.

 

 

není

Přípravek Tekturna může být podáván samotný nebo v kombinaci s jinými antihypertenzními

přípravky (viz bod 4.4 a 5.1).

již

 

 

 

Přípravek Tekturna by měl být užíván jednou denně s malým množstvím jídla, každý den nejlépe ve

stejný čas. Grapefruitová šťáva by neměla být podávána současně s přípravkem Tekturna.

řípavek

 

 

Antihypertenzní účinek je přítomen v dostateč é míře (85-90 %) za dva týdny po zahájení léčby dávkou 150 mg jednou denně.

Porucha funkce led in

U pacientů s mírně ž středně závažnou poruchou funkce ledvin není nutná úprava počáteční dávky (viz bod 4.4 5.2).

Porucha funkce jater

PU pacientů s mírně až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti (více než 65 let)

U starších pacientů není nutná úprava počáteční dávky.

Děti (do 18 let)

Podávání přípravku Tekturna dětem a mladistvým do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje (viz bod 5.2).

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Anamnéza angioedému v souvislosti s aliskirenem.

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).

Souběžné užívání aliskirenu s cyklosporinem, silným P-gp inhibitorem, a jinými účinnými P-gp inhibitory (chinidin, verapamil), je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti, kteří užívají jiné léčivé přípravky inhibitující renin-angiotensinový systém (RAS) a/nebo

 

registrován

kteří mají sníženou funkci ledvin a/nebo diabetes mellitus mají během léčby aliskirenem zvýše é

riziko hyperkalemie.

 

Aliskiren má být užíván s opatrností u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním (New York Heart Association [NYHA] funkční třída III-IV).

V případě silného a přetrvávajícího průjmu musí být léčba přípravkem Tek u na uk nčena.

Angioedém

U pacientů léčených aliskirenem byl zaznamenán angioedém, stejně tak jako u jiných látek, které ovlivňují renin-angiotenzinový systém. Jestliže se vyskytne angioedém, musí být léčba přípravkem Rasilez okamžitě ukončena a musí být zajištěna vhodná léčba a monitorování stavu do úplného a trvalého vymizení příznaků tohoto onemocnění. Jestliže je angio dém doprovázen otokem jazyka, hlasivek nebo hrtanu, musí být podán adrenalin. Dále je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest.

Pacienti s deplecí sodíku a sníženým cirkulačním objemem

U pacientů s výrazným snížením cirkulačního objemu a/ ebo deplecí solí (např. pacienti užívající vysoké dávky diuretik) by se mohla po zaháj ní léčby přípravkem Tekturna objevit symptomatická hypotenze. Tento stav by měl být upraven př d podáním přípravku Tekturna nebo by léčba měla být zahájena pod přísným lékařským dohledem.

2,00 mg/dl u mužů a/nebo rychlostijižglomerulární filtrace GFR < 30 ml/min), s dialýzou v anamnéze, nefrotickým syndrom m n bo renovaskulární hypertenzí. Z důvodu nedostatku informací o

Porucha funkce ledvin

není

 

V klinických studiích nebyl přípravek Tekturna zkoumán u pacientů s hypertenzí, kteří trpěli závažnou

poruchou funkce ledvin (sérový kreat n n ≥ 150 μmol/l nebo 1,70 mg/dl u žen a ≥ 177 μmol/l nebo

bezpečnostiípavekpřípravku T kturna by měla být pacientům s hypertenzí a závažným zhoršením funkce ledvin věnována z ýš ná opatrnost.

Opatrnosti je z potřebí, stejně tak jako u jiných látek ovlivňujících renin-angiotenzinový systém, pokud je aliskiren podáván v situacích, které mohou vést k poruše ledvin, jako je hypovolemie (např. v dřůsledku ztráty krve, závažného nebo dlouhotrvajícího průjmu, dlouhodobého zvracení atd.), onemocnění srdce, jater nebo ledvin. V postmarketingovém sledování bylo zaznamenáno akutní

Pselhání ledvin u rizikových pacientů, léčených aliskirenem, které bylo reverzibilní po ukončení léčby. V případě, že se objeví jakékoli příznaky selhání ledvin, léčba aliskirenem musí být okamžitě ukončena.

Stenóza renální arterie

Data z kontrolované klinické studie o podávání přípravku Rasilez pacientům s jednostrannou nebo bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou renální arterie u solitérní ledviny nejsou dostupná. Přesto, stejně jako u jiných látek ovlivňujících renin-angiotenzinový systém, existuje zvýšené riziko závažné hypotenze a renální insuficience včetně akutního selhání ledvin, jestliže jsou pacienti se stenózou renální arterie léčeni aliskirenem. U těchto pacientů je zapotřebí opatrnosti. Jestliže dojde k selhání ledvin, léčba musí být ukončena.

Středně silné inhibitory P-gp

Souběžné užívání aliskirenu 300 mg s ketokonazolem 200 mg vedlo ke zvýšení AUC aliskirenu o 76 %, ale u P-gp inhibitorů, jako je ketokonazol, se očekává vyšší tkáňová koncentrace než plazmatická koncentrace. Proto je zapotřebí opatrnosti, pokud je aliskiren podáván se středně silnými inhibitory, jako je ketokonazol (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tekturna nemá známé klinicky relevantní interakce s jinými léčivými přípravky obvykle užívanými k léčbě hypertenze nebo diabetu.

Léčivé látky, které byly studovány v klinických farmakokinetických studiích a se kterými nebyly nalezeny interakce, byly acenokumarol, atenolol, celekoxib, pioglitazon, alopurinol, isosorbid- mononitrát, ramipril a hydrochlorothiazid.

Souběžné podávání aliskirenu buď s valsartanem (↓28 %), metforminem (↓28 %), aml dipinem

(↑29 %) nebo cimetidinem (↑19 %) mělo za následek změny mezi 20 % a 30 % v Cmax nebo AUC Tekturny. Při podávání s atorvastatinem se AUC a Cmax Tekturny v rovnovážném s avu zvýšily o

50 %. Souběžné podávání Tekturny nemělo významný vliv na farmakokine iku a o vastatinu, valsartanu, metforminu nebo amlodipinu. Výsledkem je zjištění, že pro Tek urnu a yto souběžně podávané léčivé přípravky není nutná úprava dávkování.

Tekturna může nepatrně snížit biologickou dostupnost digoxinu.

Předběžné údaje nasvědčují tomu, že irbesartan může snižovat AUC a Cmax.

registrován

U pokusných zvířat se ukázalo, že P-gp je nenívýznam ým rozhodujícím faktorem biologické dostupnosti Tekturny. Proto mohou induktory P-gp (třezalka tečkova á, rifampicin) snížit biologickou dostupnost Tekturny.

Interakce CYP450

Aliskiren neinhibuje isoenzymy jižCYP450 (CYP1A2, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A). Aliskiren neindukuje CYP3A4. Proto se neočekává, e by aliskiren ovlivňoval systémovou expozici látkami, které inhibují nebo indukují tyto enzymy nebo jsou jimi metabolizovány. Aliskiren je jen minimálně

inhibují P-gp (Interakce P-glykoproteinu viz níže).

metabolizován enzymy cytochromu P450. Interakce v důsledku inhibice nebo indukce isoenzymů CYP450ípavekse proto neoče ávají. Nicméně inhibitory CYP3A4 také často ovlivňují P-gp. Proto lze očekávat zvýšenou xpozici alis irenu při souběžném podávání inhibitorů CYP3A4, které také

Interakce P-glykoproteinu

V předklinických studiích byl MDR1/Mdr1a/1b (P-gp) shledán jako hlavní efluxní transportní systém ovlivňující vstřebávání ve střevě a biliární exkreci aliskirenu. Induktory P-gp (třezalka tečkovaná, rifamřicin) mohou proto snížit biologickou dostupnost Tekturny. Ačkoli toto nebylo u aliskirenu studováno, je známo, že P-gp také řídí absorpci různorodých substrátů do tkáně a P-gp inhibitory

Pmohou zvýšit poměr koncentrací mezi tkání a plazmou. Proto mohou P-gp inhibitory více zvyšovat hladiny v tkáních než v plazmě. Potenciál pro lékové interakce v místě P-gp pravděpodobně záleží na stupni inhibice tohoto transportéru.

