Czech
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Yentreve (duloxetine hydrochloride) – Souhrn údajů o přípravku - N06AX21

Updated on site: 11-Oct-2017

Název léku Yentreve
Kód ATCN06AX21
Látkaduloxetine hydrochloride
VýrobceEli Lilly Nederland B.V.

1.NÁZEV PŘÍPRAVKU

YENTREVE 40 mg enterosolventní tvrdé tobolky

2.KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje duloxetinum 40 mg (jako hydrochlorid).

Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tobolka může obsahovat až 74 mg sacharózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka

Neprůhledné, oranžové tělo tobolky s potiskem ‘40 mg’, neprůhledné, modré víčko tobolky s potiskem ‘9545’.

4.KLINICKÉ ÚDAJE

4.1Terapeutické indikace

YENTREVE je určen k terapii středně závažného až závažného mimovolného úniku moči u žen – tzv. stresové inkontinence moči (Stress Urinary Incontinence – SUI).

Přípravek YENTREVE je indikován k léčbě dospělých.

Další informace viz bod 5.1.

4.2Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučené dávkování YENTREVE je 40 mg dvakrát denně bez závislosti na jídle. Po 2 až 4 týdnech léčby by se měl znovu zhodnotit stav pacientky pro stanovení prospěšnosti a tolerance léčby. U některých pacientek může být prospěšné zahájit léčbu dávkou 20 mg dvakrát denně po dobu dvou týdnů a poté ji zvýšit na doporučenou dávku 40 mg dvakrát denně. Stupňování dávky může snížit, i když ne eliminovat, riziko nevolnosti a závrati.

Dostupné jsou také tobolky 20 mg. K potvrzení účinnosti dávky přípravku YENTREVE 20 mg dvakrát denně jsou ovšem k dispozici pouze omezené údaje.

Účinnost YENTREVE nebyla hodnocena v placebem kontrolovaných studiích delších než tři měsíce. Prospěšnost léčby by měla být posuzována v pravidelných intervalech.

Kombinace podávání YENTREVE a cvičení svalů pánevního dna (pelvic floor muscle training – PFMT) může být efektivnější než použití těchto typů léčby samostatně. Doporučuje se tedy věnovat pozornost současnému PFMT.

Dávkování při zhoršené funkci jater

YENTREVE se nesmí používat u žen s onemocněním jater, které vede k poruše jaterních funkcí (viz bod 4.3 a 5.2).

Dávkování při snížené funkci ledvin

U pacientek s lehkou až střední poruchou renálních funkcí není třeba upravovat dávkování (clearance kreatininu od 30 do 80 ml/min). Přípravek YENTREVE nesmí užívat pacientky s těžkým postižením ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min, viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost duloxetinu při léčbě stresové inkontinence moči poruchy nebyla stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U starších pacientek je při terapii třeba opatrnosti.

Ukončení léčby

Léčba by neměla být ukončena náhle. Při ukončování terapie přípravkem YENTREVE by měla být dávka snižována postupně v průběhu nejméně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko možných příznaků z vysazení (viz bod 4.4 a 4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo po ukončení léčby objeví příznaky nesnášenlivosti, může být zvážen návrat k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař ve snižování dávky dále pokračovat, ale pomalejším tempem.

Způsob podání

K perorálnímu podání.

4.3Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku léčivého přípravku uvedenou v bodě 6.1.

Onemocnění jater vedoucí k poruše jaterních funkcí (viz bod 5.2).

YENTREVE se nesmí podávat v kombinaci s neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy - IMAO (viz bod 4.5).

YENTREVE se nesmí používat v kombinaci s inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin, ciprofloxacin nebo enoxacin vzhledem k tomu, že tato kombinace má za následek zvýšení plazmatických hladin duloxetinu (viz bod 4.5).

Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) (viz bod 4.4).

Zahájení léčby přípravkem YENTREVE je kontraindikováno u pacientek s nekontrolovanou hypertenzí, protože může vystavit tyto pacientky potenciálnímu riziku hypertenzní krize (viz bod 4.4 a

4.8).

4.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Mánie a křeče

YENTREVE je třeba podávat s opatrností pacientkám s anamnézou mánie, bipolární poruchy a/nebo křečí.

Serotoninový syndrom

Stejně jako u ostatních serotonergních látek se, může při léčbě duloxetinem, vyskytnout serotoninový syndrom, potenciálně život ohrožující stav, zvláště při současném užívání dalších serotonergních látek (včetně SSRI, SNRI, tricyklických antidepresiv nebo triptanů), látek, které narušují serotoninový metabolizmus, jako jsou IMAO, nebo antipsychotik a dalších antagonistů dopaminu, které mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterové systémy (viz body 4.3 a 4.5).

Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), autonomní nestabilitu (např. tachykardii, nestabilní krevní tlak, hypertermii), nervosvalové poruchy (např. hyperreflexii, poruchy koordinace) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzeu, zvracení, průjem).

Je-li současné užívání duloxetinu a dalších serotonergních látek, které mohou ovlivňovat serotonergní a/nebo dopaminergní neurotransmiterové systémy, klinicky opodstatněné, doporučuje se pečlivé sledování pacienta, zejména na začátku léčby a při zvyšování dávek.

Třezalka

K nežádoucím účinkům může častěji docházet při současném užití přípravku YENTREVE a přípravků z léčivých rostlin obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).

Mydriáza

Ve spojení s užíváním duloxetinu byla popisována mydriáza, je proto zapotřebí opatrnosti při podávání přípravku pacientkám se zvýšeným nitroočním tlakem nebo s rizikem akutního glaukomu s úzkým úhlem.

Krevní tlak a srdeční frekvence

U některých pacientek bylo podávání duloxetinu spojeno se zvýšením krevního tlaku a klinicky významnou hypertenzí. Může to být způsobeno noradrenergním účinkem duloxetinu. Při podávání duloxetinu byly hlášeny případy hypertenzní krize, zvláště u pacientek s preexistující hypertenzí. U pacientek se známou hypertenzí a/nebo jiným kardiálním onemocněním se proto doporučuje monitorovat krevní tlak, obzvlášť v průběhu prvního měsíce léčby. U pacientek, u kterých by jejich zdravotní stav mohl být ohrožen zrychlenou srdeční frekvencí nebo zvýšeným krevním tlakem, by měl být duloxetin používán se zvýšenou opatrností. Zvýšená opatrnost je také zapotřebí, pokud je duloxetin užíván společně s léčivými přípravky, které mohou ovlivnit jeho metabolismus (viz bod 4.5). U pacientek, u kterých se při užívání duloxetinu projevilo setrvalé zvýšení krevního tlaku, by měla být zvážena redukce dávky nebo postupné vysazení duloxetinu (viz bod 4.8). U pacientek

s nekontrolovanou hypertenzí léčba duloxetinem nesmí být zahájena (viz bod 4.3).

Poruchy funkce ledvin

U dialyzovaných pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) se vyskytují zvýšené plazmatické hladiny duloxetinu. U pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin viz bod 4.3. Terapie pacientek s lehkou nebo středně závažnou poruchou funkce ledvin viz bod 4.2.

Krvácení

V souvislosti s podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu/noradrenalinu (SNRI) včetně duloxetinu, byly popsány krvácivé projevy jako ekchymózy, purpura a gastrointestinální krvácení. Je doporučena zvýšená opatrnost u pacientek užívajících antikoagulancia a/nebo léčivé přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. NSAID nebo kyselinu acetylsalicylovou (ASA)), a u pacientek se známým sklonem ke krvácivosti.

Vysazení léčby

Při ukončení léčby jsou příznaky z vysazení časté, zvláště jestliže je léčba přerušena náhle (viz bod 4.8). V klinické studii se při náhlém ukončení léčby objevily nežádoucí účinky přibližně u 44 % pacientek léčených přípravkem YENTREVE a 24 % pacientek léčených placebem.

Riziko příznaků z vysazení, pozorované u SSRI a SNRI, může být závislé na různých faktorech zahrnujících délku léčby, dávku a rychlost redukce dávky. Nejčastěji hlášené účinky jsou vyjmenovány v bodu 4.8. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých pacientek však mohou být vážnější. Obvykle se objevují v průběhu prvních několika dnů po ukončení léčby, velmi vzácně ovšem byly tyto účinky popsány i u pacientek, které neúmyslně zapomněly užít dávku. Obecně tyto účinky samy mizí v průběhu 2 týdnů, ačkoliv u některých jednotlivců může být jejich

trvání prodlouženo (2-3 měsíce nebo více). Při ukončování léčby se proto doporučuje snižovat dávku duloxetinu postupně v průběhu nejméně dvou týdnů podle potřeb pacientky (viz bod 4.2).

Hyponatrémie

Při podávání přípravku YENTREVE byla hlášena hyponatrémie, včetně případů s nižší hladinou sodíku než 110 mmol/l. Hyponatrémie může být způsobena syndromem nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Většina případů hyponatrémie byla hlášena u starších pacientů, obzvláště při současném výskytu porušené rovnováhy tekutin anebo při predispozici k ní. Opatrnosti je zapotřebí u pacientek se zvýšeným rizikem vzniku hyponatrémie, jako jsou starší pacientky, pacientky s cirhózou nebo dehydratované pacientky nebo pacientky léčené diuretiky.

Deprese, suicidální myšlenky a chování

Ačkoliv přípravek YENTREVE není indikován k léčbě deprese, jeho léčivá látka duloxetin existuje také jako antidepresivum. Deprese je spojena se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškození a sebevraždy (sebevražedné příhody). Toto riziko přetrvává, dokud nenastane signifikantní remise. Protože zlepšení stavu nemusí nastat v několika prvních i dalších týdnech léčby, pacienti by měli být pečlivě monitorováni, dokud se toto zlepšení nedostaví. Zvýšené riziko sebevraždy v časném stadiu zotavování je všeobecnou klinickou zkušeností. U pacientů s anamnézou sebevražedného jednání a u pacientů vykazujících významný stupeň suicidálních úvah před zahájením léčby je vyšší riziko suicidálních úvah nebo suicidálního chování. Tito pacienti by měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických hodnocení použití antidepresiv u psychiatrických onemocnění prokázala mírné zvýšení rizika suicidálního chování při léčbě antidepresivy ve srovnání s placebem u pacientů mladších 25ti let.