P-gp substráty nebo slabé inhibitory

Nebyly pozorovány závažné interakce s atenololem, digoxinem, amlodipinem nebo cimetidinem. Pokud je podáván s atorvastatinem (80 mg), AUC a Cmax aliskirenu (300 mg) v rovnovážném stavu se zvyšuje o 50%.

Středně silné inhibitory P-gp

Současné podávání ketokonazolu (200 mg) s aliskirenem (300 mg) vedlo k 80% zvýšení hladiny aliskirenu v plazmě (AUC a Cmax). Předklinické studie naznačují, že při souběžném podávání aliskirenu s ketokonazolem dochází ke zvýšené absorpci aliskirenu ze zažívacího traktu a ke snížené

biliární exkreci. Za přítomnosti ketokonazolu je možné očekávat změny plazmatických hladin aliskirenu v rozmezích, kterých by bylo dosaženo po zdvojnásobení dávky aliskirenu; aliskiren v dávkách až do 600 mg, neboli při dvojnásobku nejvyšší doporučené dávky, byl v kontrolovaných klinických studiích shledán jako dobře tolerovaný. Nicméně u P-gp inhibitorů se očekává větší zvýšení koncentrace v tkáních než v plazmě. Proto je zapotřebí opatrnosti, pokud je aliskiren podáván spolu s ketokonazolem nebo jinými středně silnými inhibitory P-gp (itrakonazol, klarithromycin, telithromycin, erythromycin, amiodaron).

Silné inhibitory P-gp

Ve studii interakce s jednorázovými dávkami u zdravých osob se ukázalo, že cyklosporin (200 a

600 mg) zvyšuje při dávce aliskirenu 75 mg hladinu aliskirenu Cmax přibližně 2,5krát a AUC přibližně 5krát. Zvyšování hladiny může narůstat se zvyšujícími se dávkami aliskirenu. Z toho důvodu je současné užívání aliskirenu a silných inhibitorů P-gp kontraindikováno (viz bod 4.3).

Furosemid

Pokud byl aliskiren podáván souběžně s furosemidem, byly AUC a Cmax furosemidu sníženy o 28 % a 49 %. Z tohoto důvodu se doporučuje monitorování účinků při zahájení léčby a úp avě dávek furosemidu, aby se u klinických stavů s nadměrnou objemovou zátěží zabránilo m žnému relativnímu poddávkování.

Nesteroidní antirevmatika (NSAID)

Stejně jako jiné léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzinový systém, NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinek aliskirenu. U některých pacientů se sníž nou funkcí ledvin (dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti) může aliskiren podávaný současně s NSAID vyvolat další zhoršení

Na základě zkušeností s podáváním jiných lát k, kt ré ovlivňují renin-angiotenzinový systém, může

ledvinných funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, kt é je obvykle reverzibilní. Proto je při

užívání kombinace aliskirenu s NSAID vyžadována opatrnost, zejména u starších pacientů.

Draslík a draslík šetřící diuretika

není

registrován

 

 

 

současné podávání draslík šetřících diuretik, přípravků k suplementaci draslíku, solných náhrad, které

obsahují draslík, nebo jiných látek, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin), vést

ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je podávání těchto přípravků považováno za nezbytné,

 

již

doporučuje se zvýšená opatrnost.

Grapefruitová šťáva

 

řípavek

 

Možné riziko interakce mezi grapefruitovou šťávou a aliskirenem nemůže být vyloučeno pro

nedostatek údajů. Grap fruitová šťáva by neměla být podávána současně s přípravkem Tekturna.

Warfarin

Účinky Tekturny na f rmakokinetiku warfarinu nebyly hodnoceny.

Příjem otr vy

Strava s vysokým obsahem tuku značně snížila absorpci Tekturny.

P4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání aliskirenu těhotným ženám nejsou k dispozici. U potkanů a králíků nebyl přípravek Tekturna teratogenní (viz bod 5.3). Jiné látky, které působí přímo na RAS však byly dávány do souvislosti s těžkými malformacemi plodu a úmrtím novorozenců. Stejně jako jakýkoli léčivý přípravek, který působí přímo na RAS, přípravek Tekturna by neměl být podáván během prvního trimestru těhotenství nebo u žen, které plánují těhotenství, a je kontraindikován během druhého a třetího trimestru (viz bod 4.3). Zdravotničtí pracovníci, kteří předepisují jakoukoli látku působící na RAS, by měli ženy ve fertilním věku informovat o potenciálním riziku těchto látek během těhotenství. Jestliže dojde během léčby k otěhotnění, měla by tudíž být léčba přípravkem Tekturna ukončena.

Kojení

Není známo, zda je aliskiren vylučován do mateřského mléka žen. Přípravek Tekturna je vylučován do mléka kojících potkanů. Z toho důvodu není jeho použití u kojících žen doporučeno.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se však musí myslet na to, že při léčbě antihypertenzivy se mohou někdy objevit závratě nebo malátnost.Tekturna má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Bezpečnost přípravku Tekturna byla hodnocena u více než 7 800 pacientů včetně 2 300 pacie tů, kteří byli léčeni po dobu více než 6 měsíců a u 1 200 pacientů léčených déle než 1 rok. Incidence nežádoucích účinků nebyla závislá na pohlaví, věku, tělesné hmotnosti (BMI), rase nebo etnické příslušnosti. Léčba přípravkem Tekturna měla za následek celkový výskyt nežád ucích účinků až do dávky 300 mg podobný placebu. Nežádoucí účinky byly obvykle mírné a přech dné p vahy a pouze vzácně vyžadovaly vysazení léčby. Nejčastějším nežádoucím účinkem byl průjem.

Výskyt kašle byl u pacientů léčených přípravkem Tekturna (0,9 %) podobný jako po placebu (0,6 %).

Nežádoucí účinky (Tabulka 1) jsou řazeny sestupně dle očekávané frekvence výskytu podle následujících kriterií: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně časté (≥1/1 000, <1/100); vzácné (≥1/10 000, <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), vč tně j dnotlivých hlášených případů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle kl sající závažnosti.

Tabulka 1

 

 

registrován

 

 

 

Gastrointestinální poruchy

 

 

 

Časté:

Průjem

 

 

Poruchy kůže a podkoží

 

 

 

Méně časté:

Vyrá ka

 

 

Vzácné:

Ang oedém

 

 

 

není

 

 

již

 

Během léčby přípravkem Tekturna se vyskytl angioedém.V kontrolovaných klinických studiích se angioedémípavekběhem léčby příprav em Tekturna objevil vzácně v poměru srovnatelném s placebem nebo hydrochlorthiazidem. Případy angioedému byly taktéž zaznamenány v postmargetingovém sledování

(s neznámou frekv ncí výskytu). V případě jakéhokoli příznaku nasvědčující alergické reakci (zvláště potíže s dýcháním n bo polykáním nebo otoky obličeje, končetin, očí, rtů a/nebo jazyka) musejí pacienti přerušit léčbu a kontaktovat lékaře (viz bod 4.4).