Při léčbě duloxetinem nebo krátce po jeho vysazení byly popsány případy výskytu suicidálních myšlenek a chování (viz bod 4.8). Lékaři by měli pacientům umožnit kdykoliv se svěřit s úzkostnými nebo depresivními myšlenkami, pocity a náladami. Pokud se v průběhu léčby přípravkem

YENTREVE u pacientky rozvinou příznaky agitovanosti nebo deprese, je doporučeno vyhledat odbornou lékařskou pomoc specialisty, neboť deprese je závažný zdravotní problém. Jestliže je rozhodnuto zahájit antidepresivní medikaci, je doporučeno postupné vysazení přípravku YENTREVE (viz bod 4.2).

Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let

Přípravek YENTREVE se nesmí používat při léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Sebevražedné chování (sebevražedné pokusy, sebevražedné myšlenky) a nepřátelství (především agresivita, opoziční chování a hněv), byly častěji pozorovány v klinických studiích u dětí a dospívajících léčených antidepresivy, v porovnání s těmi léčenými placebem. Jestliže je přece jen na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, musí být pacient pečlivě monitorován s ohledem na výskyt příznaků suicidálního chování. Mimo to údaje o bezpečnosti dlouhodobého podávání u dětí a dospívajících s ohledem na růst, dospívání a kognitivní a behaviorální vývoj nejsou k dispozici.

Léčivé přípravky obsahující duloxetin

Duloxetin se používá pod různými obchodními názvy ve více indikacích (léčba diabetické neuropatické bolesti, depresivní porucha, generalizovaná úzkostná porucha a stresová močová inkontinence). Je nutné se vyvarovat užívání více než jednoho z těchto přípravků současně.

Hepatitida/ zvýšení hladiny jaterních enzymů

Při podávání duloxetinu byly hlášeny případy poškození jater, včetně závažného zvýšení hladiny jaterních enzymů (>10 násobek horní hranice normy), hepatitidy a žloutenky (viz bod 4.8). Většina z nich se objevila v průběhu prvních měsíců léčby. Charakter poškození jater byl převážně hepatocelulární. Duloxetin by měl být podáván s opatrností u pacientek léčených dalšími léčivými přípravky spojovanými s poškozením jater.

Akatizie/psychomotorický neklid

Použití duloxetinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou se často pohybovat, spojenou s neschopností zůstat klidně sedět či

stát. Nejpravděpodobnější výskyt těchto účinků je v průběhu prvních několika týdnů léčby. U pacientek s těmito příznaky může být další zvyšování dávky škodlivé.

Sacharóza

YENTREVE enterosolventní tvrdé tobolky obsahují sacharózu. Pacientky se vzácnými vrozenými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo i sacharázo- izomaltázovou deficiencí by tento přípravek neměly užívat.

4.5Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO): vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu by duloxetin neměl být podáván současně s neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo v období minimálně 14 dní po ukončení léčby IMAO. Vzhledem k plazmatickému poločasu duloxetinu se doporučuje minimálně pětidenní odstup od vysazení YENTREVE do zahájení terapie IMAO (viz bod 4.3).

Současné podávání přípravku YENTREVE se selektivními reverzibilními IMAO, jako je moklobemid se nedoporučuje (viz bod 4.4). Antibiotikum linezolid je reverzibilní neselektivní IMAO a pacientům léčeným přípravkem Yentreve se nemá podávat (viz bod 4.4).

Inhibitory CYP 1A2: vzhledem k tomu, že CYP1A2 je zapojen do metabolismu duloxetinu, současné podávání duloxetinu se silnými inhibitory CYP1A2 pravděpodobně zvyšuje koncentraci duloxetinu. Fluvoxamin (100 mg jedenkrát denně) – silný inhibitor CYP1A2 – snížil zdánlivou plazmatickou clearance duloxetinu asi o 77 % a hodnotu AUCo-t zvýšil 6-ti násobně. Proto by přípravek YENTREVE neměl být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP1A2, jakým je fluvoxamin (viz bod 4.3).

Léky ovlivňující CNS: riziko při podávání duloxetinu v kombinaci s ostatními léky působícími na CNS nebylo systematicky hodnoceno s výjimkou případů popsaných v tomto bodě. Opatrnost se doporučuje při podávání přípravku YENTREVE v kombinaci s jinými centrálně působícími léky a látkami včetně alkoholu a sedativních přípravků (např. benzodiazepiny, morfinomimetika, antipsychotika, fenobarbital, sedativní antihistaminika).

Serotonergní látky: serotoninový syndrom byl vzácně popsán u pacientů užívajících SSRI/SNRI společně se serotonergními látkami. Je třeba dbát opatrnosti, je-li přípravek YENTREVE podáván v kombinaci se serotonergními látkami jako jsou SSRI, SRNI, tricyklickými antidepresivy jako klomipramin nebo amitriptylin, IMAO jako moklobemid nebo linezolid, třezalkou tečkovanou

(Hypericum perforatum), nebo triptany, tramadolem, pethidinem a tryptofanem (viz bod 4.4).

Účinky duloxetinu na ostatní léčivé přípravky

Léky metabolizované CYP1A2: farmakokinetika theofylinu, substrátu CYP1A2, nebyla významně ovlivněna současným podáním duloxetinu (60 mg dvakrát denně).

Léky metabolizované CYP2D6: duloxetin je středně silný inhibitor CYP2D6. Jestliže byl duloxetin podáván v dávce 60 mg dvakrát denně s jednorázovou dávkou desipraminu, který je substrátem

CYP2D6, hodnota AUC desipraminu vzrostla trojnásobně. Současné podávání duloxetinu (40 mg dvakrát denně) zvyšuje AUC tolterodinu v ustáleném stavu (2 mg dvakrát denně) o 71%, ale neovlivňuje farmakokinetiku jeho aktivního 5-hydroxy-metabolitu, a úprava dávky není nutná.

Opatrnosti je zapotřebí při podávání duloxetinu v kombinaci s přípravky metabolizovanými převážně

CYP2D6 (risperidon, tricyklická antidepresiva jako jsou nortiptylin, amitryptylin a imipramin), zejména mají-li úzký terapeutický index (např. flekainid, propafenon a metoprolol).

Perorální kontraceptiva a další steroidní přípravky: výsledky in vitro studií prokazují, že duloxetin neindukuje katalytickou aktivitu CYP3A. Specifické in vivo studie lékových interakcí nebyly provedeny.

Antikoagulancia a inhibitory agregace trombocytů: vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení, které je přisuzováno farmakodynamické interakci, by měl být duloxetin podáván společně s perorálními antikoagulanci nebo inhibitory agregace trombocytů se zvýšenou opatrností. Mimo to, při současném podávání duloxetinu pacientům léčeným warfarinem byly hlášeny zvýšené hodnoty INR. Současné podávání duloxetinu společně s warfarinem (za ustálených podmínek) zdravým dobrovolníkům v rámci farmakologické klinické studie však nemělo za následek klinicky významné změny INR oproti počátečním hodnotám nebo změny farmakokinetiky R- nebo S-warfarinu.

Účinky ostatních léčivých přípravků na duloxetin

Antacida a H2- antagonisté: současné podání YENTREVE s antacidy obsahujícími sloučeniny hliníku a hořčíku nebo s famotidinem nemělo významný vliv na rychlost nebo míru absorpce duloxetinu při perorálním podání dávky 40 mg

Induktory CYP1A2: analýzy populačních farmakokinetických studií prokázaly, že kuřáci mají téměř o

50% nižší plazmatické hladiny duloxetinu ve srovnání s nekuřáky.

4.6Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

Duloxetin neměl žádný účinek na samčí plodnost a účinky u samic byly pozorovatelné až u dávek, které byly pro matku toxické.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání duloxetinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech ukázaly reprodukční toxicitu při systémové expozici duloxetinu (AUC) nižší, než je maximální expozice při klinických dávkách (viz bod 5.3).

Potenciální riziko pro člověka není známé.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, a především v pokročilém těhotenství, může zvýšit riziko perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Ačkoliv nebyly prováděny studie zkoumající souvislost mezi léčbou SNRI a rizikem vzniku PPHN, nelze vzhledem k podobnému mechanizmu účinku (inhibice zpětného vychytávání serotoninu) toto riziko vyloučit.

Podobně jako u ostatních serotonergních léčivých přípravků se symptomy z vysazení mohou vyskytnout u novorozence v případě, že jeho matka před porodem užívala duloxetin. Symptomy z vysazení vyskytující se u duloxetinu mohou zahrnovat hypotonii, třes, neklid, potíže s příjmem

potravy, dechovou tíseň a křeče. Většina případů se vyskytla při narození nebo během několika dní po porodu.

Přípravek YENTREVE by se měl během těhotenství podávat pouze v případě, že možný přínos převyšuje možné riziko pro plod. Pacientky by měly být informovány, aby v případě, že během léčby otěhotní nebo plánují otěhotnět, tuto skutečnost oznámily svému lékaři.

Kojení

Na základě studie 6 pacientek v laktaci, které nekojily své děti, bylo zjištěno, že duloxetin je velmi slabě vylučován do mateřského mléka. Odhadovaná denní dávka pro dítě je v přepočtu na mg/kg je přibližně 0,14% matčiny dávky (viz bod 5.2). Jelikož bezpečnost podávání duloxetinu u kojenců není známa, přípravek YENTREVE je v období kojení kontraindikován (viz bod 4.3).

4.7Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Užití přípravku YENTREVE může být spojeno se sedací a závratí. Pacienti by měli být poučeni, aby se v případě, pokud se u nich vyskytnou sedace nebo závratě, vyvarovali potenciálně nebezpečných činností, jako je řízení nebo obsluha strojů.

4.8Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji popisovanými nežádoucími účinky u pacientek léčených YENTREVE v klinických studiích SUI a jiných poruch funkce dolních močových cest byly nauzea, sucho v ústech, únava a zácpa. Analýza dat čtyř 12ti týdenních, placebem kontrolovaných klinických hodnocení u pacientek s SUI zahrnujících 958 pacientek léčených duloxetinem a 955 pacientek léčených placebem ukázala, že uváděné nežádoucí účinky se typicky objevovaly v prvním týdnu léčby. Většinou však byly tyto nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pouze mírné až středně závažné a vymizely během 30 dní od jejich vzniku (např. nauzea).

b. Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Tabulka 1 znázorňuje nežádoucí účinky získané ze spontánních hlášení a pozorované v placebem kontrolovaných klinických studiích.

Tabulka 1. Nežádoucí účinky

Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (1/10), časté (1/100 a <1/10), méně časté (1/1000 a

<1/100%), vzácné (1/10000 a <1/1000%) a velmi vzácné (<1/10000).