Laboratorní nálezy

V řkontrolovaných klinických studiích byly klinicky relevantní změny standardních laboratorních parametrů dávány do souvislosti s podáváním Tekturny méně často. V klinických studiích neměl Pp ípravek Tekturna u pacientů s hypertenzí klinicky závažné účinky na celkový cholesterol, HDL-C (high density lipoprotein cholesterol), triacylglyceroly na lačno, glukózu na lačno nebo kyselinu

močovou.

Hemoglobin a hematokrit: Byl pozorován malý pokles hemoglobinu a hematokritu (průměrný pokles o 0,05 mmol/l a 0,16 objemových procent). Žádný pacient neukončil léčbu z důvodu anemie. Tento účinek je možné vidět také u jiných látek působících na renin-angiotensinový systém, např.u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACEI) a blokátorů angiotensinových receptorů.

Sérový draslík: U pacientů s esenciální hypertenzí léčených samotným přípravkem Tekturna bylo zvýšení sérového draslíku minimální a vyskytovalo se s malou četností (0,9 % ve srovnání s 0,6 % po placebu). V jedné studii, kde byl přípravek Tekturna podáván v kombinaci s ACEI u pacientů s

diabetem, však bylo zvýšení sérového draslíku častější (5,5 %). Stejně jako u jakékoli látky působící na RAS, je u pacientů s diabetem, s onemocněním ledvin nebo se srdečním selháním indikováno rutinní monitorování hladin elektrolytů a funkce ledvin.

V postmarketingovém sledování byly hlášeny poruchy funkce ledvin a případy akutního selhání ledvin u rizikových pacientů (viz bod 4.4).

4.9 Předávkování

U lidí je dostupné jen omezené množství dat týkajících se předávkování. Nejpravděpodobnějším projevem předávkování by byla hypotenze související s antihypertenzním účinkem aliskirenu. Při výskytu symptomatické hypotenze musí být zahájena podpůrná léčba.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory reninu, ATC kód: C09XA02registrován Aliskiren je perorálně účinný, nepeptidový, silný a selektivní přímý inh b tor lid kého reninu.

Inhibicí enzymu reninu aliskiren inhibuje RAS v bodě aktivace tím, že blokuje konverzi angiotensinogenu na angiotensin I a snižuje hladiny angiotensinu I a angiotensinu II. Zatímco ostatní látky, které inhibují RAS (ACEI a blokátory receptorů pro angiot nsin II (ARB)), působí kompenzační zvýšení reninové aktivity v plazmě (PRA-plasma renin activity), léčba aliskirenem snižuje PRA u pacientů s hypertenzí přibližně o 50 až 80 %. Podob é s žení bylo pozorováno, když byl aliskiren kombinován s jinými antihypertenzními látkami. Kli ický význam rozdílů v účinku na PRA není

Hypertenzenení

v současné době znám.

U pacientů s hypertenzí přípravekjižTektur a poda ý jednou denně v dávce 150 mg a 300 mg vyvolá na dávce závislé snížení jak systol ckého tak i diastolického krevního tlaku. Toto snížení přetrvává po

celý 24hodinový interval (prospěch přetrvává i v časných ranních hodinách) s průměrným poměrem

přetrvávalo v průběhu dlouhodobé terapie a bylo nezávislé na věku, pohlaví, BMI a etnické příslušnosti. Přípra k T kturna byl studován u 1 864 pacientů ve věku 65 let a starších a u 426 pacientů ve ěku 75 l t a starších.

mezi horníípaveka dolní hodnotou diastolického tlaku až k 98 % pro dávku 300 mg. 85 až 90 % z maximálního snížení krevního tla u bylo dosaženo po 2 týdnech podávání. Snížení krevního tlaku

Ve studiích, kde byl přípravek Tekturna podáván v monoterapii, došlo k srovnatelnému poklesu krevn ho tlaku s ostatními skupinami antihypertenzních látek, včetně ACEI a ARB. Ve srovnání s diuretikyř(hydrochlorothiazid – HCTZ) snížil přípravek Tekturna systolický/diastolický krevní tlak o

P17,0/12,3 mmHg, HCTZ po dávce 25 mg snížil krevní tlak o 14,4/10,5 mmHg po 12 týdnech léčby. U pacientů s diabetem a hypertenzí byla monoterapie přípravkem Tekturna účinná a bezpečná.

Jsou dostupné studie s kombinovanou terapií s přidáním Tekturny k diuretiku hydrochlorthiazidu, ACEI ramiprilu, blokátoru kalciového kanálu amlodipinu, blokátoru receptorů angiotensinu valsartanu a k betablokátoru atenololu. Tyto kombinace byly dobře snášeny. Přípravek Tekturna vyvolal aditivní účinek na snížení krevního tlaku pokud byl podáván s hydrochlorthiazidem a s ramiprilem. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo odpovídající terapeutické odpovědi po podání 5 mg blokátoru kalciového kanálu amlodipinu, mělo přidání Tekturny v dávce 150 mg aditivní účinek na snížení krevního tlaku, který byl podobný jako u těch, kteří dostávali zvýšenou dávku amlodipinu na 10 mg, ale s nižší incidencí edému (výskyt edému po kombinaci aliskiren 150 mg/amlodipin 5 mg byl 2,1 %, po amlodipinu 10 mg byl 11,2 %). Tekturna v kombinaci s blokátorem receptorů angiotensinu

valsartanem ukázal aditivní účinek na snížení krevního tlaku ve specifické studii zaměřené na zkoumání účinků této kombinované terapie.

U obézních pacientů s hypertenzí, u kterých nebylo dosaženo odpovídající terapeutické odpovědi po podání 25 mg HCTZ, vyvolalo přidání Tekturny další snížení krevního tlaku, které bylo podobné jako přidání 300 mg irbesartanu nebo 10 mg amlodipinu. U pacientů s diabetem a hypertenzí vyvolalo přidání Tekturny k terapii ramiprilem další snížení krevního tlaku. Kombinace Tekturny s ramiprilem měla nižší výskyt kašle (1,8 %) než terapie samotným ramiprilem (4,7 %).

V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn hypotenzní účinek po podání první dávky ani vliv

na srdeční frekvenci. Excesivní snížení krevního tlaku bylo pozorovánoregistrovánméně často (0,1 %) u pacientů

s nekomplikovanou hypertenzí léčených monoterapií přípravkem Tekturna. Hypotenze byla také méně

častá (< 1 %) v průběhu kombinované terapie s jinými antihypertenzivy. Po skončení terapie se krev í tlak v průběhu několika týdnů postupně vrátil k výchozím hodnotám bez známek rebound efektu u krevního tlaku a PRA.

V tříměsíční studii s 302 pacienty s mírným stabilizovaným srdečním selháním bylo u všech pacientů,

kteří dostávali standardní léčbu ke stabilizaci srdečního selhání, přidání Tek u ny 150 mg velmi dobře tolerováno. Hladiny B-typu natriuretického peptidu (BNP) byly sníženy o 25 % u Tekturny ve srovnání s placebovou větví. Nicméně klinický význam tohoto snížení není znám.