.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Velmi časté

 

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Infekce a infestace

 

 

 

 

 

 

 

Laryngitida

 

 

Poruchy imunitního

systému

 

 

 

 

 

 

Hypersenzitivita

Anafylaktická

 

 

 

 

 

reakce

 

Endokrinní poruchy

 

 

 

 

 

 

 

 

Hypotyreóza

 

 

Poruchy metabolismu

a výživy

 

 

 

 

 

Snížená chuť k

Dehydratace

Hyperglykémie

 

 

 

jídlu

 

(hlášená zvláště u

 

 

 

 

 

pacientů

 

 

 

 

 

s diabetem)

 

 

 

 

 

Hyponatrémie

 

 

 

 

 

SIADH6

 

Psychiatrické poruchy

 

 

 

 

 

Nespavost

Skřípání zuby

Suicidální

 

 

 

Agitovanost

Dezorientace

chování5,6

 

 

 

Snížení libida

Apatie

Suicidální

 

 

 

Úzkost

Abnormální

myšlenky5,7

 

 

 

Poruchy spánku

orgasmus

Mánie6

 

 

 

 

Abnormální sny

Halucinace

 

 

 

 

 

Agresivita a

 

 

 

 

 

hněv4,6

 

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Poruchy nervového

systému

 

 

 

 

Bolest hlavy

Nervozita Poruchy

Serotoninový

 

 

Závratě

pozornosti Porucha

syndrom6

 

 

Letargie

chuti

Křeče1,6

 

 

Somnolence

Špatná kvalita

Myoklonus

 

 

Třes

spánku

Akatizie6

 

 

Parestézie

 

Psychomotorický

 

 

 

 

neklid6

 

 

 

 

Extrapyramidové

 

 

 

 

symptomy6

 

 

 

 

Diskineze

 

 

 

 

Syndrom

 

 

 

 

neklidných nohou

 

Poruchy oka

 

 

 

 

 

Rozmazané vidění

Mydriáza

Glaukom

 

 

 

Zhoršení zraku

 

 

 

 

Suché oko

 

 

Poruchy ucha a labyrintu

 

 

 

 

Vertigo

Šelest1

 

 

 

 

Bolest ucha

 

 

Srdeční poruchy

 

 

 

 

 

 

Palpitace

Supraventikulární

 

 

 

Tachykardie

arytmie, převážně

 

 

 

 

fibrilace síní6

 

Cévní poruchy

 

 

 

 

 

Hypertenze3,7

Synkopa2

Hypertenzní

 

 

Návaly horka

Zvýšený krevní

krize3

 

 

 

tlak3

Ortostatická

 

 

 

 

hypotenze2

 

 

 

 

Pocit chladu na

 

 

 

 

periferii

 

Respirační, hrudní

a mediastinální poruchy

 

 

 

 

Zívání

Stažení hrdla

 

 

 

 

Krvácení z nosu

 

Gastrointestinální poruchy

 

 

 

Nauzea

Průjem

Gastrointestinální

Krev ve stolici

 

Sucho v ústech

Bolest břicha

krvácení7

Mikroskopická

 

Zácpa

Zvracení

Gastroenteritida

kolitida9

 

 

Dyspepsie

Stomatitida

 

 

 

 

Říhání

 

 

 

 

Gastritida

 

 

 

 

Dysfagie

 

 

 

 

Flatulence

 

 

 

 

Zápach z úst

 

 

Poruchy jater a žlučových cest

 

 

 

 

 

Hepatitida3

Jaterní selhání6

 

 

 

Zvýšené hladiny

Žloutenka6

 

 

 

jaterních enzymů

 

 

 

 

(ALT, AST,

 

 

 

 

alkalická fosfatáza)

 

 

 

 

Akutní poškození

 

 

 

 

jater

 

 

Velmi časté

Časté

 

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

 

 

 

 

Zvýšené pocení

 

Vyrážka

Stevens-

Kožní vaskulitida

 

 

 

Noční pocení

Johnsonův

 

 

 

 

Kopřivka

syndrom6

 

 

 

 

Kontaktní

Angioneurotický

 

 

 

 

dermatitida

edém6

 

 

 

 

Studený pot

Fotosenzitivní

 

 

 

 

Zvýšený sklon

reakce

 

 

 

 

k tvorbě modřin

 

 

Poruchy svalové a

kosterní soustavy a pojivové tkáně

 

 

 

 

 

Muskuloskeletální

Záškuby svalů

 

 

 

 

bolest

 

 

 

 

 

Napětí svalů

 

 

 

 

 

Svalová křeč

 

 

 

 

 

Trismus

 

 

Poruchy ledvin a močových cest

 

 

 

 

 

 

Močení

Retence moči6

 

 

 

 

s opožděným

Polyurie

 

 

 

 

startem

Snížení průtoku

 

 

 

 

Dysurie

moči

 

 

 

 

Nykturie

 

 

 

 

 

Časté močení

 

 

 

 

 

Abnormální pach

 

 

 

 

 

moči

 

 

Poruchy reprodukčního systému a prsu

 

 

 

 

 

 

Gynekologické

Poruchy

 

 

 

 

krvácení

menstruace

 

 

 

 

Menopauzální

Galaktorea

 

 

 

 

symptomy

Hyperprolaktiném

 

 

 

 

 

ie

 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

 

 

 

Únava

Slabost

 

Bolest na hrudi7

Poruchy stoje

 

 

Zimnice

 

Pády8

 

 

 

 

 

Divné pocity

 

 

 

 

 

Pocit chladu

 

 

 

 

 

Žízeň

 

 

 

 

 

Malátnost

 

 

 

 

 

Pocit horka

 

 

Vyšetření

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokles tělesné

Zvýšení hladiny

 

 

 

 

hmotnosti Vzestup

draslíku v krvi

 

 

 

 

tělesné hmotnosti

 

 

 

 

 

Zvýšení hladiny

 

 

 

 

 

cholesterolu v krvi

 

 

 

 

 

Zvýšení hladiny

 

 

 

 

 

kreatin fosfokinázy

 

 

 

 

 

v krvi

 

 

1Případy křečí a případy ušního šelestu byly hlášeny také po ukončení léčby.

2Případy ortostatické hypotenze a synkopy byly hlášeny hlavně na začátku léčby.

3Viz bod 4.4.

4Byly hlášeny případy výskytu agrese a hněvu zejména krátce po zahájení nebo po ukončení této léčby.

5V průběhu léčby duloxetinem nebo krátce po ukončení této léčby byly hlášeny případy výskytu suicidálních myšlenek a suicidálního chování (viz bod 4.4).

6Odhadovaná frekvence výskytu z postmarketingového sledování hlášených nežádoucích účinků, nebylo pozorováno v placebem kontrolovaných klinických hodnoceních.

7Není statisticky významný rozdíl oproti placebu.

8Pády byly častější u starších osob (≥65let).

9Frekvence výskytu odhadovaná na základě údajů ze všech klinických studií.

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Ukončení podávání duloxetinu (zvláště je-li náhlé) často vede k příznakům z vysazení. Nejčastěji hlášené příznaky jsou závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie nebo pocitů podobných elektrickému šoku, zvláště v hlavě), poruchy spánku (včetně nespavosti a intenzivních snů) únava, somnolence, agitace nebo úzkost, nauzea anebo zvracení, třes, bolest hlavy, myalgie, podrážděnost, průjem, zvýšené pocení a závrať.

Obecně u SSRI a SNRI platí, že tyto účinky bývají mírné až středně závažné a samy mizí, nicméně u některých pacientek mohou být závažné nebo déletrvající. Při ukončování léčby duloxetinem se proto doporučuje snižovat dávku postupně (viz bod 4.2 a 4.4).

Interval QT s korekcí na srdeční frekvenci u pacientů léčených duloxetinem se nelišil od intervalu, který byl stanoven u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Žádné klinicky signifikantní rozdíly nebyly pozorovány u intervalů QT, PR, QRS a QTcB mezi skupinami pacientů léčených duloxetinem a placebem.

Ve dvanáctém týdnu akutní fáze tří klinických hodnocení duloxetinu u pacientů s diabetickou neuropatickou bolestí bylo pozorováno malé, ale statisticky významné zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno. Hodnoty HbA1c byly stabilní v obou skupinách pacientů léčených duloxetinem i placebem.

V pokračovací fázi těchto hodnocení, trvající až 52 týdnů, došlo ve skupině duloxetinu i skupině běžné péče ke zvýšení hodnot HbA1c,, ale průměrné zvýšení ve skupině pacientů léčených duloxetinem bylo o 0,3% větší. Ve skupině pacientů léčených duloxetinem došlo také k malému zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno a hladiny celkového cholesterolu, zatímco u skupiny s běžnou péčí laboratorní testy vykázaly mírný pokles těchto hodnot.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9Předávkování

Byly hlášeny případy předávkování samotným duloxetinem nebo v kombinaci s dalšími léčivými přípravky, dávkami 5400 mg. Došlo k několika fatálním případům, převážně při kombinovaném předávkování, ale také při předávkování samotným duloxetinem v dávce přibližně 1000 mg. Známky a příznaky předávkování (při podávání duloxetinu samotného nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky) zahrnovaly somnolenci, kóma, serotoninový syndrom, křeče, zvracení a tachykardii.

Specifické antidotum duloxetinu není známo, ale jestliže dojde k serotoninovému syndromu, měla by být zvážena specifická léčba (podání cyproheptadinu a/nebo kontrola tělesné teploty). Při předávkování je třeba zajistit volné dýchací cesty, monitorovat vitální funkce a srdeční činnost s příslušnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Výplach žaludku může být účinný, je-li proveden krátce po požití léku nebo u symptomatických pacientů. Použití aktivního uhlí může snížit absorpci. Duloxetin má rozsáhlý distribuční objem a nelze proto předpokládat přínos forsírované diurézy, hemoperfúze nebo plazmaferézy.

5.FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antidepresiva. ATC kód: N06AX21

Mechanismus účinku

Duloxetin je kombinovaný inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) a noradrenalinu (NE).

Slabě inhibuje zpětné vychytávání dopaminu bez jakékoli signifikantní afinity k histaminergním, dopaminergním, cholinergním a adrenergním receptorům.