V šestiměsíční studii s 599 pacienty s hypertenzí, diabetem mellitus typu II a nefropatií, jímž byl podáván losartan 100 mg a optimální standardní antihypertenzní t rapi , bylo přidáním Tekturny 300 mg dosaženo snížení poměru albumin/kreatinin v moči (UACR) o 20 % oproti placebu, tzn.

z 58 mg/mmol na 46 mg/mmol. Poměr pacientneníů, kteř měli UACR snížen na konci studie nejméně o 50 % oproti výchozím hodnotám, byl 24,7 % a 12,5 % pro Tekturnu, respektive placebo. Klinický význam snížení UACR při absenci ovlivnění krev ího tlaku nebyl stanoven. Tekturna neovlivňuje

sérové koncentrace kreatininu, ale byl spojován se zvýše ým výskytem (4,2 % vs. 1,9 % pro placebo) koncentrace sérového draslíku ≥6,0 mmol/l, ačkoli toto nebylo statisticky významné.

Příznivý účinek Tekturny na mortalitu a kardiovaskulární morbiditu a poškození cílových orgánů není v současnosti znám.již

Srdeční elektrofyziologie

Nebylípavekhlášen žádný efe t na QT interval v randomizované dvojitě zaslepené, placebem a aktivní látkou kontrolované studii, za použití standardní a Holterovy elektrokardiografie.

5.2 Farmakokin tické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním odání bylo vrcholové koncentrace aliskirenu v plazmě dosaženo za 1-3 hodiny. Absolutnířbiologická dostupnost aliskirenu je přibližně 2-3 %. Potrava s vysokým obsahem tuku

snižuje Cmax o 85 % a AUC o 70 %. Rovnovážného stavu plazmatických koncentrací je dosaženo v P průběhu 5-7 dnů při podávání jednou denně a ustálený stav je přibližně dvakrát vyšší než po podání

počáteční dávky.

Distribuce

Po intravenózním podání byl průměrný distribuční objem v ustáleném stavu přibližně 135 l, což značí, že aliskiren se extenzivně distribuuje do extravaskulárního prostoru. Vazba aliskirenu na plazmatické proteiny je střední (47-51 %) a není závislá na koncentraci.

Metabolismus a vylučování

Průměrný poločas vylučování je přibližně 40 hodin (rozmezí 34-41 hodin). Aliskiren je převážně vylučován stolicí v nezměněné formě (78 %). Z celkové perorální dávky je přibližně 1,4 % metabolizováno. Za tento metabolismus je odpovědný enzym CYP3A4. Po perorálním podání je

přibližně 0,6 % z podané dávky nalezeno v moči. Po intravenózním podání je průměrná plazmatická clearance přibližně 9 l za hodinu.

Linearita/nelinearita

Expozice aliskirenu vzrůstá více než je proporcionální zvýšené dávce. Po jednorázovém podání dávky v rozmezí 75 až 600 mg vedlo 2 násobné zvýšení dávky k ~2,3 a 2,6 násobnému zvýšení AUC a Cmax. Nelinearita může být v rovnovážném stavu více zřetelná. Mechanismus odpovědný za odchylku od linearity nebyl identifikován. Možným mechanizmem je saturace transportérů v místě absorpce nebo v oblasti hepatobiliární clearance.

Charakteristika pacientů

registrován

Aliskiren je u dospělých pacientů účinné antihypertenzivum při dávkování jednou denně bez ohledu na pohlaví, věk, BMI a etnickou příslušnost.

U starších osob (> 65 let) je AUC o 50% vyšší než u mladých jedinců. Pohlaví, váha a etnická příslušnost nemá klinicky významný vliv na farmakokinetiku aliskirenu.

Farmakokinetika aliskirenu byla stanovována u pacientů s různým stupněm ned s a ečn sti ledvin. Relativní AUC a Cmax aliskirenu po jednorázovém podání a v ustáleném tavu byly u pacientů s poruchou funkce ledvin v rozmezí 0,8 až 2násobku hladin zdravých jed nců. Tyto změny však nekorelovaly se závažností poškození funkce ledvin. U pacientů s mírným až tředně závažným poškozením funkce ledvin není nutná úprava iniciální dávky Tekturny, avšak u pacientů se závažným poškozením funkce ledvin je nutná zvýšená opatrnost.

Farmakokinetika aliskirenu nebyla u pacientů s mírným až závažným jaterním onemocněním není

signifikantně ovlivněna. Následně není u pacientů s m rným až závažným poškozením funkce jater nutná úprava počáteční dávky aliskirenu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k b zpečnosti

Kancerogenní potenciál byl hodnocen ve 2leté studii na potkanech a v 6měsíční studii u transgenních myší. Žádný kancerogenní potencjižál nebyl zjištěn. U potkanů po dávce 1 500 mg/kg/den byl nalezen jeden adenom tlustého střeva a eden cekální adenokarcinom, které nebyly statisticky signifikantní.

potkanů.

Přestože má aliskiren známou drážd vost, bezpečnostní šíře pro člověka získaná ve studii u zdravých dobrovolníkípaveků při dávce 300 mg byla stanovena na 9-11násobek dle koncentrace ve stolici nebo 6násobek podle koncentrace v mu ose ve srovnání s dávkou 250 mg/kg/den v kancerogenní studii u

Aliskiren neměl žádný mutagenní potenciál v in vitro ani v in vivo studiích mutagenity. Tato stanovení zahrnovala testy in itro na bakteriálních a savčích buňkách a in vivo stanovení na potkanech.

Studieřre rodukční toxicity provedené s aliskirenem neodhalily jakýkoliv důkaz embryonální toxicity nebo teratogenity při dávkách do 600 mg/kg/den u potkanů nebo při dávce 100 mg/kg/den u králíků.

PFertilita, prenatální ani postnatální vývoj nebyly u potkanů ovlivněny dávkami až do 250 mg/kg/den. Tyto dávky vyvolaly systémovou expozici u potkanů 1 až 4krát vyšší a u králíků 5krát vyšší, než jaká je expozice po maximální doporučované dávce u lidí (300 mg).

Farmakologické studie bezpečnosti neukázaly žádné nežádoucí účinky na centrální nervové, respirační nebo kardiovaskulární funkce. Výsledky toxicity po opakovaném podávání u zvířat odpovídaly známému potenciálu lokální dráždivosti nebo očekávaným farmakologickým účinkům aliskirenu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Krospovidon Magnesium-stearát Mikrokrystalická celulosa Povidon

Koloidní bezvodý oxid křemičitý Hydroxypropylmethylcelulosa Makrogol

Mastek

Černý oxid železitý (E 172) Červený oxid železitý (E 172) Oxid titaničitý (E 171)

6.2

Inkompatibility

registrován

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

 

 

Neuchovávejte při teplotě nad 30°C. Uchovávejte v původ m obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

není

6.5Druh obalu a velikost balení

PA/Alu/PVC blistry

Balení obsahuje 7, 14, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98 nebo 280 tablet.

6.6 Zvláštní opatř ní pro likvidaci přípravku

Všechen ne oužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

P7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vícečetné balení obsahuje 84 (3x28), 98 (2x49) nebo 280 (20x14) tablet.

 

již

Na trhu nemusí být vš chny v li osti balení.

řípavek

 

Novartis Europharm Limited

Wimblehurst Road

Horsham

West Sussex, RH12 5AB

Velká Británie

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/408/001-010

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

22.08.2007

10. DATUM REVIZE TEXTU

 

 

není

registrován

 

již

 

řípavek

 

 

 

 

 

P

 

 

 

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tekturna 300 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje aliskirenum 300 mg (jako aliskiren-fumarát). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Světlečervené, bikonvexní, oválné tablety s potiskem “IU” na straně jedné a “NVR” na straně druhé.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

 

registrován

4.1

Terapeutické indikace

 

Léčba esenciální hypertenze.

 

 

 

4.3

Dávkování a způsob podání

není

 

 

 

 

Doporučená dávka přípravku Tekturna je 150 mg jed ou denně. U pacientů, jejichž krevní tlak není

dostatečně upraven, může být dávka zvýšena na 300 mg jednou denně.