Farmakodynamické účinky

Ve studiích na zvířatech vede zvýšení hladin 5-HT a NE v sakrální míše ke zvýšení tonu uretry zesílenou stimulací příčně pruhovaného svalstva svěrače uretry pudendálními nervy, která se projevuje pouze během plnící fáze mikčního cyklu. U žen je předpokládán podobný mechanismus, vedoucí k silnějšímu uzávěru uretry v průběhu zadržování moči při fyzickém stresu, který by mohl vysvětlovat účinnost duloxetinu v terapii žen s SUI.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost duloxetinu podávaného v dávce 40 mg dvakrát denně v léčbě SUI byla stanovena ve čtyřech dvojitě slepých, placebem kontrolovaných studiích, v rámci kterých bylo z 1913 žen se SUI (ve věku od 22 do 83 let) randomizováno 958 pacientek k léčbě duloxetinem a 955 k užívání placeba. Hlavními měřítky účinnosti byly frekvence epizod inkontinence (Incontinence Episode Frequency - IEF)

v denících, a skóre specifického dotazníku hodnotícího kvalitu života při inkontinenci (Incontinence Specific Quality ofLlife Questionnaire - I-QOL).

Frekvence epizod inkontinence: ve všech čtyřech studiích vykazovala skupina léčená duloxetinem

50%-ní nebo vyšší pokles střední hodnoty frekvence inkontinence (IEF ) v porovnání s 33% změnou u placeba. Rozdíly byly pozorovány při každé návštěvě po 4 týdnech (duloxetin 54% a placebo 22%), 8 týdnech (duloxetin 52% a placebo 29%) a po12 týdnech léčby (duloxetin 52% a placebo 33%).

V doplňující studii zahrnující pouze pacientky s těžkou SUI, byly všechny odpovědi na léčbu duloxetinem dosaženy během 2 týdnů.

Účinnost YENTREVE nebyla hodnocena v placebem kontrolovaných studiích delších než tři měsíce. Klinická prospěšnost užívání YENTREVE ve srovnání s placebem nebyla prokázána u žen s mírnou SUI, definovanou v randomizovaných studiích jako IEF < 14/týden. U těchto žen léčba YENTREVE patrně neposkytuje větší užitek než konzervativnější behaviorální intervence.

Kvalita života (Incontinence Quality of Life- I-QOL): Skóre dotazníku I-QOL bylo signifikantně zlepšeno ve skupině pacientek léčených duloxetinem ve srovnání se skupinou léčenou placebem. (zlepšení skóre 9,2 versus 5,9, p<0,001). Při hodnocení celkového zlepšení (PGI) významně vyšší počet žen léčených duloxetinem považoval projevy stresové inkontinence za léčbou zlepšené ve srovnání s ženami užívajícími placebo (64,6% versus 50,1%, p<0,001).

YENTREVE a předešlé operace pro inkontinenci:existují omezené údaje svědčící pro skutečnost, že prospěšnost užívání YENTREVE není snížena u pacientek trpících stresovou inkontinencí moči, které dříve podstoupily chirurgický zákrok.

YENTREVE a cvičení svalů pánevního dna (Pelvic Floor Muscle Training – PFMT) : v průběhu 12- týdenní zaslepené, randomizované kontrolované studie YENTREVE prokázal významnější pokles frekvence výskytu epizod inkontinence ve srovnání jak s placebem, tak se samotným PFMT. Kombinovaná léčba (duloxetin + PFMT) prokázala výraznější zlepšení jak v používání vložek, tak ve specifické kvalitě života, než léčba samotným YENTREVE nebo samotným PFMT.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií

s přípravkem YENTREVE u všech podskupin pediatrické populace v léčbě diabetické periferní neuropatické bolesti. Informace o použití u dětí viz bod 4.2.

5.2Farmakokinetické vlastnosti

Duloxetin je podáván ve formě izolovaného enantiomeru. Je extenzívně metabolizován oxidačními enzymy (CYP1A2 a polymorfní CYP2D6) a následně konjugován. Farmakokinetika duloxetinu vykazuje mezi jednotlivými osobami rozsáhlou variabilitu (obecně 50-60%), částečně závislou na pohlaví, věku, kouření a stavu komplexu CYP 2D6.

Absorpce: Duloxetin je po perorálním podání dobře vstřebáván s dosažením Cmax za 6 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání je od 32% do 80% (průměrně 50%;

N=8 osob). Jídlo prodlužuje dobu dosažení maximální koncentrace z 6 na 10 hodin a okrajově snižuje rozsah absorpce (přibližně 11%).

Distribuce: Duloxetin je u člověka přibližně z 96% vázán na plazmatické proteiny. Váže se na albumin i na alfa-1 kyselý glykoprotein. Poškození ledvin nebo jater vazbu na bílkoviny neovlivňuje.

Biotransformace: Duloxetin je extenzívně metabolizován a jeho metabolity jsou vylučovány hlavně močí. CYP2D6 i CYP1A2 katalyzují vznik dvou hlavních metabolitů glukuronid-konjugátu 4-hydroxy duloxetinu a sulfátového konjugátu 5-hydroxy,6-methoxy duloxetinu. Cirkulující metabolity duloxetinu jsou na podkladě in vitro studií považovány za farmakologicky inaktivní. Farmakokinetika duloxetinu u slabých metabolizátorů vzhledem k CYP2D6 nebyla zvlášť zkoumána. Omezená data u těchto pacientů naznačují výskyt zvýšených plazmatických hladin duloxetinu.

Eliminace: Poločas eliminace duloxetinu se po perorálním podání pohybuje od 8 do 17 hodin (průměrně 12 hod). Po intravenózním podání se plazmatická clearance duloxetinu pohybuje od 22 l/hod do 46 l/hod (průměrně 36 l/hod). Zdánlivá plazmatická clearance duloxetinu po perorálním podání se pohybuje od 33 do 261 l/hod (průměrně 101 l/hod).

Zvláštní skupiny pacientů

Pohlaví: mezi muži a ženami byly zjištěny farmakokinetické rozdíly (zdánlivá clearance v plazmě je u žen přibližně o 50 % nižší). Z důvodu překrývání rozsahu clearance nejsou farmakokinetické rozdíly mezi pohlavími dostatečným důvodem k tomu, aby bylo ženám doporučeno užívat nižší dávky.

Věk: mezi mladšími a staršími ženami (65 let) byly nalezeny rozdíly ve farmakokinetice přípravku (u starších je zvýšena AUC přibližně o 25% a plazmatický poločas prodloužen přibližně o 25%), avšak velikost těchto rozdílů není natolik významná, aby bylo nutné upravovat dávku.

Poškození ledvin: dialyzované pacientky v konečném stadiu selhání ledvin (end stage renal disease – ESRD) měly dvojnásobně vyšší hodnoty Cmax a AUC duloxetinu ve srovnání se zdravými jedinci. U pacientek s mírným nebo středním poškozením ledvin jsou o farmakokinetice duloxetinu k dispozici pouze omezené údaje.

Jaterní insuficience: středně závažné onemocnění jater (třída B Child-Pughovy klasifikace) ovlivňovalo farmakokinetiku duloxetinu. Zdánlivá plazmatická clearance duloxetinu byla u těchto pacientek ve srovnání se zdravými jedinci o 79 % nižší, konečný poločas byl 2,3-krát delší a AUC 3,7- krát vyšší. U pacientek s lehkou nebo s těžkou jaterní insuficiencí nebyla farmakokinetika duloxetinu a jeho metabolitů studována.

Kojící matky: Dispozice duloxetinu byla studována u 6 žen v laktaci, v období nejdříve 12 týdnů po porodu. Duloxetin je detekovatelný v mateřském mléce, a ustálené koncentrace v mateřském mléce dosahují přibližně jedné čtvrtiny plazmatických koncentrací. Při dávce 40 mg dvakrát denně je množství duloxetinu v mateřském mléce přibližně 7 µg/den. Laktace neovlivňuje farmakokinetiku duloxetinu.

5.3Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Duloxetin nevykázal ve standardním souboru testů genotoxicitu a v pokusech na potkanech nebyl kancerogenní. V játrech byly u potkanů v průběhu studií na kancerogenitu popsány vícejaderné buňky s absencí jiných histopatologických změn. Přesný mechanismus vzniku a klinický význam je neznámý. Myší samice, kterým byl duloxetin podáván po dobu 2 let, měly zvýšenou incidenci hepatocelulárních adenomů a karcinomů pouze při podávání vysokých dávek (144 mg/kg/den), tyto nádory byly ale považovány za sekundární následek indukce hepatálních mikrosomálních enzymů.

Není známo, zda jsou výsledky studií na myších relevantní i pro lidi. Samice potkanů, kterým byl podáván duloxetin před a v průběhu páření a na počátku březosti v systémových dávkách odpovídajících maximálním klinickým dávkám (AUC), měly nižší spotřebu potravy, pokles tělesné hmotnosti, poruchy estrálního cyklu, pokles v ukazatelích porodnosti živých mláďat, nižší přežití novorozených mláďat a jejich opožděný růst. Ve studii embryotoxicity u králíků byl pozorován vyšší výskyt kardiovaskulárních a skeletálních malformací při systémových dávkách odpovídajících maximálním klinickým dávkám (AUC). V jiné studii, testující vyšší dávky odlišné soli duloxetinu, nebyly malformace pozorovány. Ve studiích prenatální a postnatální toxicity u potkanů duloxetin indukoval nežádoucí účinky v chování u potomků při dávkách nižších než maximální klinická expozice (AUC).

Studie s nedospělými krysami zjistily přechodný neurobehaviorální účinek a významně sníženou tělesnou hmotnost a spotřebu jídla, indukci jaterních enzymů a hepatocelulární vakuolizaci při dávce

45mg/kg/den. Celkový toxikologický profil duloxetinu byl u nedospělých krys podobný profilu u dospělých krys. Dávka, při které nebyl pozorován žádný nežádoucí účinek, byla stanovena na

20mg/kg/den.

6.FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:

Hypromelóza

Acetátosukcinát hypromelózy

Sacharóza

Zrněný cukr

Mastek

Oxid titaničitý (E171)

Triethyl-citrát

Tobolka:

želatina natrium-lauryl-sulfát oxid titaničitý (E 171) indigokarmín (E 132)

červený oxid železitý-syntetický (E172) žlutý oxid železitý-syntetický (E172)

černý inkoust

černý inkoust:

černý oxid železitý-syntetický (E172) propylenglykol

šelak

6.2Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3Doba použitelnosti

3 roky.

6.4Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte při teplotě do

30° C.

6.5Druh obalu a velikost balení

Polyvinylchloridový (PVC), polyethylenový (PE) a polychlorotrifluoroethylenový (PCTFE) blistr uzavřený hliníkovou folií.

Velikost balení: 28, 56, 98, 140 a 196 (2x98) tobolek

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Eli Lilly Nederland B.V., Papendorpseweg 83, 3528 BJ Utrecht, Nizozemsko.

8.REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

EU/1/04/280/002

EU/1/04/280/003

EU/1/04/280/004

EU/1/04/280/005

EU/1/04/280/006

9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. srpna 2004

Datum prodloužení registrace: 24. června 2009

10.DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) http://www.ema.europa.eu

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

YENTREVE 20 mg enterosolventní tvrdé tobolky.