Antihypertenzní účinek je přítomen v dostateč é míře (85-90 %) za dva týdny po zahájení léčby dávkou 150 mg jednou denně.

 

již

Přípravek Tekturna může být podáván samotný nebo v kombinaci s jinými antihypertenzními

přípravky (viz bod 4.4 a 5.1).

 

řípavek

 

Přípravek Tekturna by měl být užíván jednou denně s malým množstvím jídla, každý den nejlépe ve stejný čas. Grapefruitová šťáva by neměla být podávána současně s přípravkem Tekturna.

Porucha funkce led in

U pacientů s mírně ž středně závažnou poruchou funkce ledvin není nutná úprava počáteční dávky (viz bod 4.4 5.2).

Porucha funkce jater

PU pacientů s mírně až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava počáteční dávky (viz bod 5.2).

Starší pacienti (více než 65 let)

U starších pacientů není nutná úprava počáteční dávky.

Děti (do 18 let)

Podávání přípravku Tekturna dětem a mladistvým do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje (viz bod 5.2).

4.3Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Anamnéza angioedému v souvislosti s aliskirenem.

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).

Souběžné užívání aliskirenu s cyklosporinem, silným P-gp inhibitorem, a jinými účinnými P-gp inhibitory (chinidin, verapamil), je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti, kteří užívají jiné léčivé přípravky inhibitující renin-angiotensinový systém (RAS) a/nebo

 

registrován

kteří mají sníženou funkci ledvin a/nebo diabetes mellitus mají během léčby aliskirenem zvýše é

riziko hyperkalemie.

 

Aliskiren má být užíván s opatrností u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním (New York Heart Association [NYHA] funkční třída III-IV).

V případě silného a přetrvávajícího průjmu musí být léčba přípravkem Tek u na uk nčena.

Angioedém

U pacientů léčených aliskirenem byl zaznamenán angioedém, stejně tak jako u jiných látek, které ovlivňují renin-angiotenzinový systém. Jestliže se vyskytne angioedém, musí být léčba přípravkem Rasilez okamžitě ukončena a musí být zajištěna vhodná léčba a monitorování stavu do úplného a trvalého vymizení příznaků tohoto onemocnění. Jestliže je angio dém doprovázen otokem jazyka, hlasivek nebo hrtanu, musí být podán adrenalin. Dále je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest.

Pacienti s deplecí sodíku a sníženým cirkulačním objemem

U pacientů s výrazným snížením cirkulačního objemu a/ ebo deplecí solí (např. pacienti užívající vysoké dávky diuretik) by se mohla po zaháj ní léčby přípravkem Tekturna objevit symptomatická hypotenze. Tento stav by měl být upraven př d podáním přípravku Tekturna nebo by léčba měla být zahájena pod přísným lékařským dohledem.

2,00 mg/dl u mužů a/nebo rychlostijižglomerulární filtrace GFR < 30 ml/min), s dialýzou v anamnéze, nefrotickým syndrom m n bo renovaskulární hypertenzí. Z důvodu nedostatku informací o

Porucha funkce ledvin

není

 

V klinických studiích nebyl přípravek Tekturna zkoumán u pacientů s hypertenzí, kteří trpěli závažnou

poruchou funkce ledvin (sérový kreat n n ≥ 150 μmol/l nebo 1,70 mg/dl u žen a ≥ 177 μmol/l nebo

bezpečnostiípavekpřípravku T kturna by měla být pacientům s hypertenzí a závažným zhoršením funkce ledvin věnována z ýš ná opatrnost.

Opatrnosti je z potřebí, stejně tak jako u jiných látek ovlivňujících renin-angiotenzinový systém, pokud je aliskiren podáván v situacích, které mohou vést k poruše ledvin, jako je hypovolemie (např. v dřůsledku ztráty krve, závažného nebo dlouhotrvajícího průjmu, dlouhodobého zvracení atd.), onemocnění srdce, jater nebo ledvin. V postmarketingovém sledování bylo zaznamenáno akutní

Pselhání ledvin u rizikových pacientů, léčených aliskirenem, které bylo reverzibilní po ukončení léčby. V případě, že se objeví jakékoli příznaky selhání ledvin, léčba aliskirenem musí být okamžitě ukončena.

Stenóza renální arterie

Data z kontrolované klinické studie o podávání přípravku Rasilez pacientům s jednostrannou nebo bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou renální arterie u solitérní ledviny nejsou dostupná. Přesto, stejně jako u jiných látek ovlivňujících renin-angiotenzinový systém, existuje zvýšené riziko závažné hypotenze a renální insuficience včetně akutního selhání ledvin, jestliže jsou pacienti se stenózou renální arterie léčeni aliskirenem. U těchto pacientů je zapotřebí opatrnosti. Jestliže dojde k selhání ledvin, léčba musí být ukončena.

Středně silné inhibitory P-gp

Souběžné užívání aliskirenu 300 mg s ketokonazolem 200 mg vedlo ke zvýšení AUC aliskirenu o 76 %, ale u P-gp inhibitorů, jako je ketokonazol, se očekává vyšší tkáňová koncentrace než plazmatická koncentrace. Proto je zapotřebí opatrnosti, pokud je aliskiren podáván se středně silnými inhibitory, jako je ketokonazol (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Tekturna nemá známé klinicky relevantní interakce s jinými léčivými přípravky obvykle užívanými k léčbě hypertenze nebo diabetu.

Léčivé látky, které byly studovány v klinických farmakokinetických studiích a se kterými nebyly nalezeny interakce, byly acenokumarol, atenolol, celekoxib, pioglitazon, alopurinol, isosorbid- mononitrát, ramipril a hydrochlorothiazid.

Souběžné podávání aliskirenu buď s valsartanem (↓28 %), metforminem (↓28 %), aml dipinem

(↑29 %) nebo cimetidinem (↑19 %) mělo za následek změny mezi 20 % a 30 % v Cmax nebo AUC

Tekturny. Při podávání s atorvastatinem se AUC a Cmax Tekturny v rovnovážném s avu zvýšily o 50 %. Souběžné podávání Tekturny nemělo významný vliv na farmakok ne ku a orvastatinu, valsartanu, metforminu nebo amlodipinu. Výsledkem je zjištění, že pro Tekturnu a tyto souběžně podávané léčivé přípravky není nutná úprava dávkování.

Tekturna může nepatrně snížit biologickou dostupnost digoxinu.

Předběžné údaje nasvědčují tomu, že irbesartan může snižovat AUC a Cmax.

registrován

U pokusných zvířat se ukázalo, že P-gp je význam ým rozhodujícím faktorem biologické dostupnosti

Tekturny. Proto mohou induktory P-gp (třezalka tečkova á, rifampicin) snížit biologickou dostupnost Tekturny.

Interakce CYP450

 

 

Aliskiren neinhibuje isoenzymy CYP450 (CYP1A2, CYP2C8, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6,

 

 

není

CYP2E1 a CYP3A). Aliskiren ne ndukuje CYP3A4. Proto se neočekává, že by aliskiren ovlivňoval

systémovou expozici látkami, které nh bují nebo indukují tyto enzymy nebo jsou jimi

metabolizovány. Aliskiren je jen minimálně metabolizován enzymy cytochromu P450. Interakce

 

již

 

v důsledku inhibice n bo indu ce isoenzymů CYP450 se proto neočekávají. Nicméně inhibitory

Interakce P-glykoproteinu

CYP3A4ípavektaké často ovlivňují P-gp. Proto lze očekávat zvýšenou expozici aliskirenu při souběžném podávání inhibitorů CYP3A4, které také inhibují P-gp (Interakce P-glykoproteinu viz níže).