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tobolka obsahuje duloxetinum 20 mg (jako hydrochlorid).

Pomocná látka/Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tobolka může obsahovat až 37 mg sacharózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tvrdá tobolka

Neprůhledné, modré tělo tobolky s potiskem ‘20 mg’, neprůhledné, modré víčko tobolky s potiskem ‘9544’.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

YENTREVE je určen k terapii středně závažného až závažného mimovolného úniku moči u žen – tzv. stresové inkontinence moči (Stress Urinary Incontinence – SUI).

Přípravek YENTREVE je indikován k léčbě dospělých.

Další informace viz bod 5.1.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučené dávkování YENTREVE je 40 mg dvakrát denně bez závislosti na jídle. Po 2 až 4 týdnech léčby by se měl znovu zhodnotit stav pacientky pro stanovení prospěšnosti a tolerance léčby. U některých pacientek může být prospěšné zahájit léčbu dávkou 20 mg dvakrát denně po dobu dvou týdnů a poté ji zvýšit na doporučenou dávku 40 mg dvakrát denně. Stupňování dávky může snížit, i když ne eliminovat, riziko nevolnosti a závrati.

K potvrzení účinnosti dávky přípravku YENTREVE 20 mg dvakrát denně jsou ovšem k dispozici pouze omezené údaje.

Účinnost YENTREVE nebyla hodnocena v placebem kontrolovaných studiích delších než tři měsíce. Prospěšnost léčby by měla být posuzována v pravidelných intervalech.

Kombinace podávání YENTREVE a cvičení svalů pánevního dna (pelvic floor muscle training – PFMT) může být efektivnější než použití těchto typů léčby samostatně. Doporučuje se tedy věnovat pozornost současnému PFMT.

Dávkování při zhoršené funkci jater

YENTREVE se nesmí používat u žen s onemocněním jater, které vede k poruše jaterních funkcí (viz bod 4.3a 5.2).

Dávkování při snížené funkci ledvin

U pacientek s lehkou až střední poruchou renálních funkcí není třeba upravovat dávkování (clearance kreatininu od 30 do 80 ml/min). Přípravek YENTREVE nesmí užívat pacientky s těžkým postižením ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min, viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost duloxetinu při léčbě stresové inkontinence moči poruchy nebyla stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U starších pacientek je při terapii třeba opatrnosti.

Ukončení léčby

Léčba by neměla být ukončena náhle. Při ukončování terapie přípravkem YENTREVE by měla být dávka snižována postupně v průběhu nejméně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko možných příznaků z vysazení (viz bod 4.4 a 4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo po ukončení léčby objeví příznaky nesnášenlivosti, může být zvážen návrat k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař ve snižování dávky dále pokračovat, ale pomalejším tempem.

Způsob podání

K perorálnímu podání.

4.3 Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku léčivého přípravku uvedenou v bodě 6.1.

Onemocnění jater vedoucí k poruše jaterních funkcí (viz bod 5.2).

YENTREVE se nesmí podávat v kombinaci s neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy - IMAO (viz bod 4.5).

YENTREVE se nesmí používat v kombinaci s inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin, ciprofloxacin nebo enoxacin vzhledem k tomu, že tato kombinace má za následek zvýšení plazmatických hladin duloxetinu (viz bod 4.5).

Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) (viz bod 4.4).

Zahájení léčby přípravkem YENTREVE je kontraindikováno u pacientek s nekontrolovanou hypertenzí, protože může vystavit tyto pacientky potenciálnímu riziku hypertenzní krize (viz bod 4.4 a 4.8).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Mánie a křeče

YENTREVE je třeba podávat s opatrností pacientkám s anamnézou mánie, bipolární poruchy a/nebo křečí.

Serotoninový syndrom

Stejně jako u ostatních serotonergních látek se, může při léčbě duloxetinem, vyskytnout serotoninový syndrom, potenciálně život ohrožující stav, zvláště při současném užívání dalších serotonergních látek (včetně SSRI, SNRI, tricyklických antidepresiv nebo triptanů), látek, které narušují serotoninový metabolizmus, jako jsou IMAO, nebo antipsychotik a dalších antagonistů dopaminu, které mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterové systémy (viz body 4.3 a 4.5).

Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), autonomní nestabilitu (např. tachykardii, nestabilní krevní tlak, hypertermii), nervosvalové poruchy (např. hyperreflexii, poruchy koordinace) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzeu, zvracení, průjem).

Je-li současné užívání duloxetinu a dalších serotonergních látek, které mohou ovlivňovat serotonergní a/nebo dopaminergní neurotransmiterové systémy, klinicky opodstatněné, doporučuje se pečlivé sledování pacienta, zejména na začátku léčby a při zvyšování dávek.

Třezalka

K nežádoucím účinkům může častěji docházet při současném užití přípravku YENTREVE a přípravků z léčivých rostlin obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).

Mydriáza

Ve spojení s užíváním duloxetinu byla popisována mydriáza, je proto zapotřebí opatrnosti při podávání přípravku pacientkám se zvýšeným nitroočním tlakem nebo s rizikem akutního glaukomu s

úzkým úhlem.

Krevní tlak a srdeční frekvence

U některých pacientek bylo podávání duloxetinu spojeno se zvýšením krevního tlaku a klinicky významnou hypertenzí. Může to být způsobeno noradrenergním účinkem duloxetinu. Při podávání duloxetinu byly hlášeny případy hypertenzní krize, zvláště u pacientek s preexistující hypertenzí. U pacientek se známou hypertenzí a/nebo jiným kardiálním onemocněním se proto doporučuje monitorovat krevní tlak, obzvlášť léčby průběhu prvního měsíce léčby. U pacientek, u kterých by jejich zdravotní stav mohl být ohrožen zrychlenou srdeční frekvencí nebo zvýšeným krevním tlakem, by měl být duloxetin používán se zvýšenou opatrností. Zvýšená opatrnost je také zapotřebí, pokud je duloxetin užíván společně s léčivými přípravky, které mohou ovlivnit jeho metabolismus (viz bod 4.5). U pacientek, u kterých se při užívání duloxetinu projevilo setrvalé zvýšení krevního tlaku, by měla být zvážena redukce dávky nebo postupné vysazení duloxetinu (viz bod 4.8). U pacientek

s nekontrolovanou hypertenzí léčba duloxetinem nesmí být zahájena (viz bod 4.3).

Poruchy funkce ledvin

U dialyzovaných pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) se vyskytují zvýšené plazmatické hladiny duloxetinu. U pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin viz bod 4.3. Terapie pacientek s lehkou nebo středně závažnou poruchou funkce ledvin viz bod 4.2.

Krvácení

V souvislosti s podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu/noradrenalinu (SNRI) včetně duloxetinu, byly popsány krvácivé projevy jako ekchymózy, purpura a gastrointestinální krvácení. Je doporučena zvýšená opatrnost u pacientek užívajících antikoagulancia a/nebo léčivé přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. NSAID nebo kyselinu acetylsalicylovou (ASA)), a u pacientek se známým sklonem ke krvácivosti.

Vysazení léčby

Při ukončení léčby jsou příznaky z vysazení časté, zvláště jestliže je léčba přerušena náhle (viz bod 4.8). V klinické studii se při náhlém ukončení léčby objevily nežádoucí účinky přibližně u 44 % pacientek léčených přípravkem YENTREVE a 24 % pacientek léčených placebem.

Riziko příznaků z vysazení, pozorované u SSRI a SNRI, může být závislé na různých faktorech zahrnujících délku léčby, dávku a rychlost redukce dávky. Nejčastěji hlášené účinky jsou vyjmenovány v bodu 4.8. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých pacientek však mohou být vážnější. Obvykle se objevují v průběhu prvních několika dnů po ukončení léčby, velmi vzácně ovšem byly tyto účinky popsány i u pacientek, které neúmyslně zapomněly užít dávku. Obecně tyto účinky samy mizí v průběhu 2 týdnů, ačkoliv u některých jednotlivců může být jejich

trvání prodlouženo (2-3 měsíce nebo více). Při ukončování léčby se proto doporučuje snižovat dávku duloxetinu postupně v průběhu nejméně dvou týdnů podle potřeb pacientky (viz bod 4.2).

Hyponatrémie

Při podávání přípravku Yentreve byla hlášena hyponatrémie, včetně případů s nižší hladinou sodíku než 110 mmol/l. Hyponatrémie může být způsobena syndromem nedostatečné sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Většina případů hyponatrémie byla hlášena u starších pacientů, obzvláště při současném výskytu porušené rovnováhy tekutin anebo při predispozici k ní. Opatrnosti je zapotřebí u pacientek se zvýšeným rizikem vzniku hyponatrémie, jako jsou starší pacientky, pacientky s cirhózou nebo dehydratované pacientky nebo pacientky léčené diuretiky.

Deprese, suicidální myšlenky a chování

Ačkoliv přípravek YENTREVE není indikován k léčbě deprese, jeho léčivá látka duloxetin existuje také jako antidepresivum. Deprese je spojena se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškození a sebevraždy (sebevražedné příhody). Toto riziko přetrvává, dokud nenastane signifikantní remise. Protože zlepšení stavu nemusí nastat v několika prvních i dalších týdnech léčby, pacienti by měli být pečlivě monitorováni, dokud se toto zlepšení nedostaví. Zvýšené riziko sebevraždy v časném stadiu zotavování je všeobecnou klinickou zkušeností. U pacientů s anamnézou sebevražedného jednání a u pacientů vykazujících významný stupeň suicidálních úvah před zahájením léčby je vyšší riziko suicidálních úvah nebo suicidálního chování. Tito pacienti by měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických hodnocení použití antidepresiv u psychiatrických onemocnění prokázala mírné zvýšení rizika suicidálního chování při léčbě antidepresivy ve srovnání s placebem u pacientů mladších 25ti let.

Při léčbě duloxetinem nebo krátce po jeho vysazení byly popsány případy výskytu suicidálních myšlenek a chování (viz bod 4.8). Lékaři by měli pacientům umožnit kdykoliv se svěřit s úzkostnými nebo depresivními myšlenkami, pocity a náladami. Pokud se v průběhu léčby přípravkem Yentreve u pacientky rozvinou příznaky agitovanosti nebo deprese, je doporučeno vyhledat odbornou lékařskou pomoc specialisty, neboť deprese je závažný zdravotní problém. Jestliže je rozhodnuto zahájit antidepresivní medikaci, je doporučeno postupné vysazení přípravku Yentreve (viz bod 4.2).

Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let

Přípravek YENTREVE se nesmí používat při léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Sebevražedné chování (sebevražedné pokusy, sebevražedné myšlenky) a nepřátelství (především agresivita, opoziční chování a hněv), byly častěji pozorovány v klinických studiích u dětí a dospívajících léčených antidepresivy, v porovnání s těmi léčenými placebem. Jestliže je přece jen na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, musí být pacient pečlivě monitorován s ohledem na výskyt příznaků suicidálního chování. Mimo to údaje o bezpečnosti dlouhodobého podávání u dětí a dospívajících s ohledem na růst, dospívání a kognitivní a behaviorální vývoj nejsou k dispozici.

Léčivé přípravky obsahující duloxetin

Duloxetin se používá pod různými obchodními názvy ve více indikacích (léčba diabetické neuropatické bolesti, depresivní porucha, generalizovaná úzkostná porucha a stresová močová inkontinence). Je nutné se vyvarovat užívání více než jednoho z těchto přípravků současně.

Hepatitida/ zvýšení hladiny jaterních enzymů

Při podávání duloxetinu byly hlášeny případy poškození jater, včetně závažného zvýšení hladiny jaterních enzymů (>10 násobek horní hranice normy), hepatitidy a žloutenky (viz bod 4.8). Většina z nich se objevila v průběhu prvních měsíců léčby. Charakter poškození jater byl převážně hepatocelulární. Duloxetin by měl být podáván s opatrností u léčených dalšími léčivými přípravky spojovanými s poškozením jater.

Akatizie/psychomotorický neklid

Použití duloxetinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou se často pohybovat, spojenou s neschopností zůstat klidně sedět či stát. Nejpravděpodobnější výskyt těchto účinků je v průběhu prvních několika týdnů léčby. U pacientek s těmito příznaky může být další zvyšování dávky škodlivé.

Sacharóza

YENTREVE enterosolventní tvrdé tobolky obsahují sacharózu. Pacientky se vzácnými dědičnými poruchami dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí by tento přípravek neměly užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO): vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu by duloxetin neměl být podáván současně s neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) nebo v období minimálně 14 dní po ukončení léčby IMAO. Vzhledem k plazmatickému poločasu duloxetinu se doporučuje minimálně pětidenní odstup od vysazení YENTREVE do zahájení terapie IMAO (viz bod 4.3).

Současné podávání přípravku YENTREVE se selektivními reverzibilními IMAO, jako je moklobemid se nedoporučuje (viz bod 4.4). Antibiotikum linezolid je reverzibilní neselektivní IMAO a pacientům léčeným přípravkem Yentreve se nemá podávat (viz bod 4.4)

Inhibitory CYP 1A2: vzhledem k tomu, že CYP1A2 je zapojen do metabolismu duloxetinu, současné podávání duloxetinu se silnými inhibitory CYP1A2 pravděpodobně zvyšuje koncentraci duloxetinu. Fluvoxamin (100 mg jedenkrát denně) – silný inhibitor CYP1A2 – snížil zdánlivou plazmatickou clearance duloxetinu asi o 77 % a hodnotu AUCo-t zvýšil 6-ti násobně. Proto by přípravek Yentreve neměl být podáván v kombinaci se silnými inhibitory CYP1A2, jakým je fluvoxamin (viz bod 4.3).

Léky ovlivňující CNS: riziko při podávání duloxetinu v kombinaci s ostatními léky působícími na CNS nebylo systematicky hodnoceno s výjimkou případů popsaných v tomto bodě. Opatrnost se doporučuje při podávání přípravku YENTREVE v kombinaci s jinými centrálně působícími léky a látkami včetně alkoholu a sedativních přípravků (např. benzodiazepiny, morfinomimetika, antipsychotika, fenobarbital, sedativní antihistaminika).

Serotonergní látky: serotoninový syndrom byl vzácně popsán u pacientů užívajících SSRI/SNRI společně se serotonergními látkami. Je třeba dbát opatrnosti, je-li přípravek YENTREVE podáván v kombinaci se serotonergními látkami jako jsou SSRI, SNRI, tricyklickými antidepresivy jako klomipramin nebo amitriptylin, IMAO jako moklobemid nebo linezolid, třezalkou tečkovanou

(Hypericum perforatum), nebo triptany, tramadolem, pethidinem a tryptofanem (viz bod 4.4).

Účinky duloxetinu na ostatní léčivé přípravky

Léky metabolizované CYP1A2: farmakokinetika theofylinu, substrátu CYP1A2, nebyla významně ovlivněna současným podáním duloxetinu (60 mg dvakrát denně).

Léky metabolizované CYP2D6: duloxetin je středně silný inhibitor CYP2D6. Jestliže byl duloxetin podáván v dávce 60 mg dvakrát denně s jednorázovou dávkou desipraminu, který je substrátem

CYP2D6, hodnota AUC desipraminu vzrostla trojnásobně. Současné podávání duloxetinu (40 mg dvakrát denně) zvyšuje AUC tolterodinu v ustáleném stavu (2 mg dvakrát denně) o 71%, ale neovlivňuje farmakokinetiku jeho aktivního 5-hydroxy-metabolitu, a úprava dávky není nutná.

Opatrnosti je zapotřebí při podávání duloxetinu v kombinaci s přípravky metabolizovanými převážně

CYP2D6 (risperidon, tricyklická antidepresiva jako jsou nortiptylin, amitryptylin a imipramin), zejména mají-li úzký terapeutický index (např. flekainid, propafenon a metoprolol).

Perorální kontraceptiva a další steroidní přípravky: výsledky in vitro studií prokazují, že duloxetin neindukuje katalytickou aktivitu CYP3A. Specifické in vivo studie lékových interakcí nebyly provedeny.

Antikoagulancia a inhibitory agregace trombocytů: vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení, které je přisuzováno farmakodynamické interakci, by měl být duloxetin podáván společně s perorálními antikoagulanci nebo inhibitory agregace trombocytů se zvýšenou opatrností. Mimo to, při současném podávání duloxetinu pacientům léčeným warfarinem byly hlášeny zvýšené hodnoty INR. Současné podávání duloxetinu společně s warfarinem (za ustálených podmínek) zdravým dobrovolníkům v rámci farmakologické klinické studie však nemělo za následek klinicky významné změny INR oproti počátečním hodnotám nebo změny farmakokinetiky R- nebo S-warfarinu.

Účinky ostatních léčivých přípravků na duloxetin

Antacida a H2- antagonisté: současné podání YENTREVE s antacidy obsahujícími sloučeniny hliníku a hořčíku nebo s famotidinem nemělo významný vliv na rychlost nebo míru absorpce duloxetinu při perorálním podání dávky 40 mg.

Induktory CYP1A2: analýzy populačních farmakokinetických studií prokázaly, že kuřáci mají téměř o

50% nižší plazmatické hladiny duloxetinu ve srovnání s nekuřáky.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

Duloxetin neměl žádný účinek na samčí plodnost a účinky u samic byly pozorovatelné až u dávek, které byly pro matku toxické.

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání duloxetinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech ukázaly reprodukční toxicitu při systémové expozici duloxetinu (AUC) nižší, než je maximální expozice při klinických dávkách (viz bod 5.3).

Potenciální riziko pro člověka není známé.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, a především v pokročilém těhotenství, může zvýšit riziko perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Ačkoliv nebyly prováděny studie zkoumající souvislost mezi léčbou SNRI a rizikem vzniku PPHN, nelze vzhledem k podobnému mechanizmu účinku (inhibice zpětného vychytávání serotoninu) toto riziko vyloučit.

Podobně jako u ostatních serotonergních léčivých přípravků se symptomy z vysazení mohou vyskytnout u novorozence v případě, že jeho matka před porodem užívala duloxetin. Symptomy z vysazení vyskytující se u duloxetinu mohou zahrnovat hypotonii, třes, neklid, potíže s příjmem

potravy, dechovou tíseň a křeče. Většina případů se vyskytla při narození nebo během několika dní po porodu.

Přípravek YENTREVE by se měl během těhotenství podávat pouze v případě, že možný přínos převyšuje možné riziko pro plod. Pacientky by měly být informovány, aby v případě, že během léčby otěhotní nebo plánují otěhotnět, tuto skutečnost oznámily svému lékaři.

Kojení

Na základě studie 6 pacientek v laktaci, které nekojily své děti, bylo zjištěno, že duloxetin je velmi slabě vylučován do mateřského mléka. Odhadovaná denní dávka pro dítě je v přepočtu na mg/kg je přibližně 0,14% matčiny dávky (viz bod 5.2). Jelikož bezpečnost podávání duloxetinu u kojenců není známo, přípravek YENTREVE je v období kojení kontraindikován (viz bod 4.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Užití přípravku YENTREVE může být spojeno se sedací a závratí. Pacienti by měli být poučeni, aby se v případě, pokud se u nich vyskytnou sedace nebo závratě, vyvarovali potenciálně nebezpečných činností, jako je řízení nebo obsluha strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji popisovanými nežádoucími účinky u pacientek léčených YENTREVE v klinických studiích SUI a jiných poruch funkce dolních močových cest byly nauzea, sucho v ústech, únava a zácpa.

Analýza dat čtyř 12ti týdenních, placebem kontrolovaných klinických hodnocení u pacientek s SUI zahrnujících 958 pacientek léčených duloxetinem a 955 pacientek léčených placebem ukázala, že uváděné nežádoucí účinky se typicky objevovaly v prvním týdnu léčby. Většinou však byly tyto nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pouze mírné až středně závažné a vymizely během 30 dní od jejich vzniku (např. nauzea).

b. Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Tabulka 1 znázorňuje nežádoucí účinky získané ze spontánních hlášení a pozorované v placebem kontrolovaných klinických studiích.