V předklinických studiích byl MDR1/Mdr1a/1b (P-gp) shledán jako hlavní efluxní transportní systém ovlivřňuj cí vstřebávání ve střevě a biliární exkreci aliskirenu. Induktory P-gp (třezalka tečkovaná, rifampicin) mohou proto snížit biologickou dostupnost Tekturny. Ačkoli toto nebylo u aliskirenu

Pstudováno, je známo, že P-gp také řídí absorpci různorodých substrátů do tkáně a P-gp inhibitory mohou zvýšit poměr koncentrací mezi tkání a plazmou. Proto mohou P-gp inhibitory více zvyšovat hladiny v tkáních než v plazmě. Potenciál pro lékové interakce v místě P-gp pravděpodobně záleží na stupni inhibice tohoto transportéru.

P-gp substráty nebo slabé inhibitory

Nebyly pozorovány závažné interakce s atenololem, digoxinem, amlodipinem nebo cimetidinem. Pokud je podáván s atorvastatinem (80 mg), AUC a Cmax aliskirenu (300 mg) v rovnovážném stavu se zvyšuje o 50%.

Středně silné inhibitory P-gp

Současné podávání ketokonazolu (200 mg) s aliskirenem (300 mg) vedlo k 80% zvýšení hladiny aliskirenu v plazmě (AUC a Cmax). Předklinické studie naznačují, že při souběžném podávání

aliskirenu s ketokonazolem dochází ke zvýšené absorpci aliskirenu ze zažívacího traktu a ke snížené biliární exkreci. Za přítomnosti ketokonazolu je možné očekávat změny plazmatických hladin aliskirenu v rozmezích, kterých by bylo dosaženo po zdvojnásobení dávky aliskirenu; aliskiren v dávkách až do 600 mg, neboli při dvojnásobku nejvyšší doporučené dávky, byl v kontrolovaných klinických studiích shledán jako dobře tolerovaný. Nicméně u P-gp inhibitorů se očekává větší zvýšení koncentrace v tkáních než v plazmě. Proto je zapotřebí opatrnosti, pokud je aliskiren podáván spolu s ketokonazolem nebo jinými středně silnými inhibitory P-gp (itrakonazol, klarithromycin, telithromycin, erythromycin, amiodaron).

Silné inhibitory P-gp

Ve studii interakce s jednorázovými dávkami u zdravých osob se ukázalo, že cyklosporin (200 a

600 mg) zvyšuje při dávce aliskirenu 75 mg hladinu aliskirenuregistrovánCmax přibližně 2,5krát a AUC přibližně 5krát. Zvyšování hladiny může narůstat se zvyšujícími se dávkami aliskirenu. Z toho důvodu je

současné užívání aliskirenu a silných inhibitorů P-gp kontraindikováno (viz bod 4.3).

Furosemid

Pokud byl aliskiren podáván souběžně s furosemidem, byly AUC a Cmax furosemidu sníženy o 28 % a 49 %. Z tohoto důvodu se doporučuje monitorování účinků při zahájení léčby a úp avě dávek

furosemidu, aby se u klinických stavů s nadměrnou objemovou zátěží zabránilo možnému relativnímu poddávkování.

Nesteroidní antirevmatika (NSAID)

Stejně jako jiné léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzinový systém, NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinek aliskirenu. U některých pacientů se sníž nou funkcí ledvin (dehydratovaní

pacienti nebo starší pacienti) může aliskiren podávaný současně s NSAID vyvolat další zhoršení

ledvinných funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto je při užívání kombinace aliskirenu s NSAID vyžadová a opatr ost, zejména u starších pacientů.

Draslík a draslík šetřící diuretika

Na základě zkušeností s podáváním jiných lát k, kt ré ovlivňují renin-angiotenzinový systém, může současné podávání draslík šetřících diuretik, přípravků k suplementaci draslíku, solných náhrad, které

obsahují draslík, nebo jiných látek, které mohou zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin), vést

 

již

ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud jenenípodávání těchto přípravků považováno za nezbytné,

doporučuje se zvýšená opatrnost.

řípavek

 

Grapefruitová šťáva

 

Možné riziko interakce m zi grapefruitovou šťávou a aliskirenem nemůže být vyloučeno pro nedostatek údajů. Grap fruitová šťáva by neměla být podávána současně s přípravkem Tekturna.

Warfarin

Účinky Tekturny na f rmakokinetiku warfarinu nebyly hodnoceny.

Příjem otravy

Strava s vysokým obsahem tuku značně snížila absorpci Tekturny.

P4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání aliskirenu těhotným ženám nejsou k dispozici. U potkanů a králíků nebyl přípravek Tekturna teratogenní (viz bod 5.3). Jiné látky, které působí přímo na RAS však byly dávány do souvislosti s těžkými malformacemi plodu a úmrtím novorozenců. Stejně jako jakýkoli léčivý přípravek, který působí přímo na RAS, přípravek Tekturna by neměl být podáván během prvního trimestru těhotenství nebo u žen, které plánují těhotenství, a je kontraindikován během druhého a třetího trimestru (viz bod 4.3). Zdravotničtí pracovníci, kteří předepisují jakoukoli látku působící na RAS, by měli ženy ve fertilním věku informovat o potenciálním riziku těchto látek během těhotenství. Jestliže dojde během léčby k otěhotnění, měla by tudíž být léčba přípravkem Tekturna ukončena.

Kojení

Není známo, zda je aliskiren vylučován do mateřského mléka žen. Přípravek Tekturna je vylučován do mléka kojících potkanů. Z toho důvodu není jeho použití u kojících žen doporučeno.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se však musí myslet na to, že při léčbě antihypertenzivy se mohou někdy objevit závratě nebo malátnost. Přípravek Tekturna má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.9 Nežádoucí účinky

Bezpečnost přípravku Tekturna byla hodnocena u více než 7 800 pacientů včetně 2 300 pacie tů, kteří byli léčeni po dobu více než 6 měsíců a u 1 200 pacientů léčených déle než 1 rok. Incidence nežádoucích účinků nebyla závislá na pohlaví, věku, tělesné hmotnosti (BMI), rase nebo etnické příslušnosti. Léčba přípravkem Tekturna měla za následek celkový výskyt nežád ucích účinků až do dávky 300 mg podobný placebu. Nežádoucí účinky byly obvykle mírné a přech dné p vahy a pouze vzácně vyžadovaly vysazení léčby. Nejčastějším nežádoucím účinkem byl průjem.

Výskyt kašle byl u pacientů léčených přípravkem Tekturna (0,9 %) podobný jako po placebu (0,6 %).

Nežádoucí účinky (Tabulka 1) jsou řazeny sestupně dle očekávané fr kvence výskytu podle následujících kriterií: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně časté (≥1/1 000, <1/100);

vzácné (≥1/10 000, <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), vč tně j dnotlivých hlášených případů. V

každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1

 

 

registrován

 

 

 

 

 

 

 

Gastrointestinální poruchy

 

není

 

Časté:

Průjem

 

Poruchy kůže a podkoží

 

 

Méně časté:

Vyrá ka

 

Vzácné:

Ang oedém

 

 

již

 

 

 

 

 

Běhemípavekléčby přípravkem Te turna se vyskytl angioedém.V kontrolovaných klinických studiích se angioedém během léčby příprav em Tekturna objevil vzácně v poměru srovnatelném s placebem nebo hydrochlorthiazidem. Případy angioedému byly taktéž zaznamenány v postmargetingovém sledování (s neznámou frek ncí ýskytu). V případě jakéhokoli příznaku nasvědčující alergické reakci (zvláště potíže s dýcháním nebo polykáním nebo otoky obličeje, končetin, očí, rtů a/nebo jazyka) musejí pacienti přerušit léčbu a kontaktovat lékaře (viz bod 4.4).

Laboratorníř nálezy

V kontrolovaných klinických studiích byly klinicky relevantní změny standardních laboratorních Pparametrů dávány do souvislosti s podáváním Tekturny méně často. V klinických studiích neměl

přípravek Tekturna u pacientů s hypertenzí klinicky závažné účinky na celkový cholesterol, HDL-C (high density lipoprotein cholesterol), triacylglyceroly na lačno, glukózu na lačno nebo kyselinu močovou.

Hemoglobin a hematokrit: Byl pozorován malý pokles hemoglobinu a hematokritu (průměrný pokles o 0,05 mmol/l a 0,16 objemových procent). Žádný pacient neukončil léčbu z důvodu anemie. Tento účinek je možné vidět také u jiných látek působících na renin-angiotensinový systém, např.u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu (ACEI) a blokátorů angiotensinových receptorů.

Sérový draslík: U pacientů s esenciální hypertenzí léčených samotným přípravkem Tekturna bylo zvýšení sérového draslíku minimální a vyskytovalo se s malou četností (0,9 % ve srovnání s 0,6 % po

placebu). V jedné studii, kde byl přípravek Tekturna podáván v kombinaci s ACEI u pacientů s diabetem, však bylo zvýšení sérového draslíku častější (5,5 %). Stejně jako u jakékoli látky působící na RAS, je u pacientů s diabetem, s onemocněním ledvin nebo se srdečním selháním indikováno rutinní monitorování hladin elektrolytů a funkce ledvin.

V postmarketingovém sledování byly hlášeny poruchy funkce ledvin a případy akutního selhání ledvin u rizikových pacientů (viz bod 4.4).

4.9 Předávkování

U lidí je dostupné jen omezené množství dat týkajících se předávkování. Nejpravděpodobnějším projevem předávkování by byla hypotenze související s antihypertenzním účinkem aliskirenu. Při výskytu symptomatické hypotenze musí být zahájena podpůrná léčba.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory reninu, ATC kód: C09XA02registrován Aliskiren je perorálně účinný, nepeptidový, silný a selektivní přímý inh b tor lidského reninu.

Inhibicí enzymu reninu aliskiren inhibuje RAS v bodě aktivace tím, že blokuje konverzi angiotensinogenu na angiotensin I a snižuje hladiny angiotensinu I a angiotensinu II. Zatímco ostatní látky, které inhibují RAS (ACEI a blokátory receptorů pro angiotensin II (ARB)), působí kompenzační

zvýšení reninové aktivity v plazmě (PRA-plasma re in activity), léčba aliskirenem snižuje PRA u

pacientů s hypertenzí přibližně o 50 až 80 %. Podob é s ížení bylo pozorováno, když byl aliskiren kombinován s jinými antihypertenzními látkami. Kli ický význam rozdílů v účinku na PRA není v současné době znám.

Hypertenze

již

U pacientů s hypertenzí přípravek Tekturnanenípodaný jednou denně v dávce 150 mg a 300 mg vyvolá na

dávce závislé snížení jak systol ckého tak i diastolického krevního tlaku. Toto snížení přetrvává po

přetrvávalo v průběhu dlouhodobé terapie a bylo nezávislé na věku, pohlaví, BMI a etnické příslušnosti. Přípra k T kturna byl studován u 1 864 pacientů ve věku 65 let a starších a u 426 pacientů ve ěku 75 let a starších.

Ve studi ch, kde byl přípravek Tekturna podáván v monoterapii, došlo k srovnatelnému poklesu krevnřho tlaku s ostatními skupinami antihypertenzních látek, včetně ACEI a ARB. Ve srovnání s Pdiuretiky (hydrochlorothiazid – HCTZ) snížil přípravek Tekturna systolický/diastolický krevní tlak o

celý 24hodinový interval (prospěch přetrvává i v časných ranních hodinách) s průměrným poměrem mezi horníípaveka dolní hodnotou diastolického tlaku až k 98 % pro dávku 300 mg. 85 až 90 % z maximálního snížení kr vního tla u bylo dosaženo po 2 týdnech podávání. Snížení krevního tlaku

17,0/12,3 mmHg, HCTZ po dávce 25 mg snížil krevní tlak o 14,4/10,5 mmHg po 12 týdnech léčby. U pacientů s diabetem a hypertenzí byla monoterapie přípravkem Tekturna účinná a bezpečná.

Jsou dostupné studie s kombinovanou terapií s přidáním Tekturny k diuretiku hydrochlorthiazidu, ACEI ramiprilu, blokátoru kalciového kanálu amlodipinu, blokátoru receptorů angiotensinu valsartanu a k betablokátoru atenololu. Tyto kombinace byly dobře snášeny. Přípravek Tekturna vyvolal aditivní účinek na snížení krevního tlaku pokud byl podáván s hydrochlorthiazidem a s ramiprilem. U pacientů, u kterých nebylo dosaženo odpovídající terapeutické odpovědi po podání 5 mg blokátoru kalciového kanálu amlodipinu, mělo přidání Tekturny v dávce 150 mg aditivní účinek na snížení krevního tlaku, který byl podobný jako u těch, kteří dostávali zvýšenou dávku amlodipinu na 10 mg, ale s nižší incidencí edému (výskyt edému po kombinaci aliskiren 150 mg/amlodipin 5 mg byl 2,1 %, po amlodipinu 10 mg byl 11,2 %). Tekturna v kombinaci s blokátorem receptorů angiotensinu

valsartanem ukázal aditivní účinek na snížení krevního tlaku ve specifické studii zaměřené na zkoumání účinků této kombinované terapie.

U obézních pacientů s hypertenzí, u kterých nebylo dosaženo odpovídající terapeutické odpovědi po podání 25 mg HCTZ, vyvolalo přidání Tekturny další snížení krevního tlaku, které bylo podobné jako přidání 300 mg irbesartanu nebo 10 mg amlodipinu. U pacientů s diabetem a hypertenzí vyvolalo přidání Tekturny k terapii ramiprilem další snížení krevního tlaku. Kombinace Tekturny s ramiprilem měla nižší výskyt kašle (1,8 %) než terapie samotným ramiprilem (4,7 %).

V kontrolovaných klinických studiích nebyl zjištěn hypotenzní účinek po podání první dávky ani vliv

na srdeční frekvenci. Excesivní snížení krevního tlaku bylo pozorovánoregistrovánméně často (0,1 %) u pacientů

s nekomplikovanou hypertenzí léčených monoterapií přípravkem Tekturna. Hypotenze byla také méně

častá (< 1 %) v průběhu kombinované terapie s jinými antihypertenzivy. Po skončení terapie se krev í tlak v průběhu několika týdnů postupně vrátil k výchozím hodnotám bez známek rebound efektu u krevního tlaku a PRA.

V tříměsíční studii s 302 pacienty s mírným stabilizovaným srdečním selháním bylo u všech pacientů,

kteří dostávali standardní léčbu ke stabilizaci srdečního selhání přidání Tek u ny 150 mg velmi dobře tolerováno. Hladiny B-typu natriuretického peptidu (BNP) byly sníženy o 25 % u Tekturny ve srovnání s placebovou větví. Nicméně klinický význam tohoto snížení není znám.