Tabulka 1. Nežádoucí účinky

Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (1/10), časté (1/100 a <1/10) a méně časté (1/1000 a

<1/100), vzácné (1/10000 a <1/1000) a velmi vzácné (<1/10000).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Velmi časté

 

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

 

Infekce a infestace

 

 

 

 

 

 

 

 

Laryngitida

 

 

 

Poruchy imunitního systému

 

 

 

 

 

 

 

Hypersenzitivita

Anafylaktická

 

 

 

 

 

 

reakce

 

 

Endokrinní poruchy

 

 

 

 

 

 

 

 

Hypotyreóza

 

 

 

Poruchy metabolismu a výživy

 

 

 

 

 

 

Snížená chuť k

Dehydratace

Hyperglykémie

 

 

 

 

jídlu

 

(hlášená zvláště u

 

 

 

 

 

 

pacientů

 

 

 

 

 

 

s diabetem)

 

 

 

 

 

 

Hyponatrémie

 

 

 

 

 

 

SIADH6

 

 

Psychiatrické poruchy

 

 

 

 

 

 

Nespavost

Skřípání zuby

Suicidální

 

 

 

 

Agitovanost

Dezorientace

chování5,6

 

 

 

 

Snížení libida

Apatie

Suicidální

 

 

 

 

Úzkost

Abnormální

myšlenky5,7

 

 

 

 

Poruchy spánku

orgasmus

Mánie6

 

 

 

 

 

Abnormální sny

Halucinace

 

 

 

 

 

 

Agresivita a hněv4,6

 

 

Velmi časté

Časté

 

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

 

Poruchy nervového systému

 

 

 

 

 

 

Bolest hlavy

Nervozita

Serotoninový

 

 

 

Závratě

Poruchy pozornosti

syndrom6

 

 

 

Letargie

Porucha chuti

Křeče1,6

 

 

 

Somnolence

Špatná kvalita

Myoklonus

 

 

 

Třes

spánku

Akatizie6

 

 

 

Parestézie

 

 

Psychomotorický

 

 

 

 

 

 

neklid6

 

 

 

 

 

 

Extrapyramidové

 

 

 

 

 

 

symptomy6

 

 

 

 

 

 

Diskineze Syndrom

 

 

 

 

 

 

neklidných nohou

 

 

Poruchy oka

 

 

 

 

 

 

 

Rozmazané vidění

 

Mydriáza

Glaukom

 

 

 

 

 

Zhoršení zraku

 

 

 

 

 

 

Suché oko

 

 

 

Poruchy ucha a labyrintu

 

 

 

 

 

 

Vertigo

 

Šelest1

 

 

 

 

 

 

Bolest ucha

 

 

 

Srdeční poruchy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Palpitace

Supraventikulární

 

 

 

 

 

Tachykardie

arytmie, převážně

 

 

 

 

 

 

fibrilace síní6

 

 

Cévní poruchy

 

 

 

 

 

 

 

Hypertenze3,7

 

Synkopa2

Hypertenzní krize3

 

 

 

Návaly horka

 

Zvýšený krevní

Ortostatická

 

 

 

 

 

tlak3

hypotenze2

 

 

 

 

 

 

Pocit chladu na

 

 

 

 

 

 

periferii

 

 

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

 

 

 

 

 

 

Zívání

Stažení hrdla

 

 

 

 

 

 

Krvácení z nosu

 

 

Gastrointestinální poruchy

 

 

 

 

 

Nauzea

Průjem

 

Gastrointestinální

Krev ve stolici

 

 

Sucho v ústech

Bolest břicha

 

krvácení7

Mikroskopická

 

 

Zácpa

Zvracení

 

Gastroenteritida

kolitida9

 

 

 

Dyspepsie

 

Stomatitida

 

 

 

 

 

 

Říhání

 

 

 

 

 

 

Gastritida

 

 

 

 

 

 

Dysfagie

 

 

 

 

 

 

Flatulence

 

 

 

 

 

 

Zápach z úst

 

 

 

Poruchy jater a žlučových cest

 

 

 

 

 

 

 

 

Hepatitida3

Jaterní selhání6

 

 

 

 

 

Zvýšené hladiny

Žloutenka6

 

 

 

 

 

jaterních enzymů

 

 

 

 

 

 

(ALT, AST,

 

 

 

 

 

 

alkalická

 

 

 

 

 

 

fosfatáza)

 

 

 

 

 

 

Akutní poškození

 

 

 

 

 

 

jater

 

 

 

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

 

Poruchy kůže a podkožní tkáně

 

 

 

 

 

Zvýšené pocení

Vyrážka

Stevens-Johnsonův

Kožní

 

 

 

Noční pocení

syndrom6

vaskulitida

 

 

 

Kopřivka

Angioneurotický

 

 

 

 

Kontaktní

edém6

 

 

 

 

dermatitida

Fotosenzitivní

 

 

 

 

Studený pot

reakce

 

 

 

 

Zvýšený sklon

 

 

 

 

 

k tvorbě modřin

 

 

 

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Muskuloskeletální Záškuby svalů bolest

Napětí svalů Svalová křeč

Trismus

Poruchy ledvin a močových cest

 

 

 

Močení

Retence moči6

 

 

 

 

 

s opožděným

Polyurie

 

 

 

 

 

startem

Snížení průtoku

 

 

 

 

 

Dysurie

moči

 

 

 

 

 

Nykturie

 

 

 

 

 

 

Časté močení

 

 

 

 

 

 

Abnormální pach

 

 

 

 

 

 

moči

 

 

 

Poruchy reprodukčního systému a prsu

 

 

 

 

 

 

 

Gynekologické

Poruchy

 

 

 

 

 

krvácení

menstruace

 

 

 

 

 

Menopauzální

Galaktorea

 

 

 

 

 

symptomy

Hyperprolaktinémi

 

 

 

 

 

 

e

 

 

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

 

 

 

 

Únava

Slabost

 

Bolest na hrudi7

Poruchy stoje

 

 

 

Zimnice

 

Pády8

 

 

 

 

 

 

Divné pocity

 

 

 

 

 

 

Pocit chladu

 

 

 

 

 

 

Žízeň

 

 

 

 

 

 

Malátnost

 

 

 

 

 

 

Pocit horka

 

 

 

Vyšetření

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokles tělesné

Zvýšení hladiny

 

 

 

hmotnosti

draslíku v krvi

 

 

 

Vzestup tělesné

 

 

 

 

 

 

hmotnosti

 

 

 

 

 

 

Zvýšení hladiny

 

 

 

 

 

 

cholesterolu v

 

 

 

 

 

 

krvi

 

 

 

 

 

 

Zvýšení hladiny

 

 

 

 

 

 

kreatin

 

 

 

 

 

 

fosfokinázy v krvi

 

 

 

1Případy křečí a případy ušního šelestu byly hlášeny také po ukončení léčby.

2Případy ortostatické hypotenze a synkopy byly hlášeny hlavně na začátku léčby.

3Viz bod 4.4

4Byly hlášeny případy výskytu agrese a hněvu zejména krátce po zahájení nebo po ukončení této léčby.

5V průběhu léčby duloxetinem nebo krátce po ukončení této léčby byly hlášeny případy výskytu suicidálních myšlenek a suicidálního chování (viz bod 4.4)

6Odhadovaná frekvence výskytu z postmarketingového sledování hlášených nežádoucích účinků, nebylo pozorováno v placebem kontrolovaných klinických hodnoceních.

7Není statisticky významný rozdíl oproti placebu.

8Pády byly častější u starších osob (≥65let).

9Frekvence výskytu odhadovaná na základě údajů ze všech klinických studií.

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Ukončení podávání duloxetinu (zvláště je-li náhlé) často vede k příznakům z vysazení. Nejčastěji hlášené příznaky jsou závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie nebo pocitů podobných elektrickému šoku, zvláště v hlavě), poruchy spánku (včetně nespavosti a intenzivních snů) únava, somnolence, agitace nebo úzkost, nauzea anebo zvracení, třes, bolest hlavy, myalgie, podrážděnost, průjem, zvýšené pocení a závrať.

Obecně u SSRI a SNRI platí, že tyto účinky bývají mírné až středně závažné a samy mizí, nicméně u některých pacientek mohou být závažné nebo déletrvající. Při ukončování léčby duloxetinem se proto doporučuje snižovat dávku postupně (viz bod 4.2 a 4.4).

Interval QT s korekcí na srdeční frekvenci u pacientů léčených duloxetinem se nelišil od intervalu, který byl stanoven u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Žádné klinicky signifikantní rozdíly nebyly pozorovány u intervalů QT, PR, QRS a QTcB mezi skupinami pacientů léčených duloxetinem a placebem.

Ve dvanáctém týdnu akutní fáze tří klinických hodnocení duloxetinu u pacientů s diabetickou neuropatickou bolestí bylo pozorováno malé, ale statisticky významné zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno. Hodnoty HbA1c byly stabilní v obou skupinách pacientů léčených duloxetinem i placebem.

V pokračovací fázi těchto hodnocení, trvající až 52 týdnů, došlo ve skupině duloxetinu i skupině běžné péče ke zvýšení hodnot HbA1c,, ale průměrné zvýšení ve skupině pacientů léčených duloxetinem bylo o 0,3% větší. Ve skupině pacientů léčených duloxetinem došlo také k malému zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno a hladiny celkového cholesterolu, zatímco u skupiny s běžnou péčí laboratorní testy vykázaly mírný pokles těchto hodnot.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Byly hlášeny případy předávkování samotným duloxetinem nebo v kombinaci s dalšími léčivými přípravky, dávkami 5400 mg. Došlo k několika fatálním případům, převážně při kombinovaném předávkování, ale také při předávkování samotným duloxetinem v dávce přibližně 1000 mg. Známky a příznaky předávkování (při podávání duloxetinu samotného nebo v kombinaci s jinými léčivými přípravky) zahrnovaly somnolenci, kóma, serotoninový syndrom, křeče, zvracení a tachykardii.

Specifické antidotum duloxetinu není známo, ale jestliže dojde k serotoninovému syndromu, měla by být zvážena specifická léčba (podání cyproheptadinu a/nebo kontrola tělesné teploty). Při předávkování je třeba zajistit volné dýchací cesty, monitorovat vitální funkce a srdeční činnost s příslušnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Výplach žaludku může být účinný, je-li proveden krátce po požití léku nebo u symptomatických pacientů. Použití aktivního uhlí může snížit absorpci. Duloxetin má rozsáhlý distribuční objem a nelze proto předpokládat přínos forsírované diurézy, hemoperfúze nebo plazmaferézy.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antidepresiva. ATC kód: N06AX21

Mechanismus účinku

Duloxetin je kombinovaný inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) a noradrenalinu (NE). Slabě inhibuje zpětné vychytávání dopaminu bez jakékoli signifikantní afinity k histaminergním, dopaminergním, cholinergním a adrenergním receptorům.

Farmakodynamické účinky

Ve studiích na zvířatech vede zvýšení hladin 5-HT a NE v sakrální míše ke zvýšení tonu uretry zesílenou stimulací příčně pruhovaného svalstva svěrače uretry pudendálními nervy, která se projevuje pouze během plnící fáze mikčního cyklu. U žen je předpokládán podobný mechanismus, vedoucí k silnějšímu uzávěru uretry v průběhu zadržování moči při fyzickém stresu, který by mohl vysvětlovat účinnost duloxetinu v terapii žen s SUI.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost duloxetinu podávaného v dávce 40 mg dvakrát denně v léčbě SUI byla stanovena ve čtyřech dvojitě slepých, placebem kontrolovaných studiích, v rámci kterých bylo z 1913 žen se SUI (ve věku od 22 do 83 let) randomizováno 958 pacientek k léčbě duloxetinem a 955 k užívání placeba. Hlavními měřítky účinnosti byly frekvence epizod inkontinence (Incontinence Episode Frequency - IEF)

v denících, a skóre specifického dotazníku hodnotícího kvalitu života při inkontinenci (Incontinence Specific Quality ofLlife Questionnaire - I-QOL).

Frekvence epizod inkontinence: ve všech čtyřech studiích vykazovala skupina léčená duloxetinem

50%-ní nebo vyšší pokles střední hodnoty frekvence inkontinence (IEF ) v porovnání s 33% změnou u placeba. Rozdíly byly pozorovány při každé návštěvě po 4 týdnech (duloxetin 54% a placebo 22%), 8 týdnech (duloxetin 52% a placebo 29%) a po12 týdnech léčby (duloxetin 52% a placebo 33%).

V doplňující studii zahrnující pouze pacientky s těžkou SUI byly všechny odpovědi na léčbu duloxetinem dosaženy během 2 týdnů.

Účinnost YENTREVE nebyla hodnocena v placebem kontrolovaných studiích delších než tři měsíce. Klinická prospěšnost užívání YENTREVE ve srovnání s placebem nebyla prokázána u žen s mírnou SUI, definovanou v randomizovaných studiích jako IEF < 14/týden. U těchto žen léčba YENTREVE patrně neposkytuje větší užitek než konzervativnější behaviorální intervence.

Kvalita života (Incontinence Quality of Life- I-QOL): Skóre dotazníku I-QOL bylo signifikantně zlepšeno ve skupině pacientek léčených duloxetinem ve srovnání se skupinou léčenou placebem. (zlepšení skóre 9,2 versus 5,9, p<0,001). Při hodnocení celkového zlepšení (PGI) významně vyšší počet žen léčených duloxetinem považoval projevy stresové inkontinence za léčbou zlepšené ve srovnání s ženami užívajícími placebo (64,6% versus 50,1%, p<0,001).

YENTREVE a předešlé operace pro inkontinenci:existují omezené údaje svědčící pro skutečnost, že prospěšnost užívání YENTREVE není snížena u pacientek trpících stresovou inkontinencí moči, které dříve podstoupily chirurgický zákrok.

YENTREVE a cvičení svalů pánevního dna (Pelvic Floor Muscle Training – PFMT) : v průběhu 12- týdenní zaslepené, randomizované kontrolované studie YENTREVE prokázal významnější pokles frekvence výskytu epizod inkontinence ve srovnání jak s placebem, tak se samotným PFMT.

Kombinovaná léčba (duloxetin + PFMT) prokázala výraznější zlepšení jak v používání vložek, tak ve specifické kvalitě života, než léčba samotným YENTREVE nebo samotným PFMT.

Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Yentreve u všech podskupin pediatrické populace v léčbě diabetické periferní neuropatické bolesti. Informace o použití u dětí viz bod 4.2.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Duloxetin je podáván ve formě izolovaného enantiomeru. Je extenzívně metabolizován oxidačními enzymy (CYP1A2 a polymorfní CYP2D6) a následně konjugován. Farmakokinetika duloxetinu vykazuje mezi jednotlivými osobami rozsáhlou variabilitu (obecně 50-60%), částečně závislou na pohlaví, věku, kouření a stavu komplexu CYP 2D6.

Absorpce: Duloxetin je po perorálním podání dobře vstřebáván s dosažením Cmax za 6 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost po perorálním podání je od 32% do 80% (průměrně 50%; N=8 osob). Jídlo prodlužuje dobu dosažení maximální koncentrace z 6 na 10 hodin a okrajově snižuje rozsah absorpce (přibližně 11%).

Distribuce: Duloxetin je u člověka přibližně z 96% vázán na plazmatické proteiny. Váže se na albumin i na alfa-1 kyselý glykoprotein. Poškození ledvin nebo jater vazbu na bílkoviny neovlivňuje.

Biotransformace: Duloxetin je extenzívně metabolizován a jeho metabolity jsou vylučovány hlavně močí. CYP2D6 i CYP1A2 katalyzují vznik dvou hlavních metabolitů glukuronid-konjugátu 4-hydroxy duloxetinu a sulfátového konjugátu 5-hydroxy,6-methoxy duloxetinu. Cirkulující metabolity duloxetinu jsou na podkladě in vitro studií považovány za farmakologicky inaktivní. Farmakokinetika duloxetinu u slabých metabolizátorů vzhledem k CYP2D6 nebyla zvlášť zkoumána. Omezená data u těchto pacientů naznačují výskyt zvýšených plazmatických hladin duloxetinu.

Eliminace: Poločas eliminace duloxetinu se po perorálním podání pohybuje od 8 do 17 hodin (průměrně 12 hod). Po intravenózním podání se plazmatická clearance duloxetinu pohybuje od 22 l/hod do 46 l/hod (průměrně 36 l/hod). Zdánlivá plazmatická clearance duloxetinu po perorálním podání se pohybuje od 33 do 261 l/hod (průměrně 101 l/hod).

Zvláštní skupiny pacientů

Pohlaví: mezi muži a ženami byly zjištěny farmakokinetické rozdíly (zdánlivá clearance v plazmě je u žen přibližně o 50 % nižší). Z důvodu překrývání rozsahu clearance nejsou farmakokinetické rozdíly mezi pohlavími dostatečným důvodem k tomu, aby bylo ženám doporučeno užívat nižší dávky.

Věk: mezi mladšími a staršími ženami (65 let) byly nalezeny rozdíly ve farmakokinetice přípravku (u starších je zvýšena AUC přibližně o 25% a plazmatický poločas prodloužen přibližně o 25%), avšak velikost těchto rozdílů není natolik významná, aby bylo nutné upravovat dávku.

Poškození ledvin: dialyzované pacientky v konečném stadiu selhání ledvin (end stage renal disease – ESRD) měly dvojnásobně vyšší hodnoty Cmax a AUC duloxetinu ve srovnání se zdravými jedinci. U pacientek s mírným nebo středním poškozením ledvin jsou o farmakokinetice duloxetinu k dispozici pouze omezené údaje.

Jaterní insuficience: středně závažné onemocnění jater (třída B Child-Pughovy klasifikace) ovlivňovalo farmakokinetiku duloxetinu. Zdánlivá plazmatická clearance duloxetinu byla u těchto pacientek ve srovnání se zdravými jedinci o 79 % nižší, konečný poločas byl 2,3-krát delší a AUC 3,7- krát vyšší. U pacientek s lehkou nebo s těžkou jaterní insuficiencí nebyla farmakokinetika duloxetinu a jeho metabolitů studována.

Kojící matky: Dispozice duloxetinu byla studována u 6 žen v laktaci, v období nejdříve 12 týdnů po porodu. Duloxetin je detekovatelný v mateřském mléce, a ustálené koncentrace v mateřském mléce dosahují přibližně jedné čtvrtiny plazmatických koncentrací. Při dávce 40 mg dvakrát denně je množství duloxetinu v mateřském mléce přibližně 7 µg/den. Laktace neovlivňuje farmakokinetiku duloxetinu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Duloxetin nevykázal ve standardním souboru testů genotoxicitu a v pokusech na potkanech nebyl kancerogenní. V játrech byly u potkanů v průběhu studií na kancerogenitu popsány vícejaderné buňky s absencí jiných histopatologických změn. Přesný mechanismus vzniku a klinický význam je neznámý. Myší samice, kterým byl duloxetin podáván po dobu 2 let, měly zvýšenou incidenci hepatocelulárních adenomů a karcinomů pouze při podávání vysokých dávek (144 mg/kg/den), tyto nádory byly ale považovány za sekundární následek indukce hepatálních mikrosomálních enzymů. Není známo, zda jsou výsledky studií na myších relevantní i pro lidi. Samice potkanů, kterým byl podáván duloxetin před a v průběhu páření a na počátku březosti v systémových dávkách odpovídajících maximálním klinickým dávkám (AUC), měly nižší spotřebu potravy, pokles tělesné hmotnosti, poruchy estrálního cyklu, pokles v ukazatelích porodnosti živých mláďat, nižší přežití novorozených mláďat a jejich opožděný růst. Ve studii embryotoxicity u králíků byl pozorován vyšší výskyt kardiovaskulárních a skeletálních malformací při systémových dávkách odpovídajících maximálním klinickým dávkám (AUC). V jiné studii, testující vyšší dávky odlišné soli duloxetinu, nebyly malformace pozorovány. Ve studiích prenatální a postnatální toxicity u potkanů duloxetin indukoval nežádoucí účinky v chování u potomků při dávkách nižších než maximální klinická expozice (AUC).

Studie s nedospělými krysami zjistily přechodný neurobehaviorální účinek a významně sníženou tělesnou hmotnost a spotřebu jídla, indukci jaterních enzymů a hepatocelulární vakuolizaci při dávce 45mg/kg/den. Celkový toxikologický profil duloxetinu byl u nedospělých krys podobný profilu u dospělých krys. Dávka, při které nebyl pozorován žádný nežádoucí účinek, byla stanovena na

20mg/kg/den.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:

Hypromelźa

Acetátosukcinát hypromelózy

Sacharóza

Zrněný cukr

Mastek

Oxid titaničitý (E171)

Triethyl-citrát

Tobolka:

želatina natrium-lauryl-sulfát oxid titaničitý (E171) indigokarmín (E 132)

černý inkoust

Černý inkoust:

černý oxid železitý-syntetický (E172) propylenglykol

šelak

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte při teplotě do

30° C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Polyvinylchloridový (PVC), polyethylenový (PE) a polychlorotrifluoroethylenový (PCTFE) blistr uzavřený hliníkovou folií.

Velikost balení: 28, 56 a 98 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Eli Lilly Nederland B.V., Papendorpseweg 83, 3528 BJ Utrecht, Nizozemsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

EU/1/04/280/001

EU/1/04/280/007

EU/1/04/280/008

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. srpna 2004

Datum prodloužení registrace: 24. června 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) http://www.ema.europa.eu

Komentáře

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
  • Nápověda
  • Get it on Google Play
  • O těchto stránkách
  • Info on site by:

  • Presented by RXed.eu

  • 27558

    uvedeny léky na předpis