V šestiměsíční studii s 599 pacienty s hypertenzí, diabetem mellitus typu II a nefropatií, jímž byl podáván losartan 100 mg a optimální standardní antihypertenzní t rapi , bylo přidáním Tekturny 300 mg dosaženo snížení poměru albumin/kreatinin v moči (UACR) o 20 % oproti placebu, tzn.

z 58 mg/mmol na 46 mg/mmol. Poměr pacientneníů, kteř měli UACR snížen na konci studie nejméně o 50 % oproti výchozím hodnotám, byl 24,7 % a 12,5 % pro Tekturnu, respektive placebo. Klinický význam snížení UACR při absenci ovlivnění krev ího tlaku nebyl stanoven. Tekturna neovlivňuje

sérové koncentrace kreatininu, ale byl spojován se zvýše ým výskytem (4,2 % vs. 1,9 % pro placebo) koncentrace sérového draslíku ≥6,0 mmol/l, ačkoli toto nebylo statisticky významné.

Příznivý účinek Tekturny na mortalitu a kardiovaskulární morbiditu a poškození cílových orgánů není v současnosti znám.již

Srdeční elektrofyziologie

Nebylípavekhlášen žádný efe t na QT interval v randomizované dvojitě zaslepené, placebem a aktivní látkou kontrolované studii, za použití standardní a Holterovy elektrokardiografie.

5.2 Farmakokin tické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním odání bylo vrcholové koncentrace aliskirenu v plazmě dosaženo za 1-3 hodiny. Absolutnířbiologická dostupnost aliskirenu je přibližně 2-3 %. Potrava s vysokým obsahem tuku

snižuje Cmax o 85 % a AUC o 70 %. Rovnovážného stavu plazmatických koncentrací je dosaženo v P průběhu 5-7 dnů při podávání jednou denně a ustálený stav je přibližně dvakrát vyšší než po podání

počáteční dávky.

Distribuce

Po intravenózním podání byl průměrný distribuční objem v ustáleném stavu přibližně 135 l, což značí, že aliskiren se extenzivně distribuuje do extravaskulárního prostoru. Vazba aliskirenu na plazmatické proteiny je střední (47-51 %) a není závislá na koncentraci.

Metabolismus a vylučování

Průměrný poločas vylučování je přibližně 40 hodin (rozmezí 34-41 hodin). Aliskiren je převážně vylučován stolicí v nezměněné formě (78 %). Z celkové perorální dávky je přibližně 1,4 % metabolizováno. Za tento metabolismus je odpovědný enzym CYP3A4. Po perorálním podání je

přibližně 0,6 % z podané dávky nalezeno v moči. Po intravenózním podání je průměrná plazmatická clearance přibližně 9 l za hodinu.

Linearita/nelinearita

Expozice aliskirenu vzrůstá více než je proporcionální zvýšené dávce. Po jednorázovém podání dávky v rozmezí 75 až 600 mg vedlo 2 násobné zvýšení dávky k ~2,3 a 2,6 násobnému zvýšení AUC a Cmax. Nelinearita může být v rovnovážném stavu více zřetelná. Mechanismus odpovědný za odchylku od linearity nebyl identifikován. Možným mechanizmem je saturace transportérů v místě absorpce nebo v oblasti hepatobiliární clearance.

Charakteristika pacientů

registrován

Aliskiren je u dospělých pacientů účinné antihypertenzivum při dávkování jednou denně bez ohledu na pohlaví, věk, BMI a etnickou příslušnost.

U starších osob (> 65 let) je AUC o 50% vyšší než u mladých jedinců. Pohlaví, váha a etnická příslušnost nemá klinicky významný vliv na farmakokinetiku aliskirenu.

Farmakokinetika aliskirenu byla stanovována u pacientů s různým stupněm ned s a ečn sti ledvin. Relativní AUC a Cmax aliskirenu po jednorázovém podání a v ustáleném tavu byly u pacientů s poruchou funkce ledvin v rozmezí 0,8 až 2násobku hladin zdravých jed nců. Tyto změny však nekorelovaly se závažností poškození funkce ledvin. U pacientů s mírným až tředně závažným poškozením funkce ledvin není nutná úprava iniciální dávky Tekturny, avšak u pacientů se závažným poškozením funkce ledvin je nutná zvýšená opatrnost.

Farmakokinetika aliskirenu nebyla u pacientů s mírným až závažným jaterním onemocněním není

signifikantně ovlivněna. Následně není u pacientů s m rným až závažným poškozením funkce jater nutná úprava počáteční dávky aliskirenu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k b zpečnosti

Kancerogenní potenciál byl hodnocen ve 2leté studii na potkanech a v 6měsíční studii u transgenních myší. Žádný kancerogenní potencjižál nebyl zjištěn. U potkanů po dávce 1 500 mg/kg/den byl nalezen jeden adenom tlustého střeva a eden cekální adenokarcinom, které nebyly statisticky signifikantní.

potkanů.

Přestože má aliskiren známou drážd vost, bezpečnostní šíře pro člověka získaná ve studii u zdravých dobrovolníkípaveků při dávce 300 mg byla stanovena na 9-11násobek dle koncentrace ve stolici nebo 6násobek podle koncentrace v mu ose ve srovnání s dávkou 250 mg/kg/den v kancerogenní studii u

Aliskiren neměl žádný mutagenní potenciál v in vitro ani v in vivo studiích mutagenity. Tato stanovení zahrnovala testy in itro na bakteriálních a savčích buňkách a in vivo stanovení na potkanech.

Studieřre rodukční toxicity provedené s aliskirenem neodhalily jakýkoliv důkaz embryonální toxicity nebo teratogenity při dávkách do 600 mg/kg/den u potkanů nebo při dávce 100 mg/kg/den u králíků.

PFertilita, prenatální ani postnatální vývoj nebyly u potkanů ovlivněny dávkami až do 250 mg/kg/den. Tyto dávky vyvolaly systémovou expozici u potkanů 1 až 4krát vyšší a u králíků 5krát vyšší, než jaká je expozice po maximální doporučované dávce u lidí (300 mg).

Farmakologické studie bezpečnosti neukázaly žádné nežádoucí účinky na centrální nervové, respirační nebo kardiovaskulární funkce. Výsledky toxicity po opakovaném podávání u zvířat odpovídaly známému potenciálu lokální dráždivosti nebo očekávaným farmakologickým účinkům aliskirenu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek

Krospovidon Magnesium-stearát Mikrokrystalická celulosa Povidon

Koloidní bezvodý oxid křemičitý Hydroxypropylmethylcelulosa Makrogol

Mastek

Černý oxid železitý (E 172) Červený oxid železitý (E 172) Oxid titaničitý (E 171)

6.2

Inkompatibility

registrován

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

 

 

Neuchovávejte při teplotě nad 30°C. Uchovávejte v původ m obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

není

6.6Druh obalu a velikost balení

PA/Alu/PVC blistry

Balení obsahuje 7, 14, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98 nebo 280 tablet.

6.6 Zvláštní opatř ní pro likvidaci přípravku

Všechen ne oužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

P7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Vícečetné balení obsahuje 84 (3x28), 90 (3x30), 98 (2x49) nebo 280 (20x14) tablet.

 

již

Na trhu nemusí být vš chny v li osti balení.

řípavek

 

Novartis Europharm Limited

Wimblehurst Road

Horsham

West Sussex, RH12 5AB

Velká Británie

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

EU/1/07/408/011-020

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

22.08.2007

10. DATUM REVIZE TEXTU

 

 

není

registrován

 

již

 

řípavek

 

 

 

 

 

P

 

 

 

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis